Barevné značení potravin rozděluje Evropu i Česko. Obřím firmám vyhovuje
Boj o to, zda a jaké barevné nutriční značení bude svítit na přední straně obalu potravinářských výrobků, provázejí rozsáhlé diskuze v Evropě i Česku. Jádrem sporu je jednoduchý pětibarevný semafor s písmeny A až E. Indikuje, nakolik je potravina plná solí, cukrů a tuků. Červená zjednodušeně značí nezdravé a zelená zdravé potraviny.
„Takové dělení považujeme za příliš zjednodušené, protože nezohledňuje ani porci, ve které je daná potravina běžně konzumována, ani celkové denní složení stravy. Navíc by takový systém mohl mít negativní dopad na potraviny, jejichž složení je stanoveno v právních předpisech, potraviny s chráněnými označeními EU či potraviny nesoucí značky kvality,“ uvádí za ministerstvo zemědělství Vojtěch Bílý z tiskového oddělení. Zavedení povinného značení nutriční hodnoty na přední straně obalu proto ministerstvo nepodporuje.
O tom, že by značení bylo na rozdíl od dneška povinné, se v posledních měsících v Evropské unii intenzivně debatuje. V rámci strategie Z farmy na vidličku chce Evropská komise navrhnout i harmonizaci povinného nutričního značení na předních stranách obalů. A to prostřednictvím jednoduchého barevného systému Nutri-Score.
Jednoduchost je jedním z důvodů, proč model získává nejvíce podporovatelů. Model pětibarevného semaforu vznikl v roce 2017 ve Francii. Od té doby jej na základě dobrovolnosti přijala řada států, jako jsou Německo, Belgie, Nizozemsko či Španělsko, ale i nadnárodních firem, například Nestlé, Danone či Kellogg.
Příliš slaná Parmská šunka
Naopak některé státy v Evropě jsou proti a důvody z nich zaznívající se podobají argumentům z českých úřadů. Itálie například koncem loňského roku poslala do Bruselu dopis, že zavedení systému by ohrozilo italské výrobky, jako jsou parmská šunka, parmezán či olivový olej. Italové se bojí, že na místo jejich tradičních specialit budou barvičkami na obale podporovány „junk food“, tedy potravinami s prázdnými kaloriemi.
Podobně odmítavě se k systému staví čeští zemědělci a potravináři. „Zavedení povinných nutričních informací na obalech typu Nutri-Score je bohužel podporováno zejména některými velkými nadnárodními potravinářskými společnostmi,“ uvádí šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Sami mlékaři se podle něj opírají o vědecky zdůvodněná stanoviska, ze kterých je zřejmé, že navrhované formy nutričního značení jako Nutri-Score „zcela negují přirozené nutriční benefity mléčných výrobků, jako je například významný zdroj bílkovin a vápníku“. Tyto benefity přitom podle Kopáčka vysoce převažují nad méně příznivými parametry, jako jsou třeba obsah soli v sýrech či dvoutřetinový podíl nasycených mastných kyselin v mléčném tuku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
