Velký Cirkus: Hrátky s veřejnoprávními médii nabírají grády

Za čím vším stojí Babiš...

Za čím vším stojí Babiš... Zdroj: Anna Vackova

Mediální trh nabízí bezpočet rozkošných karambolů, na pozici největší legrace však bezpochyby míří nadcházející volby nových členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu.

Legrace první: velká masová média a členové volebního výboru Poslanecké sněmovny ihned začali vypouštět informační mlhu o tom, že se nyní hledá několik schopných a zkušených odborníků, kteří se orientují na mediálním trhu. Naivní omyl, o odbornost tu opravdu nejde. Vzhledem k tomu, že Česká televize a Český rozhlas jsou čistě politické instituce, je nyní poptávka po lidech, kteří dokážou převést zájmy politických stran do příslušných konání obou médií.

Důležitým faktorem je přitom výsledek loňských voleb. Zatímco doposud si veřejnoprávní rady rozdělovaly hlavně ODS a ČSSD, nyní se dá předpokládat, že do dění promluví především ANO Andreje Babiše, nebo přesněji koalice ANO a ČSSD. Otázkou pouze je, nakolik Babiš ovládne technologii moci, aby dokázal do veřejnoprávních rad prosadit příslušné poslušné lidi. Šéfem volebního výboru je Martin Komárek, kterého ministr financí nemusí už od jeho patálie s absencí ve sněmovně kvůli dovolené. Mnozí nyní pochybují, zda Komárek dokáže Babišovi veřejnoprávní volby „ošéfovat“. Nezvládnutí tohoto úkolu bezpochyby Komárka definitivně odepíše v rámci ANO.

Luční květy poradí

Legrace druhá: přes hlasité proklamace o transparentnosti voleb se celý proces halí do neproniknutelné tmy. Což jen potvrzuje politickou povahu akce. Předvýběr jednotlivých kandidátů, jejichž jména zasílala poslancům zájmová sdružení, totiž členové volebního výboru provedou tajně. To je bizarní, politici tak nebudou muset zdůvodňovat, koho milostivě povolili a koho zařízli. Jinými slovy, již výsledek předvýběru je čistě politická záležitost. Jedná se jen o to, kolik kandidátů bude mít ANO, kolik ČSSD a možná kolik se jich podaří uhájit ODS.

Legrace třetí: Asociace pravoslavných křesťanů v České republice, Nadace pozemního vojska AČR, Luční Květy/Yamabushi Soin federace tradičních umění a duchovních cest, Folklorní sdružení České republiky, Jihočeská společnost přátel hudby, Logosféra, spolek pro kultivaci sociálního, kulturního a mediálního prostředí, Občanské sdružení Umlaufoviny, Občanské sdružení Tenis Centrum Dobříš, Rybářské sdružení České republiky, Český veslařský svaz Praha 6, sdružení Zvoneček nebo Divadlo Drak – to není seznam pořadatelů nějaké obzvláště rozjuchané vesnické zábavy, nýbrž část odborných sdružení, která pro rady našla toho správného „mediálního“ odborníka. Také tomu moc nevěříte?

Jak nahlížet na propad

Vedle těchto folklorních tanců jsou starosti majitelů komerčních médií čistě podružnou záležitostí. Kupříkladu rádiové stanice sečetly inzertní investice za poslední rok a vyšel z toho pokles o více než pět procent. Inzerenti tak za rádiovou reklamu v roce 2013 utratili 1431 milionů korun oproti 1509 milionům o rok dříve. Největší podíl – 32,6 procenta – přitom připadl na druhý kvartál loňského roku. Pokles investic do rádií jde na vrub zejména nižším reklamním výdajům farmaceutických firem (loni v zimě nebyla silná chřipková epidemie, a tudíž reklamní virvál farmaceutických firem) plus dopadu nešťastného obchodního modelu televize Nova. Naopak rostoucími inzertními sektory se v roce 2013 staly automobily, nábytek, elektronika, sázkové kanceláře a banky.

Ztráty registrují i vydavatelé celostátních deníků. Výrazné absolutní úbytky přitom vykázaly deníky ministra financí a politika Andreje Babiše. Zatímco za druhý a třetí kvartál roku 2013 průměrný prodaný náklad deníku Dnes činil 192 140 kusů, za třetí a čtvrté čtvrtletí 2013 to bylo 190 tisíc kusů. LN zaznamenaly podobný absolutní pokles – z 39 436 na 37 451 kusů. Na druhé straně, podle souhrnných finančních výsledků velkých vydavatelských domů za rok 2012 propad vyjádřený v penězích není tak ostrý, jak by se dle pochmurného tónu komentářů tiskového trhu mohlo zdát.

Aleš BorovanAleš Borovan | Archiv Strategie