České kuřecí a vejce odmítá devět zemí. Hrozí potíže s odbytem

Od ledna byly kvůli nákaze vybity velkochov ve Slepoticích na Pardubicku a domácí chov ve Štěpánově na Vysočině

Od ledna byly kvůli nákaze vybity velkochov ve Slepoticích na Pardubicku a domácí chov ve Štěpánově na Vysočině Zdroj: Profimedia

Hasiči v půlce února ve Slepoticích na Pardubicku dezinfikují nákladní vůz, který z areálu firmy Moras Moravany v odpadních kontejnerech odváží utracenou drůbež. Kvůli potvrzené ptačí chřipce veterináři přikázali usmrtit kolem 140 tisíc kusů krůt a brojlerů
Drůbežáři jen za loňský rok vyvezli na devět trhů, kde teď platí embargo, vejce za 709 milionů korun
Ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád
Od ledna byly kvůli nákaze vybity velkochov ve Slepoticích na Pardubicku a domácí chov ve Štěpánově na Vysočině
Drůbežáři jen za loňský rok vyvezli na devět trhů, kde teď platí embargo, drůbeží maso za osm milionů korun
6
Fotogalerie

Tuzemští drůbežáři čelí zákazu dovozu vajec, živé drůbeže a jejího masa na některé trhy. Je to důsledek ptačí chřipky, která se v českém chovu objevila v lednu. Zákaz vyhlásily Filipíny, Hongkong, Kuvajt, Maledivy, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Tchaj-wan. Omezení pouze na regiony zasažené nemocí zavedly Ukrajina a Rusko. Důsledkem mohou být citelné potíže českých chovatelů s odbytem.

Jen za loňský rok vyvezli drůbežáři na zmíněných devět trhů vejce za 709 milionů korun, což představuje 61 procent celkového vývozu, živou drůbež za osmdesát milionů a drůbeží maso za osm milionů korun.

Pokud se bude nákaza šířit, podle šéfky Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé hrozí, že dovoz jmenovaných komodit zcela zakáže Rusko a chovatelé budou mít potíže s hledáním odbytu. „Pro firmy, které se zabývají exportem, je jakékoli omezení problém,“ uvedla.

Rusko je největším odběratelem násadových vajec z Česka, jen loni jich dovezlo za 675 milionů korun. Dlouhá připomněla situaci z roku 2017, kdy Rusko vyhlásilo úplné embargo. Vývoz vajec do Ruska se tehdy z března na duben propadl o desítky milionů korun. „Někteří museli rychle shánět kontakty, aby mohli vyvážet jinam. Slepice snášejí každý den,“ poznamenala Dlouhá.

Zrušení zákazu závisí podle Státní veterinární správy pouze na rozhodnutí jednotlivých zemí. „Třetí země zpravidla reagují na situaci, kdy Světová organizace pro zdraví zvířat OIE opět oficiálně uzná stát za zemi prostou nákazy,“ uvedl mluvčí úřadu Petr Vorlíček. To podle něj trvá tři měsíce od likvidace posledního ohniska. 

S ptačí chřipkou se nyní potýkají také Bulharsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Ukrajina. Podle Státní veterinární správy lze předpokládat, že čelí podobným omezením jako Česko. Dopad na cenu vajec nebo drůbežího masa v Česku kvůli jejich hromadění na evropském trhu ale podle šéfky drůbežářské unie nehrozí.

„Polsko tlačí cenu vajec a drůbežího masa dolů celoročně, jelikož má v obou těchto komoditách nadvýrobu a exportuje spíše do okolních států, jako je Česko,“ dodala. Balení deseti vajec v lednu podle Českého statistického úřadu  stálo 30,92 koruny, což představuje meziroční pokles zhruba o tři koruny. 

Ministerstvo zemědělství nechystá pro drůbežáře dorovnání ztrát způsobených omezeným vývozem. „Nepřipravujeme kompenzace nad rámec veterinárním zákonem garantovaných náhrad prokázaných ztrát, které chovatelům vznikly v důsledku mimořádných veterinárních opatření nařízených orgány Státní veterinární správy k eradikaci ptačí chřipky,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Od ledna byl kvůli nákaze vybit velkochov ve Slepoticích na Pardubicku a domácí chov ve Štěpánově na Vysočině. V letech 2007 a 2017, kdy se kvůli ptačí chřipce rovněž likvidovaly celé chovy, vyplatilo ministerstvo na kompenzacích 51 milionů, respektive 23 milionů korun.