Přečti si svého seveřana

Marketingová značka "severské krimi" dosahuje v České republice neuvěřitelných výšin.

Marketingová značka "severské krimi" dosahuje v České republice neuvěřitelných výšin. Zdroj: Repro Strategie

Země evropského severu budou čestným hostem květnového veletrhu Svět knihy. Velvyslanectví severských zemí se rozhodla podpořit severskou literaturu prostřednictvím literární kampaně #ReadNordic, jejíž koordinátorkou je Jitka Jindřišková.

Proč kampaň #ReadNordic vznikla?

Veletrh Svět knihy Praha 2016 je největší akce tohoto druhu v zemi, trvá ale pouze čtyři dny. Přišlo nám proto smysluplnější udělat místo jednorázové kampaně dlouhodobější projekt, který ve výsledku přispěje k tomu, že na veletrh zavítá více návštěvníků. A to nejen proto, aby si zde pořídili knížku se slevou, ale navštívili i náš severský stánek. Nachystán je bohatý doprovodný program a prezentace národních literatur.

Co je hlavní náplní kampaně?

Kampaň odstartovala v září loňského roku a čtenáři jsou v jejím průběhu vyzýváni, aby každý měsíc přečetli tematicky zaměřenou knihu od severského autora a pochlubili se tím na sociálních sítích. Tuto výzvu pak doplňují doprovodné kulturní akce. Chtěli jsme navázat na úspěch severské krimi, která si v posledních letech získala mezi českými čtenáři obrovské renomé, a ukázat, že severská literatura není pouze tento žánr.

Velký potenciál mají například knížky pro děti, které jsou na severu velmi populární a jejichž psaní tam má dlouhou tradici. Totéž platí o historických románech, které jsou oblíbené zejména ve Finsku. Je škoda, že tyto žánry jsou u naší veřejnosti do značné míry opomíjené.

Jak s potenciálem těchto žánrů zacházejí čeští nakladatelé?

Tady vidím posun. Ještě před deseti lety vydávali maximálně pět norských beletristických titulů ročně, v současné době je to tři- až čtyřikrát tolik. Nejvíce na vzestupu jsou překlady z finštiny. Těší nás, že mezi nakladateli není zájem pouze o detektivky, ale třeba i o severskou fantasy nebo humoristickou literaturu.

Pozitivně hodnotíme i to, že nakladatelé začali vydávat knížky spolu s původními ilustracemi. To se dříve nestávalo, protože se nejedná o levnou záležitost. Na druhou stranu je to přesně to, co pomáhá utvářet pozitivní obraz severské literatury v očích čtenářů. Pokud se vydá knížka, která je sama o sobě kvalitní, a ještě je vidět, že si na ní dal nakladatel záležet, tak je napůl vyhráno. Zbytek je pak na propagaci.

Klasickou ukázkou toho, že opravdu záleží na tom, kdo knížku vydává, je slavná trilogie Milénium od Stiega Larssona, kterou u nás vydalo nakladatelství Host. Nordisté se shodují, že to byl moment, který odstartoval vlnu popularity severské krimi v ČR. Host je obecně uznávané nakladatelství, které si dává záležet na kvalitě překladů. Péči věnoval i Larssonovi, a to i přesto, že se nejednalo o žánrovou knihu, která by slibovala zaručený úspěch.

Jitka Jindřišková, koordinátorka kampaně #ReadNordicJitka Jindřišková, koordinátorka kampaně #ReadNordic | Repro StrategieJitka Jindřišková, koordinátorka kampaně #ReadNordic

Díky tomuto přístupu se detektivka vymanila ze škatulky spotřební paperbackové literatury prodávané na nádražích a stala se rovnocennou jiným žánrům. Další nakladatelství na tento úspěch navázala. Rostoucí popularita severské krimi navíc pomohla tomu, že se v zemi začaly vydávat i tituly, které by za běžných okolností vůbec nevyšly.

Podle čeho se čeští nakladatelé rozhodují, pokud chtějí vydat nějakou knihu?

Obecně se dá říct, že se do značné míry řídí úspěchem v zahraničí. Záleží například na tom, v kolika zemích knížka vyšla a kolik výtisků se podařilo prodat. Asi nejdůležitějším trhem je pro české nakladatele Německo. Jakmile je knížka úspěšná tam, je vysoká pravděpodobnost, že se objeví i u nás.

Zmínila jste, že záleží i na správné propagaci. Jak by měla ideálně vypadat?

Rozhodně by se neměla objevovat klišé typu královna severské literatury. Reklamní plochy v metru jsou toho plné a myslím, že to na mnohé čtenáře může působit až otravně. Důležité je, aby lidé na první pohled pochopili, o jaký žánr se jedná, oslovila je obálka a zapamatovali si název či klíčovou informaci. S čím v poslední době nejsem vůbec spokojená, jsou anotace na obálkách. Nejsou výstižné a často je v nich vidět snaha o až přílišné zjednodušení, které ale může celé knížce ve finále ublížit.

Nakladatelé by měli být aktivnější na sociálních sítích, které nabízejí zajímavé a hlavně dostupné formy propagace. Mrzí mě, že někteří z nich toto zanedbávají. Často se stává, že vyjde kvalitní knížka, ale málokdo se o tom dozví. Může to být i částečné vysvětlení toho, proč jsou mezi čtenáři nejpopulárnější zmiňované detektivky. Jiné žánry se k nim mnohdy vinou nakladatelů nedostanou.

Pokud se vrátíme ke kampani #ReadNordic, jaké kanály jste využili vy?

Spolupracujeme s nakladateli a knihovnami a využíváme mediální partnerství s časopisy a servery zaměřenými na literaturu a také se stanicí Českého rozhlasu Vltava a distribuční společností Kosmas. Hlavními kanály jsou nicméně zmiňované sociální sítě, a to i proto, že je to finančně nejefektivnější. Velmi se nám osvědčil Instagram, kde lidé mají možnost sdílet fotky přečtených knih a zátiší s knížkami, například knihoven. Dobře se nám v tomto ohledu pracuje s názvem kampaně #ReadNordic. A využíváme také stále populárnější čtenářské blogy.