Pro počet zhlédnutí klipů na YouTube se dá udělat leccos. A protože je sever Čech drsný kraj, nepřekvapí, že právě v Ústí nad Labem se ve jménu internetu odehrála hrůzostrašná historka s dobrým koncem.
V ústecké čtvrti Střekov si dvojice chlapců lehla na koleje a nechala nad sebou projet vlak. Celou smrtelně nebezpečnou taškařici oba hazardéři natočili na video, které se vzápětí objevilo na internetu.
Z celé příhody si pochopitelně nelze dělat příliš legraci ani ji zlehčovat, protože podle železničářů v takovém případě stačí k smrti pod koly třeba jen kus oblečení, zvednutého vzdušným vírem a zachyceného vlakem. Navíc je za všechno mastná pokuta. Amatérští kaskadéři tedy musejí vyřešit poměrně drsné dilema: buď se přiznat a platit, nebo s napětím čekat, kdo je na videu pozná.
Komická absurdita rasismu
Vítězným filmem v soutěži letošního věhlasného Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě se stal český dokument FC Roma. Film mapuje strastiplnou a místy černě humornou štrapáci stejnojmenného fotbalového klubu, jehož členové musejí ostatní „gadžovské“ týmy ve třetí lize přemlouvat, aby s nimi vůbec hrály.
Podle tvůrců jde o jakousi exkurzi po různých formách každodenní české xenofobie. Rasismus jako často nechtěně komická a místy mrazivá absurdita je jedním ze stěžejních témat filmu, který už nějakou dobu vyvolává kontroverzní odezvy v médiích i na sociálních sítích. Problém je, že k divákům, kteří by něco takového opravdu potřebovali vidět, poselství dokumentu pravděpodobně nedolehne.
Erotika k popukání
Lahůdkou pro fajnšmekry bude druhé, přepracované a rozšířené vydání knihy Nepraktův erotický depozitář od proslaveného kreslíře Jiřího Wintera Neprakty. Milovníkům specifického Nepraktova stylu, provázejícího například generace čtenářů příhod žáků Kopyta a Mňouka, samozřejmě nezůstala utajena autorova schopnost zachytit ženské křivky velmi poutavě.
Vydavatelka knihy Slávka Kopecká ovšem říká, že výtvarníkova slabost pro erotiku, sex a lásku ve všech možných a nemožných podobách byla dokonce jeho třináctou komnatou. Nepraktův erotický depozitář tak jednak pobaví a zároveň u něj leckoho nepřipraveného možná i přejde smích.
Metrostav narazil s logem
Metrostav musí podle rozhodnutí soudu přemalovat logo. Zní to trochu jako vtip, ale ve skutečnosti by to znamenalo změnit grafické ztvárnění jména známé stavební firmy na stovkách aut, stavebních strojů i budov či zakrývacích plachet. Podle neoficiálních odhadů by to firmu stálo miliony korun. Soud dal za pravdu výtvarníkovi Karlu Míškovi, který logo s typickým „óčkem“ v osmdesátých letech navrhl.
Míškovi se nelíbily úpravy loga provedené počátkem nového tisíciletí. Obrátil se proto na soud a ten nyní rozhodl, že firma Míškovo dílo poškodila. Metrostav má na provedení změn rok a v době uzávěrky Strategie prohlašoval, že se zatím k žádným změnám nechystá. Strategie k tomu říká, že každé posílení povědomí o hodnotě autorských práv je potřeba jako sůl.
Česká bída
Zpravodajský portál iDnes spustil nový seriál s názvem Chudoba v Česku. Největší kontroverze v těch rozumnějších částech čtenářských diskuzí budí právě hranice chudoby stanovená agenturou provádějící příslušný průzkum. Dá se přežít z dvaceti tisíc se třemi dětmi? Je příznakem chudoby nevlastnit pračku, ledničku nebo televizi? Odpověď na tyhle otázky nemusí být jednoznačná.
Jednoznačnou hranicí mezi destruktivní chudobou a – například – dobrovolnou výměnou skromnějšího životního modelu za neúčast v „krysích“ dostizích kapitalismu je však podle odborníků rezignace. Ubíjející stres, snížená rozhodovací schopnost, kolotoč dluhů a exekucí. Právě tady začíná chudoba ničit životy a rozbíjet rodiny. Tady je skutečný problém, mnohem závažnější než třeba jména momentálních prezidentů u nás či v Americe.
