Důchod a více příjmů: Které přivýdělky vám zvýší penzi a které nikoliv?
Příjmy v produktivním životě zásadním způsobem ovlivňují měsíční částku starobního důchodu. Které se započítávají a které ne? Jak vysoký budete mít důchod, pokud máte více příjmů, ať už ze zaměstnání, z brigád, z podnikání nebo z nájmu?
Pro daňové účely se rozlišuje pět druhů zdanitelných příjmů:
- ze závislé činnosti (dle § 6 zákona o dani z příjmu),
- ze samostatné výdělečné činnosti (dle § 7 zákona o dani z příjmu),
- z kapitálového majetku (dle § 8 zákona o dani z příjmu),
- z nájmu (dle § 9 zákona o dani z příjmu),
- ostatní zdanitelné příjmy (dle § 10 zákona o dani z příjmu).
Některé příjmy, které podléhají dani z příjmu však nemají žádný vliv na výpočet starobního důchodu. Jak je to možné? Do výpočtu starobního důchodu vstupují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění.
Pasivní příjmy nepodléhají odvodům na sociálním pojištění
Z žádného pasivního příjmu (z kapitálového majetku, z nájmu, z ostatních zdanitelných příjmů) se neplatí sociální pojištění. Tyto příjmy tedy nemají žádný vliv na výpočet starobního důchodu ani případný výpočet invalidního důchodu, a to bez ohledu na částku zaplacené daně z příjmu.
Příklad: Příjem ze zaměstnání a z nájmu
Paní Hana má mimo pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání vysoký roční příjem z nájmu, když na dani z příjmu zaplatí z nájmu o 40 procent více než ze zaměstnání. Pro důchodové účely se však bude paní Haně započítávat pouze mzda ze zaměstnání. Z nájmu totiž neplatí sociální pojištění.
Dva aktivní příjmy a důchod
Ani z aktivních příjmů ze zaměstnání a samostatné výdělečně činnosti se neplatí vždy sociální pojištění. Odvodům na sociálním pojištění nepodléhá například hrubá odměna z dohody o provedení práce do 11 499 korun měsíčně nebo hrubý zisk z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu. Měsíční částku starobního důchodu zvýší opět pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění.
Příklad: Hlavní zaměstnání a DPP
Pan Tomáš pracuje na klasickou smlouvu na dobu neurčitou s hrubou mzdou 49 tisíc korun a současně si přivydělává na dohodu o provedení práce s hrubou odměnou 11 tisíc korun. Přivýdělek na dohodu o provedení práce panu Tomášovi starobní důchod nezvýší.
Příklad: Hlavní zaměstnání a podnikání
Paní Helena si ke svému zaměstnání na pracovní smlouvu přivydělává podnikáním. Z vedlejší samostatné výdělečné činnosti bude mít za rok 2025 hrubý zisk 110 tisíc korun. Když je hrubý zisk z vedlejší samostatné výdělečné činnosti za celý kalendářní rok 2025 do 111 736 korun, tak se z něj neplatí sociální pojištění, v případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje. Paní Helena má hrubý zisk do limitu a neplatí z podnikání sociální pojištění a výši státního důchodu jí tak ovlivní pouze hrubá mzda ze zaměstnání.
Dva příjmy zvyšují osobní vyměřovací základ a nikoliv dobu pojištění
Měsíční částka starobního důchodu závisí na výši průměrné hrubé mzdy za odpracované roky (osobním vyměřovacím základu) a získané době pojištění. Čím vyšší osobní vyměřovací základ a doba pojištění, tím vyšší je starobní důchod.
Kdo má současně dva příjmy, které podléhají odvodům na sociálním pojištění, ten si pochopitelně zvyšuje osobní vyměřovací základ, dobu pojištění však nikoliv. Žádné období během produktivního života se nemůže pro výpočet důchodu započítávat dvakrát.
Příklad: Zaměstnání na dva zkrácené úvazky
Paní Barbora pracuje na zkrácený úvazek pro dva zaměstnavatele. U prvního má hrubou mzdu 27 500 korun a u druhého má hrubou mzdu 22 500 korun. Z obou hrubých mezd platí sociální pojištění jak paní Barbora, tak její zaměstnavatelé. Oba příjmy tedy budou paní Barboře zvyšovat měsíční důchod.
I když bude paní Barbora po celý rok 2025 pracovat pro dva zaměstnavatele současně, tak získá pro důchodové účely jeden rok, stejně jako zaměstnanci pracující pouze pro jednoho zaměstnavatele. S ohledem na budoucí výpočet osobního vyměřovacího základu na tom je paní Barbora za rok 2025 stejně jako zaměstnanec pracující pouze pro jednoho zaměstnavatele s hrubou měsíční mzdou 50 tisíc korun.
VIDEO: Proč voják dostane víc, než policista a komu pomůže aktuální navýšení? Vysvětluje analytik Vydra v pořadu FLOW
