Slunečno za každého počasí | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Slunečno za každého počasí

Slunečno za každého počasí
Helen Rodwell
• 

Daniel Deyl

Snažíme se být milou firmou, říká Helen Rodwellová. V rozhovoru s redaktorem časopisu Právo&Byznys to ze strany ženy, jež vede pražskou pobočku mezinárodní právní kanceláře CMS Cameron McKenna, platilo beze zbytku.

Jak se někdy přihází, interview s řídící partnerkou české odnože jedné z nejrenomovanějších právních firem světa připadl na to, čemu nejlépe sedí lidové označení den blbec. Letní výheň v pražském kamenném centru způsobila, že mít na sobě sako bylo čiré utrpení; a nejen to, zřejmě také ztěžovala orientaci. Autor tohoto textu tak s příslovečným jazykem na vestě pobíhal po pražském náměstí Republiky kolem obchodního centra Palladium a marně hledal správné dveře vedoucí ke vchodu do kanceláře CMS Cameron McKenna – dveře, jimiž v minulosti již mnohokrát prošel. Po telefonické konzultaci, s několikaminutovým zpožděním a ve stavu, jejž obvykle popisujeme jako mozková mrtvice, nakonec dorazil na místo určení do nejvyššího patra budovy – a jako by se rázem ocitl v jiném světě.

Ať už si Helen Rodwellová myslela cokoli, rozhodně nenasadila výraz typu „tedy pane kolego, je už skoro čtvrt…“, ani nevrhala výmluvné pohledy na hodiny. Bez váhání souhlasila s tím, aby se rozhovor konal v lákavém stínu na terase, takže namísto strohých prostor, v nichž podobné materiály pro Právo&Byznys obvykle vznikají, mělo toto interview jako kulisu pražské panorama.

A co víc – na stolcích terasy bylo vidět skleničky a popelníky, jako by člověk najednou seděl v kavárně a ne v prostorách, v nichž se běžně rozhoduje o stamilionech a miliardách korun.Znamená to, že se tady smí kouřit? vydechl redaktor, jehož vášeň pro nikotin obvykle zahání málem do ilegality. „Jistě, proč ne?“ řekla paní Rodwellová. „My nejsme taková firma, která to striktně zakazuje. Já sice nekouřím, ale jsem na to zvyklá. A koneckonců, kuřáci jsou přece taky lidi. Myslím, že současná globální protikuřácká kampaň je trochu přitažená za vlasy.“

Předcházející odstavce nejsou samoúčelným cvičením v krasořečnění na adresu velké firmy, jejíž první dáma projevila ochotu tolerovat redaktorovu slabost. V případě současné tváře pražské pobočky CMS Cameron McKenna patří tolerance takříkajíc „k show“ – o čemž ještě bude řeč později.

První, co necvičené ucho na Helen Rodwellové zarazí, je přízvuk, jenž jako by pocházel z odvrácené strany planety – a to je také doslova pravda. Narodila se v australském Melbourne, kde také na tamní Monash University získala dva tituly. Už její vzdělání do jisté míry předznamenalo její kariérní kurs – vystudovala právo a souběžně s ním zároveň ekonomii. Takto formulovaná orientace jí měla později dobře posloužit.

V Melbourne zůstala i po studiu a přes rok strávila v renomované mezinárodní autralské advokátní kanceláři Minter Ellison jako koncipientka; poté na dva roky vstoupila do řad jejích advokátů. V roce 1996 rozmnožila řady právníků v jedné z největších právních firem světa, CMS Cameron McKenna. Tím se také začala její cesta, jež ji přes angažmá v Londýně přivedla až do současné duální role, kterou zastává v Praze.

Už od Oscara Wildea

Rodwellová je zaprvé řídící partnerkou pražské pobočky a zadruhé vede skupinu korporátního práva pro oblast střední a východní Evropy. To souvisí s unikátní firemní strukturou, jejímuž pochopení napomůže krátký pohled do historie.
Počátky firmy se datují do roku 1779; tehdy se v Londýně etabloval tamní advokát Hewitt. O dvě století později, v roce 1989, už firma Hewitt Woollacott & Chown sloučila svoji praxi s kolegy Cameronem a Markbym (pro čtenáře Oscara Wildea: je to tentýž Markby, jehož zmiňuje lady Bracknellová ve hře Jak je důležité míti Filipa). Vznikla kancelář Cameron McKenna, což je také název, pod nímž firma v devadesátých letech vstoupila na českou scénu.

V roce 2005 firma uzavřela limitované partnerství s několika dalšími evropskými firmami od Španělska po Švýcarsko a k jejímu názvu se připojila zkratka CMS. Dnes funguje CMS jako EEIG (European Economic Interest Grouping) a je řízena výkonným výborem sídlícím ve Frankfurtu, ačkoli její jednotliví členové zůstávají samostatnými podniky.

S tím souvisí několikavrstevný způsob organizace práce. V rámci firmy působí týmy rozdělené jednak podle geografického členění, jednak podle typu práce, jejž vykonávají, a konečně podle sektorů, v nichž působí jejich klienti. „Síť našich kanceláří ve střední a východní Evropě je hustší a extenzivnější, než jakou má k dispozici kterákoli jiná právnická firma,“ říká Rodwellová. „To nás staví do mimořádně výhodné strategické pozice, z níž můžeme poskytovat klientům co nejlepší služby.“

Někomu to může znít jako korporátní klišé, ale Rodwellové takové uspořádání a z něho plynoucí dvojí odpovědnost (řídící partnerkou kanceláře je od května letošního roku) zjevně svědčí. Specializovaná publikace mergermarket ji uvádí jako středo- a východoevropskou jedničku v oblasti fúzí a akvizic. Za více než deset let v pražském působišti, jež ještě prokládala působením na Ukrajině, stihla připravovat transakce ve Slovinsku, na Slovensku, v Chorvatsku, Srbsku, Rusku, Rumunsku, Polsku a ještě, kde si vzpomenete. Tyto zkušenosti z ní činí přední odbornici v oblasti privatizací; a sice tak žádanou, že například Erste Bank, jíž mimo jiné pomáhala v roce 1999 převzít Českou spořitelnu, si ji pro akvizice přímo vyžaduje. Jen pro tuto rakouskou banku obstarala Rodwellová více než deset převzetí.

Horko? Žádné horko

Kromě toho, zřejmě aby se neřeklo, má sektorovou specializaci na energetiku. V roce 2001 tak například byla u prvního pokusu privatizovat ČEZ a na Slovensku úspěšně dotáhla (na straně bratislavské vlády) privatizaci Slovenských elektráren. V posledních letech například poskytovala poradenství pojišťovně MetLife při akvizici Aviva Czech Life; mezi její klienty patřila i Marsh (zprostředkovatel pojištění, zajištění a rizikového managementu), jíž pomáhala převzít podíl ve firmě Insia.
Redaktor tu řadu dat sotva stíhal. „Je vám horko? Kdepak, tohle žádné horko není,“ usmívala se Rodwellová, odkojená zuřivými australskými teplotami. O multimilionových transakcích mluvila tónem, jímž jiní lidé mluví o víkendovém pikniku. A to přivádí řeč na další její klíčovou schopnost: takzvané soft skills, termín zhruba přeložitelný jako umění jednat s lidmi. „Snažíme se být milá firma,“ vysvětluje Rodwellová. „Nejenom ve vztahu ke klientům, ale i ve vzájemných vztazích uvnitř firmy. Když například mají kolegyně děti, snažíme se jim vyjít maximálně vstříc, poskytovat jim částečné úvazky, aby mohly skloubit rodinu s prací a nemusely volit mezi jedním a druhým.“

Jednou z recipientek tohoto osvíceného přístupu je i ona sama – v červenci byla v očekávání. „Je to moje první dítě, tak jsem trochu nervózní,“ usmívala se. Nervozita však na ní nebyla vidět žádná; trénink z jednání s protřelými byznysmeny je znát.

(Než článek odešel do tisku, porodila Helen Rodwellová zdravé děcko. Gratulujeme.)

Autor: Daniel Deyl
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!