Matka e-bitev se blíží

Facebook vs Google Plus

Facebook vs Google Plus

Proč Google zbrojí a IBM vydělává na prodeji patentů? Protože Yahoo! žaluje Facebook a všichni čekají na reakci Microsoftu. Že je to zmatené? Zvykněte si na to.

Šéf Facebooku Mark Zuckerberg není jediný, komu plánovaný vstup jeho firmy na burzu nedá v posledních měsících spát. Od chvíle, kdy jeho záměr získat na ruku pět miliard dolarů - a potažmo dalších 95 - vešel loni ve známost, začalo se kolem Facebooku dít leccos podivného. Lze to popsat zhruba jako poziční boj před vypuknutím rozhodujícího boje o ovládnutí internetu; Saddám Husajn tomu kdysi říkával „matka bitev“. Objevil se tu Rakušan Max Schrems a jeho iniciativa Evropa versus Facebook. Tvrdí, že americké pojetí ochrany osobních údajů je oproti evropskému právu natolik laxní, že řečená sociální síť nebude moci na starém kontinentu fungovat. Svoje tvrzení podpořil žalobou a má více šancí na jakýs takýs úspěch, než obvykle čtyřiadvacetiletý student proti (potenciálně) stomiliardové korporaci mívá.

Čtěte také: Jan Sedlák: Facebook má jediný problém. Mobily


Takových menších ryb bylo více. Pořádná rána však přišla až několik týdnů před tím, než si investoři na Wall Street rozeberou část Facebooku. Přišla v podobě dobře postavené žaloby ze strany Yahoo!, někdejší těžké internetové váhy, jež dnes ovšem živoří na okraji online světa. Základem žaloby je tvrzení, že Facebook neoprávněně používá technologie, jež má patentovány právě Yahoo!. Jedná se nikoli o samotný způsob „sociálního“ fungování Facebooku, nýbrž o technologie související s reklamou. Například takové, jež zabraňují podvodům s počtem kliků. V sázce je podstatně více než oněch deset patentů. Kdyby případ došel až k soudu, šance Yahoo! na úspěch by byly plus minus jedna k jedné. Vedení Yahoo! (s novým šéfem Scottem Thompsonem, jenž sliboval „agresivní návrat“ na výsluní) však zjevně jde méně o ochranu vlastního duševního vlastnictví než o prima zaokrouhlenou - byť jednorázovou - sumičku.

Ta úvaha je jednoduchá a logická. Opírá se o přesvědčení, že Facebooku se bohatě vyplatí zaplatit mimosoudní vyrovnání v řádu stovek milionů dolarů. Zuckerberg totiž nemůže doufat, že by jeho právníci při vyřešili ještě před IPO Facebooku. Protože případný úspěch Yahoo! u soudu by znamenal pro Facebook značnou újmu (ačkoli o přesných částkách zatím nebyla řeč), přijde Zuckerberga levněji zaplatit teď stamiliony než později přijít kvůli sníženému zájmu investorů o miliardy.

Gigantická přetahovaná

Klíčem k úspěchu Yahoo! je zde načasování. Firma v něm má slušnou praxi. Když v roce 2001 šel na burzu jiný gigant, Google, počkali bossové Yahoo! na správnou chvíli zhruba dva měsíce před ohlášeným datem. Pak udeřili žalobou o stamiliony za neoprávněné použití technologie, na níž je založeno fungování služby AdWords. Google, tehdy ještě menší než Yahoo!, se namísto vedení soudní pře vyplatil: nabídl konkurentovi 2,7 milionu akcií, z jejichž prodeje později vedení Yahoo! získalo 1,5 miliardy dolarů. Je pravděpodobné, že podobný cíl sleduje Yahoo! (jehož tržní hodnota je necelých 20 miliard dolarů, tedy ve srovnání s 211 miliardami Googlu a očekávanými 100 miliardami Facebooku nic moc) i tentokrát.

To samo o sobě by nebylo nijak zásadní pro vývoj online scény, na níž se giganti Facebook, Google, Microsoft a Apple přetahují se zbytkem světa i každý s každým navzájem. Žaloba Yahoo! však může odstartovat věci větší. Nahrává tomu stav věcí, kdy v podstatě každý z velkých hráčů je soudně popotahovatelný za neoprávněné použití toho či onoho kusu duševního vlastnictví někoho jiného. Jedním z mála účinných obranných opatření, jež může taková firma přijmout, je, že sama skoupí co největší množství patentů a doufá, že případné žalobě bude moci čelit protižalobou, takže nula od nuly pojde.

Touto cestou se zřejmě chce vydat i Facebook, jehož objem patentovaného duševního vlastnictví je dosud zanedbatelný. V první reakci na žalobu Yahoo! Zuckerberg koupil na 750 patentů od IBM. Je to podle všeho jen začátek - a právě tady vstupují do hry Microsoft a Google. Microsoft již před časem získal vlastnický podíl ve Facebooku ve výši 1,6 procenta výměnou za to, že FB smí využívat jeho vyhledávač Bing. Ten měl být konkurencí Googlu v oboru, jenž dosud je jeho takřka výhradní doménou (ovládá v USA na 60 procent trhu s vyhledáváním, v Evropě dokonce 80 procent). Microsoft tedy s Facebookem koexistuje v (dosud relativně volné) alianci. Zároveň však vlastní tisíce patentů; kdyby je Zuckerbergovi v rámci zúžení společného boje proti Googlu odprodal, i Bing by se mohl dočkat větší prominence na FB - a to už je pro Google přímá hrozba.

Larry Page, spoluzakladatel a čerstvý CEO Googlu, to však ví také. Pod jeho vedením se firma poslední rok věnuje právě posílení schopnosti odrazit takový útok. Page zrušil praxi, podle níž v Googlu pracovaly stovky nejlepších mozků na nejrůznějších projektech, z nichž se jen zlomek uchytil. Zavedl naopak přísné rozdělení aktivit Googlu do sedmi sfér. Jistá dávka romantického novátorství, jež Google zpočátku provázela, je pryč. Teď je na řadě byznys, a to byznys mimořádně tvrdý. Velký střet, jejž může odpálit žaloba Yahoo! vůči Facebooku, by tak mohl vést k mohutné konsolidaci celého online světa.