Dovoz ukrajinského obilí zakázalo i Slovensko. Zemědělci jsou jen chamtiví, tvrdí kritici
Spor Kyjeva se státy východního křídla Evropské unie o dovoz levného ukrajinského obilí se vyostřuje. Po Polsku a Maďarsku v pondělí pozastavilo import zemědělských komodit z Ukrajiny také Slovensko a k témuž v zájmu ochrany domácích producentů vyzývá tuzemská Agrární komora. Jednostranně vyhlášené embargo nicméně kritizuje Evropská komise a za nesmyslné je považují i někteří podnikatelé a ekonomové, které oslovila E15.
Maďarská, polská a slovenská vláda dočasně zakázala dovoz některých zemědělských produktů z Ukrajiny. Vadí jim, že tamní levné obilí, které je kvůli válce osvobozené od celních poplatků, nabourává byznys místních pěstitelů. Slovensko navíc tvrdí, že jeho inspektoři nalezli ve zboží pesticid zakázaný v Evropské unii, který má negativní vliv na lidské zdraví.
Proti dovozu ukrajinských komodit se dlouhodobě bouří farmáři z celé střední a východní Evropy a jejich obavy sdílí prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. „Čeští zemědělci narážejí na rapidní propad cen a nezájem o obiloviny a olejniny způsobený převisem nabídky nad poptávkou. Za tři měsíce začínají žně a reálně hrozí, že nebudou mít komu prodat a kde uskladnit úrodu z blížící se sklizně,“ varuje.
Situaci podle Doležala do značné míry způsobil právě bezcelní dovoz ukrajinské zemědělské produkce, která měla původně směřovat k tradičním odběratelům, tedy hlavně do Afriky a na Blízký východ. Místo toho však končí na unijním trhu, aniž splňuje přísné kvalitativní parametry. „Soucítíme s ukrajinskými zemědělci, ale zároveň je třeba dodržovat pravidla Evropské unie, z nichž vyplývají také požadavky na určitou kvalitu produkce. Pokud bude prokázáno pochybení v podobě horších kvalitativních parametrů, zákaz dovozu vidíme jako logickou reakci,“ míní šéf Agrární komory.
Doležal rovněž argumentuje, že Česká republika je v pěstování obilí zcela soběstačná. Ročně vyprodukuje okolo 150 procent domácí spotřeby. U pšenice je to téměř 200 procent. Není tedy důvod zbytečně ohrožovat bezpečnost spotřebitelů a živobytí domácích zemědělců.
Česko se prozatím nepřidá
Česká vláda na to reagovala oznámením, že ochranu spotřebitelů nebere na lehkou váhu a bude pokračovat v intenzivních kontrolách dovážených produktů. Škodlivé látky však v testovaných ukrajinských obilovinách odhaleny nebyly, takže se Praha k zákazu dovozu nepřipojí.
„Udržení vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny považujeme za velmi důležité z hlediska globálního potravinového zabezpečení a podpory ukrajinské ekonomiky, proto i nadále podporujeme pokračování autonomních obchodních opatření a rozvoj takzvaných koridorů solidarity, jejichž fungování jsme prosadili během našeho předsednictví v Radě Evropské unie,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Proti zákazu se navíc ohradila Evropská komise. Upozornila, že členské státy musejí svá rozhodnutí předem koordinovat s unijními institucemi, neboť otázky obchodu patří do kompetence EU. Brusel prozatím neuvedl, zda chce Maďarsko, Polsko nebo Slovensko za zvolený postup nějak postihnout.
Velmi ostře hodnotí počínání středoevropských vlád český podnikatel Petr Krogman, jehož společnost Agromino pěstuje obilí jak v Česku, tak na Ukrajině. „Tady se potkala chamtivost části zemědělců s ruským tlakem na Ukrajinu. Musím ale uznat, že je to výborná práce ruské propagandy, které se daří pro své cíle získávat různé zájmové skupiny v Evropské unii. Když se jim to povede dotáhnout, zničí Ukrajinu dříve ekonomicky než vojensky,“ soudí Krogman.
Zákaz je podle něj nesmyslný ze tří důvodů: „K žádnému významnějšímu navýšení dovozů z Ukrajiny nedošlo. Evropská komise už na číslech doložila, že je to výmysl zemědělské lobby. Zadruhé si musíme uvědomit, že čeští zemědělci jsou jedni z největších vývozců obilí v Evropě, takže zavřením hranic by se střelili do nohy. A úplně zásadní je třetí fakt, že ceny obilí a potravin jsou vyšší než před válkou, což je důkazem jejich přetrvávajícího nedostatku a obilnáři vydělávají více než dříve,“ vypočítává Krogman.
Šéf Agromina je přesvědčen, že ve skutečnosti nejde o spor mezi ukrajinskými a evropskými farmáři. „Jde o snahu místních zemědělců zvednout ceny produktů a potravin, aby si ještě více vydělali na úkor spotřebitelů. Řešením je trpělivě vysvětlovat, že monopoly a bariéry sice mohou někomu přinést krátkodobý zisk, ale dlouhodobě nás všechny poškodí. Nejbohatší státy jsou ty, kde funguje volný obchod a konkurence,“ podotýká Krogman.
Ukrajinští rolníci umírají na polích
Za pravdu dávají Krogmanovi nezávislí experti. „Zákaz dovozu ukrajinského obilí do Polska si prosadila tamní silná zemědělská lobby, jíž jde vláda na ruku i kvůli blížícím se parlamentním volbám. Evropská komise by měla uvažovat o intervenčním nákupu ukrajinského obilí. To se na unijní trh dříve či později stejně dostane a bude lepší, když se tak stane kontrolovaným způsobem,“ navrhuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Analytik České spořitelny Michal Skořepa dodává, že čím více budeme chránit české a evropské zemědělce, tím více zhoršíme situaci těm ukrajinským. „Velmi žádoucí je proto hledat mechanismy, jak dosáhnout toho, aby se ukrajinské obilniny daly vyvážet na různé trhy bez omezení,“ doporučuje Skořepa.
Tak šel čas s kombajny v Česku:
Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj v pondělí odcestoval do Varšavy a prohlásil, že bude o obnovení tranzitu ukrajinských potravin a obilí jednat se svým polským protějškem Robertem Telusem. „Chápeme, že polští zemědělci jsou v těžké situaci, ale situace ukrajinských rolníků je ještě těžší. Mají ohromné ztráty, kvůli ruským minám umírají na polích,“ zdůraznil. Telus mu vzkázal, že polská strana je jednáním otevřena.
Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda je přesvědčen, že pozastavení dovozu ukrajinského obilí do Polska a Maďarska zdraží Čechům některé základní potraviny, například maso, mouku a pečivo. Sobíšek ani Skořepa si to však nemyslí.
