Flexibilita v zaměstnání je pro Čechy čím dál dostupnější. Oborů, ve kterých čeští pracovníci mohou využívat možnosti pracovat z domova, přibývá. Kromě IT pracovníků, poradců a dalších profesí, které jsou postaveny zejména na práci s daty, se práce z domova šíří i do stavebnictví, velkoobchodu nebo třeba veřejného sektoru.
Místo výkonu práce už pro část zaměstnanců v Česku není striktně zafixováno, ale je jim umožněno alespoň občas pracovat z míst, která si sami zvolí. Podle průzkumu společnosti Microsoft necelá čtvrtina (24 procent) českých zaměstnanců někdy svou pracovní kancelář vymění za takzvaný „home office“.
Ještě více z nich (27 procent) pak pro svou práci volí raději neutrální půdu a práci si vezme do některé ze sdílených kanceláří a coworkingových center, případně do kavárny. 14 procent Čechů pak také pracuje na cestách.
Počet Čechů, kteří jsou zaměstnavatelem nuceni trávit pracovní dobu vždy ve své kanceláři se přitom posledních několik let výrazně snižuje. V roce 2015 se jednalo o téměř tři čtvrtiny všech pracovníků, o rok později už jen o zhruba polovinu a letos už tuto povinnost uvádí jen 39 procent z nich.
Průzkum také ukázal, že osoby, které si berou práci domů, nejsou čistě jen „ajťáci“ nebo manažeři. V současnosti možnosti pracovat jinde než v kanceláři využívá už více než čtvrtina pracovníků ve veřejném sektoru (29 procent), stavebnictví, oblasti realit a retailu (27 procent) a také velkoobchodu (32 procentu).
V oblasti dopravy a logistiky pracuje občas mimo kancelář 18 procent lidí a ve zdravotnictví, farmacii a výrobě se jedná o 7 procent osob.
Možnost pracovat z domova ale využívají Češi stále méně než jiní Evropané (na základě průzkumu v 19 evropských zemích). V průměru si v Evropě čas od času „bere home office“ 31 procent zaměstnanců, tedy o sedm procentních bodů více. Naopak Češi více využívají k práci sdílené kanceláře.
V USA pak podle serveru Flexjobs.com, který se zabývá nabídkou flexibilních zaměstnání, mělo v loňském roce možnost pracovat z domova alespoň jednou týdně 38 procent lidí, podle údajů amerického Úřadu pro pracovní statistiky toho ale zjevně ne všichni využívají, v roce 2016 pracovalo z domova jen 22 procent Američanů.
68 procent Američanů se nicméně domnívá, že v budoucnu budou častěji pracovat „na dálku”, než aby každý den dojížděli do práce, což nejspíše potvrzují i odhady Světového ekonomického fóra, které označilo „měnící se pracovní prostředí a flexibilní pracovní uspořádání” za jeden z hlavních trendů, podle kterých se budou řídit změny obchodních modelů firem.
Na tom, zda je práce z domova více či méně efektivní, se ale odborníci zatím neshodují. Například běžně citovaný experiment, který provedli vědci ze Stanfordu v roce 2014 v jednom čínském call centru cestovní kanceláře ukázal, že lidé, kteří pracovali z domova, byli v průměru o 13 procent produktivnější, než ti v kanceláři.
Jiné studie zase uvádí, že zaměstnanci, kteří mají možnost pravidelně pracovat v přímé interakci se svými kolegy, jsou výkonnější i kreativnější.
Ohledně výhodnosti konceptu práce z domova nemají jasno dokonce ani některé významné firmy. Zatímco řada z nich tuto možnost zavádí čím dál častěji, existují i takoví zaměstnavatelé, již práci z domova zpětně zakazují.
Letos na jaře například internetová firma IBM nahnala množství zaměstnanců, zvyklých dosud běžně pracovat z domova, zpět do kanceláří. Dříve podobný krok učinila další internetová firma Yahoo. Většinou tak odborníci při položení otázky o efektivnosti „vzdálené“ práce dochází ke stejné odpovědi: „Je to individuální…”
