Čeští zemědělci odmítají bruselskou strategii Farm to Fork. Hrozí další zdražování potravin

Chystaná strategie představuje příležitost ke zlepšení životního stylu i prostředí, uvádí prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Otázkou však zůstává, za jakou cenu. (ilustrační foto)

Chystaná strategie představuje příležitost ke zlepšení životního stylu i prostředí, uvádí prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Otázkou však zůstává, za jakou cenu. (ilustrační foto) Zdroj: profimedia

„Plánovaná přeměna bude velice nákladná, není jasné, jak ji budeme financovat,“ říká prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
U hovězího masa nastane zdražení téměř o 60 procent, zdůrazňuje předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
V důsledku schválení Farm to fork hrozí snížení produkce i zdražení potravin.
V důsledku schválení Farm to fork hrozí snížení produkce i zdražení potravin.
V důsledku schválení Farm to fork hrozí snížení produkce i zdražení potravin.
6
Fotogalerie

Zástupci velkých zemědělských uskupení v obavě ze snížení produkce a zvýšení její ceny vyzvali europoslance, aby odmítli části ekologické strategie Farm to Fork. Pod dopis europoslancům se podepsali představitelé Zemědělského svazu, Potravinářské komory, Agrární komory a Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků a Slovenské poľnohospodárské a potravinárské komory. Europarlament bude o nové strategii hlasovat patrně v úterý.

Evropská strategie Farm to Fork, Od vidlí po vidličku, neboli Od zemědělce ke spotřebiteli představuje příležitost ke zlepšení životního stylu i prostředí, uvádí prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Otázkou podle ní ale je, za jakou cenu.

„Plánovaná přeměna bude velice nákladná, není jasné, jakým způsobem ji budeme financovat, jak rychle a v jakém sledu ji budou realizovat ostatní členské státy. Nutná bude revize Společné zemědělské politiky a v neposlední řadě také úzká spolupráce soukromého sektoru,“ říká Večeřová. „Z globálního pohledu je nezbytné, aby stejnou míru aktivity jako EU vykazovali i ostatní světoví hráči,“ dodává.

Zemědělské organizace žádají europoslance, aby o strategii nehlasovali jako o celku, ale aby se zaměřili na nejvíce kritizované části. Jde například o snižování zemědělských emisí metanu a dusíkatých plynů o dvacet až třicet procent.

„Podle studií Copa-Cogeca(evropské zájmové zemědělské sdružení –⁠ pozn. red.) by významně klesla produkce evropského zemědělství, počet lidí pociťujících nedostatek potravin by se zvýšil nejméně o 22 milionů a současně by poklesl vývoz zemědělsko-potravinářských výrobků a zvýšil by se dovoz ze třetích zemí,“ uvádějí zemědělci. 

Mnoho návrhů ve strategii je podle nich ve vzájemném rozporu. „Například je cílem snížení emisí metanu z chovů, což povede ke snížení stavů hospodářských zvířat. Tím vznikne vyšší potřeba dodání živin, ale jiný cíl stanovuje snížení spotřeby těchto živin. Hrozí tak nejen ztráta úrodnosti, ale i organické hmoty, a tím poškození zemědělských pozemků,“ zdůrazňuje předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. 

Zemědělci se obávají také snížení produkce potravin a jejich následného zdražení. „Pokud jde o živočišnou výrobu, studie z univerzity v Kielu poukazuje na dvacetiprocentní snížení produkce hovězího masa v EU a sedmnáctiprocentní snížení produkce vepřového masa,“ říká Pýcha. „U hovězího masa nastane zvýšení ceny téměř o šedesát procent, u vepřového téměř o 48 procent a u mléka o 36 procent. U obilovin to bude o 12 procent a u olejnin o 18 procent,“ vypočítává.

Evropa podle něj také neřeší, zda bude o podporované typy potravin zájem a zda na ně lidé budou mít. Do roku 2030 má být podle některých unijních cílů čtvrtina půdy v ekologickém režimu.

„V Evropské unii jsme na osmi procentech a máme to za devět let zvýšit na 25 procent, to je třikrát tolik,“ doplňuje předseda Zemědělského svazu. Není si jistý, zda tolik lidí na konzumaci dražších biopotravin přejde.

„Hlavním úkolem evropského, respektive českého zemědělství a potravinářství je vyrábět kvalitní potraviny pro obyvatele za dostupné ceny. Cíle EU by měly být v rovnováze s ohledem na plnění této role evropských zemědělců a potravinářů,“ připojuje se prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Zemědělcům se mimo jiné nelíbí budoucí plošné snižování využití pesticidů. Evropské zemědělské cíle přitom předpokládají, že do roku 2030 sníží každý z evropských států spotřebu přípravků na ochranu rostlin o padesát procent a minerálních hnojiv o dvacet procent.

Tuzemské ministerstvo zemědělství už dříve požádalo Evropskou komisi, aby předložila vyhodnocení strategie Farm to Fork. „Jsme přesvědčeni, že by bylo rozumné zvážit odklad tak zásadních strategií, až do doby, než bude zřejmé, jak se EU vyrovná s dopady pandemie,“ řekl pro deník E15 mluvčí rezortu Vojtěch Bílý. 

„Strategie Farm to Fork jde v mnoha oblastech správným směrem. Apeluje na omezení nadměrné spotřeby pesticidů a dalších umělých látek v zemědělství nebo klade velký důraz na zásady ochrany životního prostředí při zemědělské činnosti,“ sdělila deníku E15 Veronika Vrecionová, poslankyně Evropského parlamentu a předsedkyně Spolku pro obnovu venkova.

Evropský parlament ale navrhuje i kroky nad rámec opatření, upozorňuje Vrecionová. „Z tohoto důvodu jsem zprávu ke strategii Farm to Fork nepodpořila na výboru a nepodpořím ji ani na plénu,“ dodává. Pokud by se aplikovaly všechny „zelené části“, tak by nejenže nastalo zdražení, ale zejména nedostatek potravin na evropském trhu, zdůrazňuje europoslankyně.

Video placeholde
Tak šel čas s kombajny v Česku. Agronom: Před 25 lety to měli jejich řidiči mnohem nepohodlnější • Michal Nosek, František Kára

Finanční podpora ze strany EU bude hrát stěžejní roli, míní Stanislav Polčák, europoslanec a člen výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. „Přechod na dlouhodobě udržitelné zemědělství se zemědělcům a spotřebitelům musí vyplatit. Nesmí být zátěží, ale příležitostí lépe produkovat i jíst s respektem k neoddělitelné vazbě mezi zdravím lidí, zvířat a prostředím, ve kterém žijí,“ říká Polčák.

S odmítnutím strategie Farm to Fork jako celku nebo „rozporcováním“ na přijatelné a nepřijatelné části nesouhlasí agrární analytik Petr Havel. „Nebude to pro zemědělce znamenat takové regulace, které by byly likvidační nebo by významně snížily konkurenceschopnost evropského, a tedy i našeho zemědělství v následujících letech,“ tvrdí Havel. „Výsledkem bude v řadě případů růst cen zemědělských surovin i potravin z nich vyráběných. To se ale děje již nyní, i před hlasováním o Farm to Fork,“ zdůrazňuje.

Důležitá je podle Havla rozumná aplikace zelené politiky EU. „Změnu přístupu ke krajině prokazuje celá řada zemědělských podniků a někdy i bez dotací. Důkazem jsou projekty zemědělského hospodaření oceněné v různých soutěžích, jako je Pestrá krajina (Asociace soukromého zemědělství ČR), Žít krajinou (Státní pozemkový úřad), Odpovědně ke krajině (Zemědělský svaz ČR) nebo Adapterra Awards (Nadace Partnerství),“ připomíná analytik.