Jaký dopad budou míst silné deště, které v posledních dnech sužují Česko? Podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslava Šebka jsou určitě pozitivní, protože povedou alespoň k saturaci povrchových vrtsev půdy. „Zdá se tedy, že se alespoň prozatím zachránila situace, kdy hrozilo obecně velkou neúrodou z nedostatku vody napříč celou republikou," říká Šebek v rozhovoru pro deník E15.
Kvůli silný dešťům je na 30 místech v Česku vyhlášen povodňový stav. Jaký dopad to bude mít na tuzemské zemědělce a úrodu?
Déšť v současné době je určitě pozitivní, neboť naše země se potýkala dlouhou dobu se suchem a v současné době došlo alespoň k saturaci povrchových vrstev půdy. Zdá se tedy, že se alespoň prozatím zachránila situace, kdy hrozila obecně velkou neúrodou z nedostatku vody napříč celou republikou.
Bude to stačit k doplnění zásob podzemní vody?
O tom se ještě hovořit nedá a z tohoto hlediska jsme zatím ještě pořád „na suchu“. Pochopitelně ale všeho moc škodí, takže příliš intenzivní srážky, které se místně už nestačí vsakovat a odchází třeba i s ornicí pryč z polí, jsou určitě problém, o důsledcích v podobě případných povodní ani nemluvě.
V jakém segmentu zemědělství budou škody největší?
O segmentu, kde by měly být škody největší asi zatím nelze obecně hovořit, na to je příliš brzy. Záleží od lokalit, kde nejvíce prší, co se kde pěstuje a jaký bude další vývoj. Příliš intenzivní lijáky mohou poškodit úrodu na polích obecně, snad jen možná s výjimkou travních porostů, které jsou nejodolnější. Pokud bude situace trvat v této intenzitě ještě řekněme týden, pak by škody v nějakém měřítku vznikat samozřejmě mohly.
Lze se preventivně bránit klimatickým výkyvům například postřiky nebo úpravou půdy?
Bránit se lze jen respektováním přírodních zákonitostí a odpovědným přístupem k hospodaření v krajině. Vše se vším souvisí a pokud se někdo dlouhodobě nechoval ve své lokalitě rozumně a hleděl jen na okamžité zisky, může mít problém s vodní či větrnou erozí a podobně. Žádná chemická opatření tento stav dohnat nemohou. Je to o celkovém přístupu k místu, kde farmář žije a podniká. U obrovských agroholdingů lze o tom ale velmi pochybovat. Na tyto výkyvy je obecně nejvhodnější model zemědělství založený na rodinných farmách, tak jako je tomu téměř všude ve světě. Jen u nás moc ne.
OBRAZEM: Dešte zvedly hladiny mnoha řek v Česku
