V březnové Strategii si dále přečtete o crowdfundingu, který se rovná dárcovství s přidanou hodnotou, reportáž ze Zlaté pecky či článek o marketingovém pozadí oscarového úspěchu mexického režiséra Iñárritua.
Generální ředitel společnosti Veletrhy Brno Jiří Kuliš říká, že úspěch veletrhu je přímo úměrný situaci na trhu. Do výstavních expozic se dnes postupně vrací řada firem, které v minulých letech na účast na veletrzích rezignovaly.
Mají klasické veletrhy smysl a perspektivu v době, kdy se stále větší objem obchodů odehrává online?
Lidé určitě nechodí kupovat mikrovlnku na veletrh. Koupíme ji online, to jsem ostatně udělal včera taky. Ale nejdřív si ji jdu vybrat a prohlédnout do obchodu. Stejně tak si jdou firmy na veletrh prohlédnout a vybrat obráběcí stroj nebo traktor. Na internetu investiční zboží nekupujete. Veletrhy tedy mají i nadále smysl v segmentu B2B a pro investiční zboží, jako jsou technoloie či strojní zařízení, jsou nenahraditelné.
Prodejní veletrhy B2C ale souboj s e-commerce v budoucnu prohrají. Proto se orientujeme na obchodní B2B akce. Pokles účasti na veletrzích po roce 2009 byl dán jinými faktory než nástupem online marketingu. Byla zde ekonomická krize, dochází k zániku či fúzím firem, český trh je poměrně koncentrován a saturován, mění se obsazení marketingových útvarů, slovo mají zahraniční centrály nadnárodních firem. Hlavním důvodem byly finanční úspory. Když se firmám nedaří a začnou šetřit, škrtnou se krátkozrace marketingové náklady. A s nimi veletrhy.
Je jiný důvod, proč řada firem tuto léta zavedenou a vyzkoušenou formu oslovení obchodních partnerů a koncových zákazníků opustila?
Firmy se často pokoušejí hledat nová marketingová řešení, zpravidla tomu říkají live marketing solutions. Uspořádají třeba setkání s klienty na golfu nebo firemní akci v galerii či ve vlastním firemním závodě. Jenže pak zjistí, že je to také stojí dost peněz, a navíc jim takovéto eventy umožní pečovat jen o stávající zákazníky. Novou klientelu jim akce tohoto typu nepřinášejí.
Ale připouštím, že jsme možná trochu zanedbali vzdělávání budoucích marketérů a připomínání toho, jak účinné marketingové médium mohou veletrhy být. Do firem přicházejí mladí lidé, kteří hledají nové cesty prostřednictvím využívání sociálních sítí, ale například strojírenství je přesně tím oborem, který veletrhy i nadále potřebuje.
I z průzkumů ostatně vyplývá, že stav tuzemské a globální ekonomiky ovlivňuje veletržní segment zhruba z padesáti až šedesáti procent, zatímco internet z pouhých deseti procent. Internet tedy neodvádí tradičním veletrhům zase tolik zákazníků, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Můžete tedy zhodnotit, jak si stojí veletržní byznys na počátku roku 2016 a jaký očekáváte vývoj v nejbližší době?
Po roce 2014 se veletrhy začaly opět dostávat do kondice a v současné době už dosahují úrovně roku 2008. Trhy dělají veletrhy, nikoli naopak. Rozsah a kvalitu veletrhu určuje trh, takže kdyby nebylo v České republice natolik vyspělé strojírenství, nebyl by tu ani jeden z nejlepších strojírenských veletrhů Evropy. Na Islandu nic takového neuspořádáte.
Síla domácích firem a rozsah trhu rozhodují o tom, jaký veletrh bude. My umíme veletrh zorganizovat, zajistit reklamu, publicitu, ale vše se odvíjí od chuti firem zúčastnit se veletrhů. A ta se v posledních letech opět zvyšuje. Myslím, že zaznamenáváme renesanci veletrhů. Cítíme návrat k tomuto marketingovému nástroji i u firem, které z veletrhů po roce 2009 z úsporných důvodů odešly.
| Celý rozhovor a další zajímavé informace naleznete ve Strategii č. 3, která vychází 24. března. |
|---|
