Stále více firem působících v Česku stahuje svou reklamu z webů, které se profilují jako alternativní zpravodajství a podle svých kritiků šíří lži a ruskou propagandu. Jejich provozovatelé, mezi něž patří projekty společnosti Our Media (vydavatel mj. Parlamentních listů) či firmy AC24, ale výrazné dopady těchto kroků na svůj byznys nezaznamenali. A to ani poté, když před měsícem zablokovala zobrazování své inzerce na necelé čtyřicítce kontroverzních webů Česká spořitelna.
Doplnila tak tuzemské pobočky Nestlé či T-Mobile. Podobnou iniciativu již dříve odstartoval na Slovensku projekt Konspiratori.sk, jehož cílem je vytvořit seznam sporných webů včetně těch českých a odradit inzerenty od spojování jejich značky s tímto obsahem.
Majitelé domén zařazených do přehledu dezinformačních webů, který vypracoval think-tank Evropské hodnoty, však podobné iniciativy jako ohrožení svého byznysu zatím nevnímají. A to díky celkovému objemu reklamy, která se na jejich stránkách protočí. Podle odhadů Sdružení pro internetový rozvoj lze její ceníkovou cenu vyčíslit na řádově několik stovek tisíc korun za měsíc.
Hlavní část těchto prostředků proteče přes weby portfolia společnosti Our Media, kam spadají servery jako Parlamentní listy či První zprávy. Společnost spoluvlastní podnikatel a senátor Ivo Valenta a podle jejího ředitele Jana Holoubka se firmě daří držet v plusových číslech. „Česká spořitelna, Nestlé či T-Mobile na fungování Our Media či PL neměly nikdy žádný vliv. Myslím, že vedení těchto firem by se mělo věnovat práci, ne politikaření. Pokud jde o konspirátory.sk, projekt se na našich reklamních příjmech nijak nepodepsal,“ dodal Holoubek.
Vydělávat se ovšem daří i menším, avšak v českém internetovém prostředí zavedeným projektům jako AC24.cz. Podle jeho provozovatele Ondřeje Geršla tato činnost generuje měsíční příjmy v řádu desítek tisíc korun. To stačí nejenom na zajištění jeho vlastního živobytí, ale také na zaplacení menších úvazků dvou překladatelů, editora a korektora. Geršl navíc vlastní i domény jako Světkolemnás.info či Lajkit.cz.
„Internetová reklama se zobrazuje podle předchozí aktivity uživatelů. Pokud se bannery České spořitelny u nás ukazovaly stovce lidí za měsíc, je to hodně. Čísla jsem pozorně sledoval, nálepkování našich webů jako konspiračních a prokremelských nám spíše dělá reklamu. Vypadá to, že návštěvnost od té doby roste,“ říká Geršl.
Podle Netmonitoru zaznamenal v prosinci jeho hlavní projekt, portál AC24, 160 tisíc reálných uživatelů. Přesto ale Geršl bere trend stahování reklamy ze sporných webů vážně, zejména v případě řečeného projektu Konspiratori.sk, na jehož popud stáhlo své kampaně na 1400 firem. „Zařazení našich webů do tohoto seznamu nyní zkoumá náš právní zástupce, stejně tak jako přesné dopady tohoto kroku,“ vysvětluje Geršl.
Nejsou to však jen firmy, marketingoví poradci a neziskové organizace, kdo považuje produkci webů profilujících se coby zpravodajská alternativa za problematikou. Vlády dokonce zřizují speciální týmy pro boj s dezinformacemi. V České republice začíná fungovat Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám při ministerstvu vnitra. Má se zaměřovat na vyvracení lží a poplašných zpráv šířených v kyberprostoru. Jeho obdobu plánuje zřídit i Německo.
Instituce a nevládní organizace vnímají popsané weby problematicky i z toho důvodu, že mají být šiřiteli proruské propagandy. Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě navíc upozorňuje, že cílem vlivových a dezinformačních operací Kremlu v Česku je mimo jiné ovlivnění vnímavosti a myšlení českého publika a oslabení vůle společnosti k odporu či konfrontaci (informační a dezinformační zahlcení publika, relativizace pravdy a objektivity, prosazení motta ‚všichni lžou‘).“
Důkazy o tom, že by české „alternativní weby“ byly nějakým způsobem napojeny na Rusko, ale chybějí a BIS se z principu odmítla vyjádřit k takto konkrétním záležitostem.
„Podle našich znalostí jsou ruské peníze v pozadí dezinformačních webů v současné době velmi omezené,“ uvádí ovšem Jakub Janda z Evropských hodnot. Výjimku představuje jen Sputnik, který provozuje přímo Moskva, a portál Eurodeník.cz. Ten podle zjištění Ivany Smoleňové z Prague Security Studies Institutu, které publikovala na serveru Neovlivní.cz, vlastní ruští byznysmeni.
