Kampaň Kony 2012 upozorňuje na válečné zločiny, které spáchal velitel ugandské guerillové Armády božího odporu, Joseph Kony - využívání dětí jako vojáků, sexuální otroctví a extrémně brutální vojenské postupy. Video vytvořila organizace Invisible Children (jedna z vlivných lobbistických agentur v USA) a po svém uvedení se stalo okamžitým hitem. Kdo by také odolal emotivním výzvám „Zastavte Konyho!“, pronášeným bratrem jednoho ze zabitých vojáků? Během necelého měsíce se spot stal nejvíce sdíleným videem na YouTube - ke konci března tam mělo téměř 90 milionů zhlédnutí a vydělalo více než 5 milionů dolarů. Video koluje samozřejmě zdarma, platí se za balíček s tričkem (s obrovským nápisem KONY 2012) a náramkem.
Čtěte také: Znáte Konyho? Nejrychleji rostoucí kampaň ukazuje sílu internetu
Přijde vám úchylné nosit na tričku jméno člověka, proti němuž máte de facto bojovat? Není to jediná otázka, která v souvislosti s organizací Invisible Children vyvstala. Stručně: pouze malá část vydělaných peněz jde opravdu na pomoc postiženým, pětinu spolknou platy a více než třetina jde na „zvyšování povědomí“. Joseph Kony už dávno v Ugandě nežije a není tedy žádnou hrozbou. Autoři čelí podezření, že při tvorbě kampaně jim šlo spíše o formální dokonalost a vlastní propagaci než o reálnou pomoc.
Ve vlně kritiky, která se zvedla po celém světě, se objevují i absurdní fakta: autoři kampaně se nechávají fotit s členy obdobné súdánské vojenské organizace, která jako by guerille Josepha Konyho z oka vypadla, jeden z autorů kampaně Jason Russell byl policií přistižen za bílého dne, kterak ničí auta a masturbuje na veřejnosti, a další ze spolupracovníků Jedidiah Jenkins se objevuje na dalším virálním videu - s litrovou lahví vodky se značně podnapilým hlasem chlubí, jak „získali grant na milion dolarů“ a jak z toho „aspoň sto tisíc musí poslat do Afriky, zbytek si nechá“.
Aby nedošlo k omylu: Joseph Kony JE grázl a potřeboval by „odklonit“ někam do nebytí, nestátní vlivová organizace Invisible Children si z toho ovšem udělala dobrý kšeft. Jedno se ovšem autorům podařilo: O Konym se teď mluví víc než kdy jindy. Je to ovšem příliš pozdě, a navíc to z pronásledovaného diktátora dělá hvězdu prvního formátu, jejíž jméno se objevuje prostě všude. Grant Oyston dodává: „Zkuste si vzít na sebe tričko s obrovským nápisem HITLER. Schválně, jak dlouho bude trvat, než vám dá někdo přes hubu.“
