Pitevna Milana Vlasáka: Nemoci pivní velmoci

Reklama na krušovické pivo

Reklama na krušovické pivo Zdroj: Repro Strategie

Jako znalce českého piva mne mrzí, že se na stole na mé kritikoprosektuře ocitají právě letošní reklamy na naše piva. Ale když už musím pitvat, tak to vezmu kus po kusu ve snaze dobrat se příčin žalostných úmrtí jednotlivých kampaní.

Pivní kampaně bezpochyby vznikají jen s těmi nejlepšími úmysly, přesto tu ty nové, tvůrčím „zápalem“ vonící tuzemské spoty vůbec nemusely být. Přitom ty zahraniční, třeba i hodně let staré, nás řečeno s Janem Werichem budou bavit ještě za třicet let. Připomenu namátkou: Carlton – Made from Beer podbarvený Carlem Orffem, Fridge pro Bud Light a její parafráze pro Heineken (Walk-in Fridge), nezapomenutelný Guinness Evolution a v neposlední řadě nádherné filmové příběhy vytvořené pro Stellu Artois. Chápu, že rozpočet je občas svazuje, ale i minimalisticky se dají natočit superkousky, viz Twist To Open pro Miller Lite. A desítky dalších. Proč ale my, světová pivní velmoc, nedokážeme udávat tón pivní reklamě?

U piva se nežvatlá

Vzhůru pro pár příkladů, vzhůru do pitevny! Už se mi tu na stole kupí „pacienti“. Takže, teď přede mnou leží „Chytré pivo“ pro Staropramen. Pátrám, pátrám v útrobách kampaně a příčina exitu začíná být zřejmá – mám silné podezření na mozkovou mrtvici. Pokud je třeba znovu a stále a dokola připomínat, že s pivem se ťuká, u piva se seznamuje a také formálně či nevázaně konverzuje, je to s pamětí pijáka piva v kampani velmi špatné. Snad i upachtěná „pravda“ Pivo dělá hezká těla je totiž přijatelnější než nadsazený fakt, že Pivo řídí moje kroky v hospodě.

Mám tu další bezvládnou reklamní třicítku – krušovické Pšeničné pivo. Zjišťuji, že to, co už dávno všichni víme, že Krušovice „chutnají pořád jako tenkrát“, je i u nového piva vyjádřeno používáním pořád těch samých pivně-reklamních klišé, pořád těch samých slovních gagů a pořád těch samých „haha pseudotwistů“ na závěr. Usuzuji, že se jedná o skon kampaně v důsledku sešlosti stářím.

pivní reklamypivní reklamy | Repro StrategiePODMÍRÁKY Zahraniční pivní kampaně (zleva Heineken a Miller Lite) se svojí lehkostí nedají srovnat s těmi upachtěnými českými (vpravo Krušovice a Braník)

A teď Braník, který otevírá Víčka. Leží přede mnou a ani mne nemrzí, že víčka opět zavřel a ani se nehne. Viděl jsem spoustu maníků z „lidu“, ale že by takto dětinsky žvatlali na pivo, to jsem nezažil. Všichni pijáci Bráníku byli naopak drsní, opravdoví chlapi. Jejich humor sice trochu mrazil, ale byl přirozený. Tone of voice celého spotu mě vede k podezření, že za smutným koncem stojí asi profesor Alzheimer.

Milan VlasákMilan Vlasák | Repro Strategie

Resuscitace

Kdy se vám poštěstí, že před vámi na stole leží opravdová hvězda? Ano, je tu Plzeň, se svou kampaní Originalita je to pravé bohatství. Kampaň na tuto ikonu pivní dokonalosti, mimochodem zcela anachronicky, říká: „Zatímco jiní ve světě to, tak my ono.“ To vše se zřejmým úmyslem probudit národní hrdost. Srdce má bít pro tento mocný pivní národ. Efekt je ale opačný, jako když vám omylem přišijí kardiostimulátor na achillovku. Tep se rychle snižuje. Nastala srdeční zástava.
Několika pacientům se ale podařilo nenápadně z pitevny odplížit. Jako například Starobrnu, kterému s Ódou na Kometu srdce opět naskočilo. Nakonec mě klasicky po čtvrtníčkovsku ukecal i Gambrinus se svou sérií „Na podtácku“, ale měl to o fous. A Pardál experimentuje ve své dílně a zatím se smrtelně nezranil. Konec hořkým koncům!