Evropa přežila první válečnou zimu bez výpadků elektřiny, ekonomické krize a pouličních nepokojů bez ohledu na úsilí Kremlu, který rozpoutal proti EU energetickou válku. Ovšem vyhráno zdaleka není. Evropa se stále nedokáže obejít bez ruského zemního plynu, podle analytiků bruselského think-tanku Bruegel letos státy Evropské unie zakoupí v Rusku plyn a ropu v celkové hodnotě mezi 14 a 69 miliardami eur.
Pokud by se naplnil pesimistický scénář, znamenalo by to, že evropské státy by zaplatily Rusku zhruba stejnou částku jako tu, kterou poslaly za celý loňský rok v rámci vojenské pomoci Ukrajině. Jenže EU nemá příliš na výběr. A jak přiznává i evropská komisařka pro energetiku Kadri Simsonová, další problémy mohou přijít. „Čeká nás nejen složitá zima, ale i léto. Nic není jisté a musíme se připravovat na nejhorší scénáře,“ řekla v březnu.
Schopnost Ruska financovat válku přímo souvisí s exportem ropy, plynu a uhlí. V loňském roce Kreml od odběratelů získal rekordní částku 384 miliard dolarů. Především zásluhou růstu cen ropy a plynu. Cena ruské značky ropy Urals vyrostla na 76 dolarů za barel (v roce 2021 činila 69 dolarů) a cena plynu dosahovala dříve nepředstavitelné částky 1500 dolarů za tisíc kubíků. To Kremlu umožnilo kompenzovat ztráty ze snížených dodávek ruského plynu do Evropy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
