Pitevna Pavla Sobka: Pivní hypnóza a vlasy paní sládkové

Myšlenku novému plzeňkému spotu vtiskla agentura MUW Saatchi & Saatchi

Myšlenku novému plzeňkému spotu vtiskla agentura MUW Saatchi & Saatchi Zdroj: Repro Strategie

Že se kolem piva dá vystavět zajímavý příběh, ukazuje nejlépe Hrabalův román Postřižiny. V naší zemi snad není nikdo, kdo by nebyl schopen citovat řadu okřídlených výroků strýce Pepina, paní Sládkové a dalších nesmrtelných postav.

O sládcích je i poslední reklama Pilsner Urquell nazvaná Ten pravý originál. Dozvíme se v ní, že pivo dělá sládek a že to tak bylo i v minulosti. Správní rada pivovaru by měla vzít v úvahu, že tahle informace nebude pro nikoho ani nová, ani překvapivá.

Pilsner Urquell je ale na začátku potřeba pochválit za dlouhodobě konzistentní komunikaci. Sbírku na Národní divadlo, koně z Kladrub a několik dalších kousků mají jejich autoři jistě stále v portfoliu a po vzoru Hrabalova sládka mohou říct: „Ty reklamy, pánové, jsem psal já.“ Spoty jsou vždy vizuálně bohaté a až na logické kličky při hokejovém šampionátu jsou také jasně tematicky ukotvené v historii. Pivo je navíc unikátní svou recepturou, což pozná i nepivař, a není tedy pro značku nezbytně nutné omílat tuto pravdu explicitně dokola. Jen těžko by ji totiž někdo při slepém testu obvinil z europivařství.

To by Pepin nestrpěl

Vystavět zajímavý příběh s pointou ve třiceti vteřinách je těžké, ale jak ukazují staré kousky, jde to. Naproti tomu poslední reklamní počin je šlápnutím vedle. Fešák obklopený sličnými dívkami (asi aby bylo pití vyvážené) hypnotizuje svůj půllitr, aby se v obraze prolnul v pochod reklamních sládků. Otevřená kniha s tajnou recepturou pak posílá reklamní spot směrem ke stylu úvodní animované znělky filmu o Janu Husovi, abychom se obratem vrátili do hospody k muži, který už ví…

Takhle by to strýc Pepin určitě nenechal. Dozvěděli bychom se, jak se sládkovalo za války, jestli nějaký sládek dostal od císaře pána trafiku a jak se tajně přes frontu převáží Humulus, anóbrž chmel. Nebo by se mohlo místo sládků rovnou vsadit na paní sládkovou. Na rozdíl od Francina totiž snídala flákotu s pivem, milovala život, nebála se vylézt na komín a její vlasy byly ozdobou města. To by pivaři v testech myslím mohli poslat dál, směrem k realizaci.

Reklamní harakiri

Jsme pivní národ a pivních reklam se u nás během roku natočí pořád poměrně dost. Víc už jich vzniká snad jen pro operátory a supermarkety. Je to tedy dost velké hřiště a každého by určitě potěšilo, pokud by čas od času někdo zaskóroval. Značce Pilsner Urquell bych to přál asi nejvíc. Ostatní brandy se – snad kromě Bernarda a menších pivovarů – rozhodly jít cestou kreativního harakiri.

Pokud sednou marketéři z Plzně na své motocykly značky Laurin & Klement a objedou republiku, určitě najdou někoho, kdo jim skvělou reklamu vystřihne. Pokud nenastane ve firmě doba zkracování, rozumějte rozpočtů, dočkáme se možná opět vizuálně silného spotu se skvělou myšlenkou a příběhem.

A když se budeme u dalšího spotu zase nudit? Nevadí, koupíme si medvídka mývala. Pivo z Plzně kvůli tomu pít nepřestaneme.