Dva roky, dvě země, stejná událost. Největší zpravodajské deníky v Česku a na Slovensku opustily desítky redaktorů i vedoucích osobností. Důvod? Útěk před oligarchizací médií. Tedy alespoň podle tvrzení dotčených. České vydavatelství Mafra a slovenský Petit Press přišly kvůli vstupům finančníků do jejich struktur o kvalitní lidi. Nový impulz dostalo prostředí internetové, které se proměnilo ve virtuální informační bojiště.
„Není normální, aby noviny vlastnil přední politik země, a to ani v případě, kdyby ten politik byl anděl. On navíc anděl není, je to Andrej Babiš a tahle cesta je plná nejrůznějších rizik, jež se začínají naplňovat,“ prohlásil v rozhovoru pro Respekt Karel Steigerwald, bývalý redaktor deníku Dnes.
Balšínkovo adieu
Když v roce 2013 koupil vydavatelství Mafra majitel průmyslového impéria Agrofert Andrej Babiš, následoval exodus. Ať už dobrovolně, nebo nuceně, z vydavatelství odešly desítky novinářů, mezi kterými byl i šéfredaktor Lidových novin Dalibor Balšínek. Ačkoli patřil k těm, kteří byli ve vyjádřeních mírnější, zřetelně navenek prezentoval, že dal výpověď kvůli novému majiteli a kvůli tomu, že nevěří v rozumnou strategii dalšího rozvoje titulů vydavatelství.
„Rozcházíme se v dobrém. Jsem přesvědčen, že Lidové noviny mají před sebou budoucnost. Nemám žádnou pochybnost o tom, že značka Lidových novin bude i nadále hrát ve společnosti významnou roli, protože jsou i kulturní institucí,“ uvedl tehdy v tiskovém prohlášení Dalibor Balšínek.
Navzdory fádnímu výroku se proslýchalo, že Balšínek měl strach z toho, že nový majitel ovlivní obsah.
„Bylo to svobodné rozhodnutí jednotlivých redaktorů, které respektujeme. Že jich byly desítky, to je možná přehnané tvrzení. Personální obměny v redakcích se nijak v oblasti obchodu neprojevily. Vydavatelství Mafra se daří, je v dobré ekonomické kondici,“ tvrdí mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Babišův trucpodnik
K vyhrocení vztahů mezi Balšínkem a Babišem nakonec stejně došlo. Když si exšéf Lidovek založil vlastní internetový (později také tištěný) titul Echo24, po negativních článcích o Babišově hnutí ANO a jeho podnikání se nechal ministr financí slyšet, že Balšínek vede záměrnou antikampaň vůči jeho osobě. Rozzlobenost přestřelil, když na jedné z tiskovek vyhrožoval Echu daňovou kontrolou.
Vše vyústilo v otevřenou zášť obou stran. Velkopodnikatel Babiš si dokonce na Slovensku zaregistroval doménu Echo24.sk. Podle slov mluvčího společnosti Ecopress Denise Schvarcze se letos na stránkách Echo24.sk objeví titul zaměřený na nezávislou žurnalistiku a práci se studenty, který má pomoci studentům žurnalistiky k získání potřebných zkušeností.
Kromě slovenského protiúderu padá na Babiše také kritika za údajné ovlivňování obsahu nejsilnějšího titulu, který v rámci Mafry pod Tatrami vlastní. Hospodárske noviny jako jediné na Slovensku neinformovaly o silné averzi slovenských opozičních poslanců vůči schválené státní dotaci v rekordní výši 58 milionů eur pro Babišův Agrofert.
„Hospodárske noviny o tématu publikovaly v tištěné verzi jediný text, který vyšel pouze v rubrice Ve zkratce 10. července na straně 4,“ kritizoval přístup Babišova média portál Medialne.sk.
Sme, alebo Nie-Sme?
Viditelnou stopu zanechala Penta Investments, když ovládla slovenské vydavatelství Petit Press, pod které patří i prestižní deník Sme. Poté, co Penta odkoupila 45 procent vydavatelství, zvedly se v Sme desítky lidí, kteří založili internetové noviny Projekt N, později přejmenované na Deník N (viz box). Písmeno „N“ znamená v tomto projektu nezávislost.
Právě nezávislé servery jsou na obou stranách hranic jedním z nejvýraznějších pohybů na mediální scéně. Zatímco v České republice vznikaly servery jako Česká pozice už dříve, na Slovensku se s nimi roztrhl pytel až loni. Kromě Projektu N vzešly z podnětu exredaktorů deníku Sme další dva weby, Sportinak.sk a Zenyvmeste.sk. Myšlenka, že tvůrci těchto webů odešli ze Sme kvůli obavám z porušování nestrannosti obsahu, není vzhledem k zaměření těchto portálů na místě.
Objevují se proto i nepřející hlasy. Nové webové projekty jsou prý jen otázkou image a ničím zvláštním nevynikají. Třeba Deník N zatím až příliš připomíná deník Sme a nedokáže se odlišit.
Alexej Fulmek, spolumajitel vydavatelství Petit Press, které deník Sme vyrábí, je přesvědčen, že Deník N pořádně neví, do čeho jde. Tento produkt není podle něj vyprofilovaný a nic nového nepřinesl. Naopak zdůrazňuje, že ve Sme se odchod vedoucích osobností ve statistikách neprojevil. Předplatné zrušilo 60 lidí, prodej v novinových stáncích klesl zhruba o pět set až tisíc kusů denně. Při průměrném denním nákladu 43 tisíc kusů to zatím pro Petit Press není problém. Jeho ředitel ovšem očekává výraznější pokles. „Počítám s 15- až 25procentním propadem prodeje,“ řekl Fulmek Strategii.
| Z Penty pod Eset |
|---|
| Přelom loňského a letošního roku se na Slovensku nesl ve znamení vášní kolem vstupu finanční skupiny Penta Investments do médií. Kvůli akvizici minoritního podílu vydavatelství Petit Press odešlo z deníku Sme několik desítek lidí. Ti rozjeli nový Projekt N, později Deník N. |
| „Nechci pracovat pro někoho s takovou historií, jakou má Penta, a nemyslím si, že s takovým spolumajitelem se dají dělat kvalitní a důvěryhodné noviny,“ říká bývalý zástupce šéfredaktora Sme a spoluzakladatel Deníku N Tomáš Bella. |
| Na konci listopadu odešli z deníku Sme ze stejných důvodů čtyři lidé – kompletní vedení redakce včetně šéfredaktora Matúše Kostolného. Skoro všem ostatním běžela výpovědní lhůta. Celkově opustilo redakci přes třicet redaktorů. Na jejich rozhodnutí nic nezměnilo ani to, že se Penta domluvila na koupi „jen“ minoritního podílu vydavatelství Petit Press, pod které Sme patří. |
| „Už v době, kdy jsme odcházeli, byl známý scénář, že Penta nakonec může mít méně než padesátiprocentní podíl. Předem jsme konstatovali, že to podle nás situaci nijak zásadně nemění,“ říká Bella. Bývalé vedení, redaktoři a komentátoři deníku Sme věděli, že se stanou součástí nového titulu – Projektu N, který měl být zaměřený na nezávislou žurnalistiku. |
| První peníze projektu poskytl právě Tomáš Bella, který je spolumajitelem Piano Media. „Myslíme si, že na Slovensku musí existovat alespoň jeden deník, který je nezávislý na majitelích s významnými politickými nebo podnikatelskými ambicemi, a že poptávka po takovém médiu je dostatečná, aby jej bylo možné vydávat,“ zdůvodňuje založení Projektu N Tomáš Bella. |
| Projekt začínal jako internetová stránka spolufinancovaná kromě Belly dalšími čtyřmi redaktory-majiteli. Další peníze přišly zvenčí: spolumajitelé IT společnosti Eset Maroš Grund, Rudolf Hrubý, Richard Marko, Peter Paško, Miroslav Trnka a Anton Zajac podpořili projekt milionem eur, čím se stali spolumajiteli nově vzniklé firmy N Press. Kritici vyrukovali s námitkou, že jde o rozpor vůči proklamované nezávislosti celého projektu. N Press financovaná Esetem není prý zárukou nestrannosti. „Naší ambicí je dělat nejkvalitnější žurnalistiku na Slovensku,“ říká nicméně Bella. |
| Investice Esetu byla pro Projekt N klíčová. Díky ní se z internetového titulu mohl stát tištěný deník. Jeho první vydání přišlo do trafik začátkem února v nákladu 20 tisíc kusů, což je přibližně polovina nákladu Sme. |
| Vedení Petit Press promuje Sme jako jedničku seriózní žurnalistiky na Slovensku. Personální mezery zaplňují majitelé obratem. Na pozici zástupce šéfredaktora přišel třeba z Prahy exšéf Hospodářských novin Petr Šabata. „Tým spolupracovníků rozšiřuje režisér Martin Čičvák, herec Juraj Kukura, spisovatel a výtvarník Jozef Bielik, spisovatel Ondrej Štefánik. Určitě dokážeme nahradit hodně jmen,“ ujišťuje Fulmek. Zda tyto „celebrity“ dovedou nahradit špičkové žurnalisty, se teprve ukáže. Sme má nicméně velkou posilu v slovenském publicistovi kanadského původu Tomu Nicholsonovi. Ten patřil k největším kritikům oligarchizace médií, nyní ale sám s deníkem Sme spolupracuje. |
