Soud zrušil Trumpova cla, trhy rostou. Německo čeká test a bitcoin hledá dno

Vážená e15 investorská komunito,

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Minulý týden byl zakončen rozhodnutím Nejvyššího soudu v USA, který zneplatnil uvalení celních opatření administrativou Donalda Trumpa. Akciové trhy rozhodnutí braly jako pozitivní signál a přední americké indexy reagovaly růstem.

Pozadu nezůstal ani německý akciový index DAX, který se aktuálně připravuje na týden nabitý makroekonomickými daty o stavu německé ekonomiky. Na pozadí toho Bitcoin stále hledá směr, přičemž kapitálové odlivy z bitcoinových ETF naznačují spíše pokles. Pojďme se společně podívat na události uplynulého týdne a připravit se na týden nadcházející.

Děkujeme, že nás čtete!

V tomto vydání se dozvíte ✅

• Geopolitický přesah zneplatnění amerických cel
• Co čeká německou ekonomiku v tomto týdnu
• Na jakých úrovních by mohl Bitcoin najít své dno            

Stručně 📻  

Týden pravdy pro německou ekonomiku: Co budou trhy sledovat v novém týdnu?

Největší evropská ekonomika projde v nadcházejících dnech klíčovým testem. Série makroekonomických dat napoví, zda se Německo skutečně nachází na prahu tolik očekávaného oživení, nebo zda jeho růst nadále dusí chronické strukturální problémy a nejistota pramenící z obchodní politiky Spojených států.

Prvním důležitým signálem pro trhy bude pondělní index podnikatelského klimatu od mnichovského institutu Ifo. Analytici očekávají jeho mírný nárůst, který by navázal na nedávná pozitivní překvapení výsledku indexu nákupních manažerů - ten totiž ukázal, že německý zpracovatelský průmysl roste vůbec poprvé od roku 2022.

Ve středu pak tamní statistický úřad zveřejní detailní strukturu HDP za poslední loňské čtvrtletí. Předběžná čísla ukázala růst o 0,3 procenta, který byl původně připisován útratám domácností a vládním výdajům. Bundesbanka však poukázala i na nečekanou sílu ve stavebnictví a oživení průmyslu. K tomuto průmyslovému restartu podle dat o továrních objednávkách z prosince výrazně přispívají masivní státní investice do obnovy infrastruktury a zbrojení. Podle analytiků agentury Bloomberg by vládní výdaje měly podpořit růst HDP zejména ve druhé polovině roku 2026, přičemž za celý rok by německá ekonomika mohla vzrůst o 0,8 procenta.

Pozornost globálních investorů se upírá i na ostatní světové trhy. Ve Spojených státech se čeká na klíčová data o velkoobchodní inflaci, přičemž druhou klíčovou kurzotvornou událostí bude středeční vystoupení Donalda Trumpa při společném zasedání Kongresu, který bude pravděpodobně zaměřen na rozhodnutí Nejvyššího soudu o zneplatnění jím zavedených celních opatření. 

V Asii a na rozvíjejících se trzích pak budou hrát prim centrální banky. Zatímco v Izraeli, Maďarsku či Nigérii se na nadcházejících zasedáních očekává snižování úrokových sazeb, v Jižní Koreji nebo Thajsku by měly sazby zůstat pravděpodobně beze změny. Bohatý makroekonomický kalendář doplňují také údaje o inflaci z Japonska, Austrálie nebo Mexika a detailní zprávy o růstu HDP v Indii a Kanadě.                                                                                                 

Bitcoin po masivním propadu stále hledá své dno

Bitcoin se po masivním výprodeji zasekl v úzkém obchodním pásmu a momentálně kolísá kolem hranice 63 000 až 65 000 dolarů. Nervozita spojená s novými americkými cly a celková makroekonomická nejistota srazila cenu nejznámější kryptoměny zhruba o polovinu oproti jejímu historickému maximu z loňského října, kdy atakovala hranici 127 000 dolarů. Tento propad prakticky vymazal veškeré zisky, které bitcoin nabral od znovuzvolení Donalda Trumpa, přičemž se nejedná o izolovaný jev, ale pod tlakem je celý kryptoměnový trh. 

Od drastického propadu z 10. října minulého roku z trhu zmizelo přes 2 biliony dolarů, přičemž zasaženy byly hlavně tokeny s nižším tržním podílem. Situaci vykreslují kapitálové toky z amerických spotových bitcoinových ETF, které aktuálně zaznamenaly pátý týden čistých kapitálových odlivů v řadě, během kterých investoři stáhli z fondů 3,8 miliardy dolarů. Kryptoměnové hedgeové fondy navíc kvůli zhoršenému poměru rizika a výnosu hromadně přesouvají kapitál do hotovosti a vyčkávají na jasnější signály, než se na trh znovu vrátí.

Současný vývoj tak znovu otevírá tradiční debatu, zda se bitcoin nadále řídí svým čtyřletým halvingovým cyklem, nebo se stal čistě makroekonomickým instrumentem. Analytik společnosti eToro Martin Juul-Olsen upozorňuje, že aktuální cenový vrchol přišel přesně 1 064 dní po dně z listopadu 2022, což historický vzorec cyklů potvrzuje. Na druhou stranu ale dodává, že makroekonomické prostředí bylo během této doby převážně podpůrné, přesto bitcoin výrazně zaostal za americkým technologickým indexem Nasdaq 100.

„Index „Fear & Greed“ se nachází v pásmu extrémního strachu a podobné kapitulaci blízké podmínky se historicky často objevovaly poblíž tržního dna.” dodává Olsen. Z technického pohledu tak Bitcoin zásadní test zřejmě teprve čeká - klíčová historická podpora z 200týdenního klouzavého průměru se nyní nachází na úrovni 58 000 dolarů, kterou bitcoin dosud plně neotestoval. Tomu odpovídají i data z derivátových burz, podle kterých se právě kolem hranice 60 000 dolarů aktuálně koncentruje největší ochrana investorů proti dalšímu poklesu.                                                                              

Téma týdne 🗞️  

Americká obchodní politika zažila o víkendu významný otřes. Nejvyšší soud Spojených států v pátek zneplatnil většinu plošných cel uvalených Trumpovou administrativou. Rozhodnutí Nejvyššího soudu (v poměru 6 pro, 3 proti) představuje pro Donalda Trumpa největší právní porážku od jeho návratu do Bílého domu. Soud odmítl Trumpovu argumentaci, že k uvalení cel může využít zákon o mezinárodních ekonomických pravomocích v případě nouze (zkráceně IEEPA) z roku 1977.

Předseda soudu John Roberts v odůvodnění uvedl, že vláda se pokusila o „transformativní expanzi prezidentských pravomocí“, která by jí umožnila neomezeně a jednostranně měnit celní politiku. Verdikt nejenže cla ruší, ale otevírá i cestu k potenciálním žalobám importérů o vrácení již zaplacených poplatků, které by mohly dosáhnout až 170 miliard dolarů - více než polovinu celkových příjmů, které zavedená cla přinesla.

Trump na sociálních sítích uvedl, že se za členy soudu stydí, a okamžitě aktivoval záložní plán. S využitím paragrafu 122 obchodního zákona z roku 1974 uvalil nové globální clo. To původně v pátek stanovil na 10 procent, avšak hned v sobotu sazbu zvýšil na 15 procent, aby odpovídala podmínkám, které si dříve vynutil v obchodních dohodách s EU, Japonskem a Jižní Koreou. Využití paragrafu 122 má ovšem háček - cla lze takto zavést maximálně na 150 dní.

Po uplynutí této doby má prezident v plánu uplatnit dlouhodobější celní opatření s využitím paragrafu 301, k čemuž je však nutné důkladné vyšetřování, které může trvat až několik měsíců. „Během několika příštích měsíců Trumpova administrativa určí a vydá nová a právně přípustná cla, která budou pokračovat v našem mimořádně úspěšném procesu Making America Great Again” okomentoval prezident situaci na sociálních sítích.

Ačkoliv by se dalo očekávat, že právní chaos a okamžité zavedení nových cel vyvolají na trzích paniku, stal se pravý opak. Akciové trhy v USA zakončily týden silným růstem, kdy index S&P 500 si za týden připsal 1,1 procenta a technologický Nasdaq přidal 1,5 procenta - celkově si polepšil i německý index DAX a pozadu nezůstaly ani drahé kovy reprezentované zlatem a stříbrem, které se postupně vzpamatovávají z drastických poklesů na konci letošního ledna.

Investoři zprávu o zrušení cel uvítali a Trumpovy následné hrozby v podstatě ignorovali. Trh sází na to, že nové celní nástroje budou vyžadovat zdlouhavé schvalování, nebo že Trump celou situaci nakonec vyřeší novými obchodními dohodami. Výrazně posilovaly zejména společnosti citlivé na mezinárodní obchod, jako je Lululemon či Mattel, a po období nervozity ohledně přehřátých valuací se nadechly i technologičtí giganti jako Amazon, Apple či Nvidia.

Nejvíce z aktuální situace těží Čína. Zrušení platnosti cel totiž znamená, že před plánovaným summitem obou lídrů v Pekingu, které je naplánované na 31. března, ztrácí americký prezident svou hlavní vyjednávací páku - hrozbu cel dosahujících až 145 procent. Čínský prezident Si Ťin-pching tak vstupuje do jednání v mnohem silnější pozici. 

Očekává se, že Peking nyní zintenzivní své požadavky na přístup k pokročilým americkým polovodičům, odstranění obchodních restrikcí pro čínské firmy a zmírnění americké podpory Tchaj-wanu. Podle analytiků ztrácí USA možnost efektivně tlačit na Čínu, aby dodržela své sliby ohledně masivních nákupů americké sóji či letadel Boeing. Čínští exportéři navíc zřejmě využijí současného zmatku a pokusí se urychlit dodávky do USA ještě předtím, než administrativa najde způsob, jak zavést trvalejší cla.

Ostře sledovaná je situace také v Evropě. Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová v neděli varovala, že Trumpovy nečekané kroky ohrožují těžce vyjednanou rovnováhu mezi EU a USA. Zdůraznila, že pro globální obchod jsou kriticky důležitá jasná pravidla, která aktuální chaos narušuje.

Zákonodárci EU proto svolali na pondělí mimořádné zasedání, kde mají přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, přičemž šéf pro obchodní záležitosti v Evropském parlamentu dokonce navrhl zmrazení ratifikace této dohody dokud neobdrží od Washingtonu více podrobností o plánovaném postupu v obchodní politice.

Během následujících 150 dnů tak bude muset administrativa Donalda Trumpa svést nejen složitou legislativní bitvu o nalezení legální cesty pro uplatnění svých cel, ale i diplomatickou ofenzívu, aby udržela své vyjednávací pozice vůči posílené Číně a podrážděné Evropě.

Co by vám nemělo uniknout 🚨

💥 Běžný český investor nemá šanci na samotné akcie společnosti SpaceX při plánovaném úpisu dosáhnout a případné sliby lokálních brokerů jsou jen prázdným marketingovým trikem. Místo marného vyhlížení IPO se proto nabízí včasná sázka na konkrétní dodavatele a partnery, kterým by masivní finanční injekce do Muskovy infrastruktury skokově navýšila odbyt. Které méně známé firmy tvoří finanční i technologický krevní oběh tohoto vesmírného gigantu a vyplatí se do nich investovat už teď? To se dočtete v článku Jaroslava Bukovského na webu e15.

💥 Globální kapitál proudí do latinskoamerických akcií nejrychlejším tempem za poslední dekádu a regionální index vyletěl o více než 20 procent, což znamená nejsilnější start od roku 1991. Trhy v Brazílii, Mexiku či Kolumbii těží z vyhlídek na snižování úrokových sazeb a čerstvý vítr do plachet jim přineslo i nedávné zrušení Trumpových globálních cel americkým Nejvyšším soudem. Proč ale do přehlíženého regionu ve velkém sypou miliardy dolarů zahraniční fondy, zatímco lokální investoři zůstávají kvůli politické nejistotě paralyzováni strachem? K přečtení na webu Bloomberg.

💥 Americký akciový trh zažívá neobvyklou situaci. Zatímco hlavní index S&P 500 zůstává stabilní a blízko historických maxim, pod povrchem probíhají nečekaně výrazné přesuny kapitálu mezi sektory. Rozdíly ve výkonnosti - kdy například software výrazně ztrácí, zatímco energetika a hardware rostou - dosahují úrovní, které jsme naposledy viděli během pádu Silicon Valley Bank nebo pandemie. Jak by měli investoři na tuto tržní anomálii reagovat? K přečtení na webu WSJ.

Osobnost týdne 👑

Claudia Goldin (*1946) je americká ekonomka, historická demografka a profesorka na Harvardově univerzitě, která na globální úrovni proslula svým průkopnickým výzkumem postavení žen na trhu práce. Narodila se v newyorském Bronxu a po střední škole zamířila na Cornellovu univerzitu. Ačkoliv původně plánovala studovat mikrobiologii, nakonec ji okouzlila ekonomie. Formující pro ni však bylo následné doktorské studium na Chicagské univerzitě pod vedením budoucích nositelů Nobelovy ceny jako Gary Becker nebo Robert Fogel. Její akademická kariéra bořila dlouho zavedené bariéry - v roce 1990 se stala vůbec první ženou v historii ekonomické fakulty na Harvardu, které byla nabídnuta trvalá profesura.

Její hvězdný moment, který korunoval desítky let mravenčí práce s prachem zapadanými historickými archivy, přišel v roce 2023, kdy jako vůbec první žena v historii získala zcela samostatně Nobelovu cenu za ekonomii. Zatímco dřívější experti se domnívali, že ekonomický růst automaticky vede k vyšší zaměstnanosti žen, Goldin na základě analýzy dat za více než 200 let dokázala, že tento vývoj měl ve skutečnosti tvar písmene „U“. Dokázala, že přechod od agrární k industriální společnosti účast žen na trhu práce paradoxně snížil a obrat přinesl až rozvoj sektoru služeb a nástup antikoncepční pilulky.

V současnosti spočívá její největší přesah v racionálním vysvětlení toho, proč i v moderní společnosti přetrvávají rozdíly v odměňování mužů a žen. Goldin definovala fenomén takzvané „chamtivé práce“ (anglicky greedy work) - systému, který neúměrně finančně odměňuje zaměstnance za neustálou dostupnost, flexibilitu a dlouhé hodiny. To dle ní logicky znevýhodňuje ženy, které často nesou hlavní zátěž péče o rodinu a děti. Její odkaz dnes stojí na jasné myšlence: chceme-li vyřešit současné nerovnosti na trhu práce, nestačí jen sledovat aktuální data nebo vinit zaměstnavatele z diskriminace, ale primárně musíme změnit způsob, jakým společnost samotnou práci strukturuje a odměňuje.

Graf týdne 📊

Na grafu je vyobrazen vývoj „vítězů a poražených” sektorů z indexu S&P 500 v roce 2026. Na straně vítězů jednoznačně dominuje energetický sektor, jehož hodnota od začátku roku vystřelila vzhůru o 22 procent. Solidní růst si připisují také producenti základních materiálů s více než 15procentním zhodnocením a defenzivní sektor nezbytného spotřebního zboží, který narostl o 13 procent.

Na opačném konci spektra se naopak hromadí ztráty v odvětvích, která dříve trhy táhla. Technologické tituly, sektor zbytné spotřeby i finanční sektor se propadly do záporných hodnot, přičemž například sektor financí odepsal zhruba 4 procenta. Tento rozdíl ve výkonnosti nejlepších a nejhorších sektorů během pouhých šesti týdnů je z historického hlediska anomálií, zvláště s přihlédnutím k tomu, že samotný index zůstává nadále relativně stabilní.

Zajímavostí je, že podobně razantní rozdíly mezi sektory byly v od poloviny 90. let k vidění téměř výlučně jen v dobách tržních panik - ať už těsně před pádem Silicon Valley Bank, při propadech během prvních pandemických lockdownů, nebo během globální finanční krize v letech 2008 až 2009.

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst.

Děkuju a přeji hezký den!