Pád barefootového obra otřásá celým trhem. Některé firmy bojují o přežití, kauzu řeší soudy
- Pád firmy naBOSo, jedné z největších firem prodávajících v Česku barefootové boty, a následný prodej jejích aktiv vyvolal třaskavou situaci na celém trhu.
- Řada dodavatelů se kvůli nezaplaceným pohledávkám obrátila s řešením na soudy.
- Mnoho z nich se také vlivem nesplacených pohledávek samo dostalo do finančních potíží.
Česko je barefootová velmoc, a to zejména díky vysokému počtu výrobců a prodejců, kteří v tuzemsku působí. Nyní to však vypadá, že trh čekají těžší chvíle. Jejich spouštěčem se přitom staly problémy jediné firmy. Jde o společnost naBOSo, jednoho z největších českých prodejců barefootů, který ještě v roce 2024 dosahoval obratu téměř 122 milionů korun a byl v zisku.
Firma se však dostala do finančních problémů a přestala platit dodavatelům za zboží. V dubnu pak koupila e-shop, značku naBOSo i její skladové zásoby společnost Premium Barefoot, kterou z většiny vlastní podnikatel Jan Chalupný a patnáctiprocentní podíl v ní má i bývalý spolumajitel Trenýrkárny Ruslan Skopal. Dluhy, které se pohybují v řádech nižších desítek milionů korun, však stále váznou na původní firmě, která se nyní jmenuje RESOUK SPV I a kterou stoprocentně ovládá Andrea Součková.
Věřitel a nový majitel
Největším věřitelem je přitom právě společnost Premium Barefoot, které RESOUK podle Ruslana Skopala dluží částku přesahující deset milionů korun. Ten do společnosti investorsky vstoupil v dubnu s cílem vybudovat B2C prodejní kanál. Předtím už v loňském roce pomáhal oběma firmám, naBOSo i Premium Barefoot, s optimalizací nákladů.
V té době byl ještě Jan Chalupný, většinový majitel Premium Barefoot, zároveň i finančním ředitelem naBOSo. Tuto pozici však na konci loňského roku opustil. „Z mého pohledu jsme se názorově nepohodli,“ říká majitelka RESOUK, předtím naBOSo, Andrea Součková. Zároveň byl ve stejné době a až do letošního března, kdy svůj podíl prodal, majitelem poloviny Premium Barefoot Jiří Souček, manžel majitelky naBOSo Součkové a v té době i generální ředitel naBOSo.
Premium Barefoot nicméně podle Skopala koupila veškerá aktiva, tedy e-shop, značku a skladové zásoby, za tržní cenu v rámci veřejné nabídky, přičemž zájemců o koupi mělo být více. „Byli jsme jedním ze subjektů, který to mohl odkoupit,“ uvádí Skopal. Podle něj to navíc zapadalo do strategie, kterou měl v rámci společnosti v plánu, tedy vybudování B2C prodejního kanálu.
„Pokud by se aktiva neprodala, měla by společnost, dnešní RESOUK, ještě větší dluhy, protože od nás dostali peníze. Kdyby naBOSo zkrachovalo, vzniklo by asi 800 zákazníků, kteří by neměli vratku nebo reklamaci, takže by se přihlásili do insolvenčního řízení. Ve výsledku by tu byli dál dodavatelé, kterým by se dlužilo, a ti dodavatelé by neměli odběratele,“ vysvětluje Skopal, podle něhož většina dodavatelů původního naBOSo dodává e-shopu i pod novými majiteli. Z těch, které redakce oslovila, však podle jejich vyjádření nyní nedodává ani jeden.
Žaloba na nové i staré majitele
Někteří dodavatelé se kvůli neplacení pohledávek nyní rozhodli obrátit na soudy. Společnost Aylla, která eviduje u RESOUK dluh asi 300 tisíc korun, podala návrh na vydání platebního rozkazu, respektive žalobu o zaplacení dlužné částky, a to jak na RESOUK, tak i na Premium Barefoot, jelikož podle ní došlo k převodu závodu a součástí transakce jsou tak i pohledávky. „Má to charakteristiku převodu závodu,“ domnívá se majitel firmy Jan Zozulák.
Ski a Bike Centrum Radotín podalo trestní oznámení na původní naBOSo, tedy RESOUK, kvůli neplnění závazků. „Z našeho pohledu by se měl anulovat i prodej e-shopu a brandu do Premium Barefoot,“ myslí si Verner.
Skopal nicméně tvrdí, že koupit aktiva firmy je logický a běžný krok, naopak koupě celé společnosti by nedávala z jejich pohledu smysl. „Je to stejné, jako když jsme s Trenýrkárnou kupovali Pietro Filipi, také jsme si koupili značku. Stejné to bylo nedávno v případě Zootu, tam se také kupovala značka a doména. Nekupovala se firma, nepřebíraly se dluhy. My jsme to nyní udělali úplně stejně,“ komentuje.
Podle advokáta Ondřeje Zemka obecně platí, že značku, doménu nebo e-shop lze koupit bez převzetí dluhů původního vlastníka. „To je běžná transakční praxe a sama o sobě na tom není nic neobvyklého,“ uvádí. Zároveň však připomíná, že české právo vychází z toho, že rozhodující není jen formální označení transakce, ale její skutečný obsah.
„Pokud by se formálně prodávala jen jednotlivá aktiva, ale fakticky by na kupujícího přešel fungující byznys schopný pokračovat v činnosti pod stejnou značkou a stejným způsobem jako dosud, může být namístě zkoumat, zda nešlo o převod závodu nebo jeho části, protože v takovém případě zákon za určitých podmínek spojuje s převodem podnikání i přechod souvisejících dluhů na kupujícího,“ vysvětluje Zemek. Důležité tak podle něj bude posouzení, co přesně bylo předmětem převodu a zda na nového vlastníka přešel pouze soubor aktiv, nebo skutečně fungující podnikatelský celek.
Podle další dotázané advokátní kanceláře, která si přála zůstat v anonymitě, situace materiálně znaky převodu závodu má, a to například vzhledem ke kontinuitě provozování e-shopu. Kancelář zároveň upozorňuje i na možnost trestní odpovědnosti z důvodu poškození věřitele, a to i s ohledem na dřívější personální provázanost obou společností.
Problémy pro řadu dalších
Nynější situace postavila do obtížné situace všechny společnosti, které dodávaly původnímu naBOSo, dnes RESOUK. V současné době jim totiž dluží firma, která nedisponuje žádnými aktivy. Společností, které mají u firmy pohledávky, jsou přibližně tři desítky. Redakci e15 se s několika z nich podařilo spojit. Většinou se jedná o menší dodavatelské či výrobní firmy, kterým RESOUK dluží řádově stovky tisíc. Pro některé z nich však takto vysoké pohledávky představují až existenční riziko, jelikož nemají dostatek peněz na úhradu svého dalšího provozu.
„Dluží nám asi 31 tisíc eur (zhruba 750 tisíc korun). Museli jsme propustit naše dva zaměstnance a já si hledám práci. Je to pro nás fatální, protože jsme kvůli tomu dluhu neměli peníze, zpožďovala se výroba i dodávky. Spustilo nám to plejádu až stotisícového dluhu a naše platební schopnost se výrazně zhoršila. Nevím, jestli je to celé ještě zachránitelné,“ říká majitelka slovenského dodavatele Baby Bare Pavlína Lišková, která původnímu naBOSo dodávala zhruba deset let. E-shop byl zároveň největším odběratelem firmy. Podle ní zároveň nový majitel aktiv, tedy Premium Barefoot, stále prodává boty, které její společnost dodala ještě původní společnosti, současnému RESOUK, a za které nedostala zaplaceno.
Problémy v návaznosti na dluhy u RESOUK potvrzují i další firmy, i když pro ně třeba nastalá situace není kritická. Mezi nimi je například společnost Ski a Bike Centrum Radotín, která prostřednictvím svého velkoobchodu Kauppa zajišťuje distribuci několika zahraničním barefootovým značkám. Boty od nich kupuje a následně dodává dál. „Máme u nich pohledávku asi milion korun. Je to zásah do cash flow a zpomaluje se nám tím úhrada našich závazků. Museli jsme si vzít další provozní úvěry, takže jsou to pro nás vzhledem k úrokům další náklady na peníze. Není to pro nás likvidační, ale nepříjemné ano,“ říká provozní ředitel společnosti Martin Verner.
Majitelka společnosti RESOUK, původního naBOSo, Andrea Součková redakci e15 sdělila, že se firma všechny dostupné prostředky snaží rozdělovat mezi věřitele. „V posledních měsících proběhly dílčí úhrady některých závazků, a to v řádu stovek eur,“ uvedla. Nedokáže však v tuto chvíli s jistotou říci, v jakém rozsahu bude možné všechny závazky uspokojit. „Aktivně pracuji na získání prostředků na jejich úhradu, mimo jiné i prodejem osobního majetku. Některé transakce však dosud nebyly dokončeny, proto nemohu předjímat jejich výsledek,“ dodala.
Věřitelé zároveň mohli již dříve podat na RESOUK insolvenční návrh. Oslovené firmy však tuto možnost vyloučily, a to z důvodu, že pokud by společnost skončila v insolvenci, jako první by se uspokojovali takzvaní zajištění věřitelé, tedy ti, kteří mají své dluhy kryté, typicky například banky. Právě u těch má mít podnik podle dodavatelů značnou část svých dluhů. Na nezajištěné věřitele, v tomto případě dodavatele, už by se s největší pravděpodobností při uspokojování v rámci insolvenčního řízení nedostalo. Redakce oslovila s dotazem na toto téma i Andreu Součkovou, ponechala jej však bez odpovědi.
