Od doby hromadného přechodu na práci z domova uplynuly dva roky. Zatímco dříve šlo o zajímavý benefit, dnes je home office běžná součást pracovního života. A zaměstnavatelé jej chtějí kontrolovat. Do roku 2028 by se vývojářský trh zaměřený na bossware, tedy software sledující produktivitu zaměstnanců, mohl vyšplhat na hodnotu 6,8 miliardy dolarů. Vyplývá to z analýzy Market Research Future (MRFR). Meziročně by mohl podle jejích odhadů růst o čtvrtinu.
Už v roce 2019 zjistil průzkum poradenské společnosti Gartner, že více než půlka dotázaných 239 korporací používala „nestandardní monitorovací techniky“ pro sledování svých zaměstnanců. Mezi nimi se vyskytovaly „analýza textu e-mailů a zpráv na sociálních sítích, naplánovaných schůzek, shromažďování biometrických dat a rozbor toho, jak zaměstnanci využívají svůj pracovní čas“.
Pandemie trend silně zesílila. Podle analýzy Google Trends dosáhlo vyhledávání softwaru pro sledování zaměstnanců a měření jejich produktivity vrcholu zrovna v období prvního lockdownu v roce 2020 a od té doby kopírovalo pandemickou situaci ve světě.
InterGuard, jedna z předních vývojářských platforem pro vývoj bosswaru, udává, že během prvních několika týdnů po vypuknutí pandemie narostla jejich zákaznická základna o více než 300 procent. Software nabízí monitorování webových stránek navštívených zaměstnanci, čas strávený využitím mimopracovních aplikací nebo pravidelné pořizování snímku obrazovky pracovníků. Další softwarová značka Hubstaff hlásila trojnásobně vyšší počet uživatelů zkušební verze už v březnu loňského roku.
Trh práce: Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1989
O výkon zaměstnanců pracujících z domu se začaly zajímat i technologické giganty. Jedna z verzí balíčku softwaru Microsoft 365 obsahující i službu Teams dříve zahrnovala i nástroj pro sledování produktivity jeho jednotlivých uživatelů. Ovšem poté, co se na Microsoft snesla vlna kritiky, firma tuto možnost v aplikaci odstranila.
„Podle mého názoru nejsou hlavním rizikem Microsoft 365 a data, která nyní shromažďuje, ale atmosféra na pracovišti a očekávání, která s tím přináší,“ prohlásil Bennett Cyphers, odborník na monitorovací technologie z neziskové organizace Electronic Frontier Foundation, která se věnuje dodržování občanských práv v digitálním světě. „Také se obávám toho, že si manažeři zvyknou na data, která 365 nabízí, a časem začnou požadovat další,“ dodal.
Vzájemná nedůvěra
Vývoji monitorovacího softwaru se firma Pinya začala věnovat už před deseti lety. Mezi její největší zákazníky firmy patřily v minulosti státní úřady, které aplikaci používaly k vykazování produktivity svých zaměstnanců. „První ranou pro poptávku po aplikaci byla kolektivní smlouva státní služby s panem Sobotkou v roce 2015 (s premiérem Bohuslavem Sobotkou z ČSSD – pozn. red.), která stanovila, že zaměstnavatel nesmí narušovat soukromí státního zaměstnance na místě výkonu služby,“ líčí obchodní ředitel firmy Ondřej Gryc.
Druhý problém přišel s nařízením GDPR, které zakazovalo sdílení dat s třetí stranou. Do té doby aplikace fungovala na bázi platformy od Microsoftu, která umožňovala ukládání dát na jejich serverech. „Umožňovalo to práci s aplikací i firmám, které neměly vlastní servery pro ukládání dat. Po zavedení vyhlášky to bylo možné pouze pro firmy s vlastními servery,“ vysvětluje.
Pandemie a hromadný přechod na home office zájem o monitoring produktivity zaměstnanců oživily. „Spousta lidí není zvyklá na vzdálený způsob práce a vykazuje větší produktivitu, než skutečně má. Někteří zaměstnavatelé proto bojují s důvěrou a potřebují si ověřit reálnou situaci,“ konstatuje Gryc.
Je to vůbec legální?
„Zaměstnavatel sice podle platné legislativy nemá při zavádění a provozu monitoringu vůči zaměstnanci přímou oznamovací povinnost, ale naše společnost to všem našim zákazníkům jednoznačně a silně doporučuje,“ upozorňuje česká vývojářská firma Label Software, která monitorovací software nabízí.
Cílem monitoringu by podle doporučení společnosti nikdy neměla být represe zaměstnavatele vůči zaměstnancům, naopak oznámení o zahájení monitorování zaměstnanců v praxi obvykle vede k celkovému výraznému zefekivnění práce na všech úrovních organizace.
„Informování zaměstnanců o tom, že jsou sledováni, vyžaduje po zaměstnavateli zákon. Nicméně se tato povinnost dá obejít zaobalením do jiných směrnic, což někteří zaměstnavatelé dělají,“ připouští Gryc. Zároveň upozorňuje, že se jedná o zodpovědnost samotného zaměstnavatele a že k softwaru po instalaci nemá jeho poskytovatel žádný přístup.
Většina firem informační povinnost podle ředitele skutečně plní. „Najdou se samozřejmě i takové, které o monitoringu zaměstnance informují teprve v okamžiku propuštění. Některé firmy své zaměstnance o monitorování neinformují hned, ale po uplynutí několika měsíců, kdy mají nasbíraná data, a oznámení o sledování působí na zaměstnance jako motivace pro vyšší produktivitu,“ popisuje.
Odlišný názor zastává advokát Tomáš Landa z advokátní kanceláře AZ Legal. Právo zaměstnavatele kontrolovat svého zaměstnance pomocí monitorovacích zařízení naráží podle něj na úpravu stanovenou v zákoníku práce, jakož i v GDPR.
„Obecně lze říci, že zaměstnavatel může prolomit právo zaměstnance na soukromí pouze v případech, kdy je takový monitoring dostatečně ospravedlněn existencí nějakého závažného důvodu, jako je například ochrana zdraví či hodnotnějšího majetku zaměstnavatele či jiných osob,“ konstatuje právník. Kontrola nesmí podle něj být soustavná, nýbrž nahodilá, s čímž se pojí i povinnost zaměstnavatele vždy dopředu přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.
„Zaměstnavatel ovšem není oprávněn snažit se získat souhlas zaměstnance s monitoringem s úmyslem vyhnout se výše zmíněným povinnostem, zejména nutnosti existence závažného důvodu v konkrétním případě. Takový souhlas zaměstnance by totiž nemusel být získán svobodně a byl by vyhodnocen jako neplatný,“ upozorňuje.
Zaměstnanci vracejí úder
Když marketingová manažerka Leah natočila video o tom, že začala používat takzvaný přesouvač myši – malé zařízení umístěné pod počítačovou myší, které udržovalo kurzor aktivní – aby si v klidu mohla odskočit na záchod, nečekala, že se z videa stane tiktokový hit. Pokaždé když přestala používat myš na více než několik vteřin, software sledující její výkonnost jí přiřadil status „nepřítomná“. „Poslední věc, po které jsem toužila, bylo mít neustálý strach z toho, že si o mně kolegové budou myslet, že nepracuji – zvláště když mám pocit, že pracuji víc než kdy jindy,“ podotýká manažerka.
Popularita videa ukázala, že podobnou obavu dnes zažívá hodně zaměstnanců po celém světě. Centrum pro demokracii a technologie dokonce označilo sledovací a monitoringový software za „ohrožující z hlediska mentálního a psychického zdraví zaměstnanců“.
V zacházení se získanými daty je podle ředitele Gryce důležitý lidský rozměr. „Je v pořádku, když zaměstnanec, který pracuje z domova, potřebuje chvíli na odreagování – nikdo totiž nedokáže fungovat bez menších přestávek osm hodin. Naproti tomu pokud během pracovního dne chybí zaměstnanec několik hodin v kuse, není to normální,“ shrnuje.
Sledovaní zaměstnanci na snahu firem kontrolovat jejich pracovní nasazení reagovali po svém. Sociální síť Reddit je plná podomácku vyrobených zařízení, která mají zajistit pravidelný pohyb kurzorem a tím napodobit pracovní aktivitu.
Češi ve své vynalézavosti nezaostávají za světem. „Znám případ, kdy se pracovník, který obsluhoval CNC stroj, dokázal přes něj připojit na internet. Používal tak stroj, který stojí přes milion, jako obyčejný internetový prohlížeč,“ uvádí příklad Gryc.
Aby byla zachována důvěra mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, doporučuje ředitel mít na pracovním počítači dva účty. „Jeden pracovní, který je pod dohledem, a jeden soukromý, aby měl zaměstnanec možnost bezpečně využívat počítač i pro soukromé účely,“ dodává.
