Boj o kuřata. Evropská zlevňují, ve světě cena roste

Chovatelé smí kuřatům podávat antibiotika jen v případě nemoci

Chovatelé smí kuřatům podávat antibiotika jen v případě nemoci Zdroj: Scom

Kuřata žijí 35 dní.
34 tisíc kuřat se těsní vedle sebe.
Kruté zacházení s malými kuřátky
Kruté zacházení s malými kuřátky
Kruté zacházení s malými kuřátky
16 Fotogalerie

Zatímco evropské drůbežáře trápí řádící ptačí chřipka a s tím související hrozba vybíjení velkochovů, producenty kuřecího masa ve světě zase trápí ti evropští. Stěžují si na ně například v Jihoafrické republice, podle které posílají evropští producenti kuřecího masa své výrobky do Afriky pod cenou.

Podle agentury Bloomberg si to však drůbežáři z Evropské unie mohou dovolit. Jejich hlavní část zisků totiž tvoří produkce kuřecích prsou, která ženou poptávku evropských konzumentů. Zbylé části drůbeže, jakou jsou kuřecí stehna nebo křídla, pak mohou prodávat za velmi nízkou cenu do tak vzdálených částí světa, jako je právě Jihoafrická republika. Ta je v současnosti na pátém místě v konzumaci kuřecího masa na obyvatele.

„Rozhodně jsme v problémové situaci. Nedokážeme zvýšit konkurenceschopnost našich drůbežářů na trhu, pokud bude kuřecí maso z dovozu zaplavovat náš trh,“ uvedl začátkem týdne jihoafrický ministr obchodu Rob Davies.

Celá situace dovozu kuřecího masa z Evropy do JAR se začala vyhrocovat v roce 2012, kdy JAR zrušila dovozová cla. Od té doby import kuřecího masa do země vzrostl z půl procenta na současných osmdesát procent. Ohrožené je tak celé průmyslové odvětví, které celkem zaměstnává 60 tisíc lidí. A právě toto číslo by se mohlo brzy snížit, na problematickou situaci už reagovali největší drůbežáři v zemi, kteří chtějí propustit až pět tisíc lidí. Ovlivněná je situací také místní burza, například akcie jednoho z největších hráčů, společnosti RCL, klesly od roku 2014 o 35 procent.

Evropská unie však nařčení z dumpingových cen kuřecího masa odmítá. Podle představitelů EU problém tkví především v struktuře a způsobu podnikání jihoafrických drůbežářů. Ti údajně nejsou schopní dosáhnout takové efektivity, které dosahují jejich evropské protějšky. I to je údajně důvod, proč je cena evropského masa v JAR nižší až o třicet procent.

Podle evropských drůbežářů by však mohly být problémy jihoafrického masa také v jeho nedostatečné kvalitě. Podle organizace AVEC, která sdružuje producenty kuřecího masa, totiž běžně jihoafričtí drůbežáři napichují kuřecí maso slanou vodou, aby zvýšili jeho hmotnost a objem. To má samozřejmě negativní vliv na jeho chuť.

Globální problém

Problémy s kuřecím masem se však netýkají jen Jihoafrické republiky. Na rostoucí cenu vlastní drůbeže si stěžují například Ukrajinci. Tam však za její růst může především konflikt s Ruskem, který zahájil devalvaci hřivny. V minulém roce tak ceny drůbeže na Ukrajině vzrostly o desetinu.

Problémem je růst ceny kuřecího masa také v Egyptě, kde ji ovlivnil kurz dolaru a vrůstající cena krmiva. Výsledkem je pak větší poptávka po menších zvířatech ze strany zákazníků. V průběhu ledna se k celé problematice vyjádřila také další africká země, konkrétně Rwanda. Ta reaguje na ptačí chřipku v Evropě a nižší ceny drůbeže v sousední Ugandě, jež své produkty do země dováží. Místní politici tak vládu vyzývají k zákazu dovozu kuřecího masa, což by mělo pomoci místním pěstitelům.