Vznik dlouhotrvající bolesti, zranění zad a poruchy horních končetin. To jsou po stresu druhá největší rizika, se kterými se potýkají evropští zaměstnanci. Vyplývá to z Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2), kterého se zúčastnilo téměř 50 tisíc pracovišť z 36 zemí a který v Evropském parlamentu představila Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA).
Únavné nebo bolestivé polohy uvádělo 56 procent respondentů a opakované pohyby rukou či paží 52 procent dotázaných. Bohužel častokrát se tato existující rizika promění v reálná zranění a úrazy, která vyžadují mnohdy dlouhodobá léčení. Jen v loňském roce bylo podle Státního úřadu inspekce práce zaznamenáno v Česku přes 45 tisíc pracovních úrazů s pracovní neschopností.
„Oproti roku 2013 je to o 950 úrazů více,“ uvedl generální inspektor Rudolf Hahn. „Nejvíce z nich, celkem 35 432, což představuje 86 procent celkového počtu pracovních úrazů, se stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika,“ doplnil. Nejčastějším zdrojem vzniku pracovních úrazů jsou podle informací úřadu zejména různá břemena, stavební materiál, spojovací části (hřebíky, nýty), zemědělské výrobky (včetně semen, slámy), skladované výrobky, zemina či kámen.
Nejúčinnější je prevence, firmy cvičí a pořizují vhodné vybavení
Ne vždy je možné úrazům na pracovišti zabránit. Účinnou prevencí však lze riziko zranění a vzniku zdravotních potíží významně zmírnit. Firmy tak do ochrany svých zaměstnanců investují nemalé prostředky. Případná dlouhodobá pracovní neschopnost se totiž nevyplácí ani zaměstnanci ani zaměstnavateli.
„Nemoci pohybového aparátu se vyznačují relativně dlouhou průměrnou dobou trvání jednoho případu, která v roce 2013 činila 69,6 dnů,“ uvádí autor Jan Jann v oficiální zprávě Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Na českém pracovním trhu praktikují například cvičení se zaměstnanci, zatím hlavně velké nadnárodní společnosti se stovkami zaměstnanců, neboť tyto firmy by déletrvající absence velkého počtu pracovníků mohla připravit o milionové položky.
Ve výrobních podnicích zase přibývá zaměstnavatelů, kteří předcházejí problémům pohybového ústrojí svých pracovníků nejrůznějšími protiúnavovými a protiskluzovými podložkami. „Protiúnavové rohože dokážou podnítit častější pohyb nohou, a tím dochází k lepší cirkulaci krve. Přirozeně izolují chodidla od studené tvrdé podlahy, zabraňují ztrátě koncentrace a snižují riziko úrazu,“ vysvětlil Dušan Sedláček, ředitel společnosti Gumex, předního dodavatele protiúnavových rohoží.
Dlouhodobé sezení – strašák všech kanceláří
Lidé, kteří pracují v kancelářích, mívají na rozdíl od pracovníků z výrobních provozů spíše opačný problém: netrápí je dlouhé stání, ale naopak si ničí záda mnohahodinovým sezením. „Lidské tělo není podle lékařů uzpůsobeno pro dlouhodobé sezení, proto je vhodné prokládat sezení s prací vestoje. Zádům se tak uleví a bolesti většinou po čase zmizí,“ vysvětluje Martin Kříž ze společnosti Sit2stand, specializovaného tuzemského výrobce výškově nastavitelných stolů. Zároveň doporučuje hlídat kvalitu a odolnost stolů, neboť na českém trhu se často přeprodávají pod cenou nekvalitní výrobky pochybné asijské provenience.
Bolesti zad jsou v každém případě problém, který bude časem patrně narůstat: Společnost Aktispol na základě zveřejněných výsledků ÚZIS spočítala, že od roku 1980 do roku 2011 narostla průměrná délka pracovní neschopnosti kvůli nemocem pohybového aparátu na trojnásobek.
Varování: Kanceláře škodí zdraví
Sedavé zaměstnání a rizika s ním spojená. Jak se jim vyhnout?
Máte sedavé zaměstnání? Poradíme vám, jak zatočit s kily navíc
