Zákazníky v českých obchodech již delší dobu trápí vysoké ceny potravin. Nejčastěji z toho obviňují prodejce. Vina za vysoké ceny potravin ale podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly není jen na straně obchodníků, ale i mezi farmáři a potravináři se najdou ti, kteří cenu šroubují co nejvíce nahoru. „Nejvíce to ale vidíme u obchodníků, kteří jsou na vrcholu pyramidy a diktují podmínky na trhu," říká ministr.
Jak vás a vaší rodinu zasáhly vysoké ceny potravin?
Jako rodina se snažíme jíst střídmě, nevyhazovat. V průměru za loňský a předloňský rok spotřeboval každý Čech až 800 kilogramů potravin. Neříkám, že snědl. Velké množství potravin se vyhodí. Máme doma zahrádku, takže pěstujeme svoje brambory a zeleninu. Tchán i otec chovají králíky a slepice, takže máme domácí produkty. Ovoce, zeleninu, vajíčka i maso.
Zdražení potravin ale vnímám, protože chodím do obchodů a nakupuji. Ceny potravin mě proto vůbec netěší. Na druhou stranu jsem upravil svůj jídelníček. Omezil jsem kaloričtější jídla i spotřebu masa. Nejsem vegetarián, i tak se maso snažím dva dny v týdnu vynechat, aby si tělo odpočinulo. Ale steak si jednou za čas dám rád. Vysoká cena potravin mě ale opravdu netěší. Je to špatně. Konkurenční trh se pokazil. Místo toho, aby zde byla soutěž, kdo dodá srovnatelné potraviny zákazníkům levněji, tak se někteří účastníci trhu začali chovat tak, kdo zdraží víc.
Co to v praxi znamená?
Jak byla nervozita kvůli zdražování energií a válce na Ukrajině, tak si zemědělci, potravináři i obchod promítali své zvýšené náklady do cen, ale navíc zkoušeli, co zákazník vydrží. Bohužel to bylo například vidět u cukru, kde obchody v předvánočním období testovaly, co zákazník unese. Proto jsme na ceny začali poukazovat a situaci řešit. Cena cukru pak v lednu a únoru poklesla.
Vzhledem k tomu, že pod ministerstvem zemědělství nejsou všechny kontrolní orgány, které mohou řešit situaci v maloobchodě, tak jsme o tom jednali na vládě a premiér Fiala mě pověřil, abych zřídil meziresortní pracovní skupinu, kde jsou i zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva financí, Národní ekonomické rady vlády i šéfporadce pana premiéra.
Tato pracovní skupina postupně vede k napravování situace a sleduje ceny. Naším cílem není ovlivňovat trh, nechceme žádné umělé zásahy do cen, jako se stalo v Maďarsku, kde to vyústilo v největší inflaci, co se týká cen potravin. Touto cestou určitě nepůjdeme. Jde nám o to, aby znovu vzniklo zdravé konkurenční prostředí. Ať mezi sebou obchodníci soutěží a bojují o zákazníka.
Další test cenové politiky ukázaly Velikonoce, kdy ale vajíčka nezdražila. Překvapilo vás to?
Cena vajíček koncem března začala klesat, protože obchodníci začali zdravě soutěžit. Viděli jsme, že řada řetězců se s cenou pohybovala mezi čtyřmi a pěti korunami. Objevily se i případy, kdy cena poklesla pod čtyři koruny. Na druhou stranu, na Slovensku, kde jsou zastropované ceny některých potravin, vychází cena vajíčka zhruba na devět korun. Tou cestou jít nechceme.
Naopak potřebujeme ceny dostat dolů. Situace tomu již nahrává. Jde zejména o to, aby obchodníci snížili své přirážky například u zmíněných vajíček. Před rokem jim stačila korunová a nyní potřebují více než koruny dvě. Obchodníci si tak přirážku zvětšili na úkor zákazníků. Proto vidíme prostor, aby se cena vajec ještě snížila. Před velikonočním období byla cena vajec intenzivně sledována.
Kdo ze zemědělské vertikály tedy může nejvíc za vysoké ceny potravin?
Vina není jen na straně obchodníků, ale i mezi farmáři a potravináři se najdou ti, kteří cenu šroubují co nejvíce nahoru. Nejvíce to ale vidíme u obchodníků, kteří jsou na vrcholu pyramidy a diktují podmínky na trhu. Nejvíce se to ukázalo u cukru. Cukrovary zdražily loni na podzim o šest korun za kilogram, tak si obchodníci přihodili čtrnáct korun. Obchodníci to zkoušejí. Přitom klesají jak ceny pohonných hmot, tak energií i hnojiv. Snížení vysokých cen vstupů se tak projeví a je na čase, aby to pocítil i koncový zákazník.
Od dohledu na ceny zde je antimonopolní úřad, který dohlíží na to, aby nedocházelo ke zneužívání monopolního postavení či kartelových dohod.Co kontroly konkrétně dělají?
Antimonopolní úřad již například může využívat rozšířených pravomocí v rámci novely zákona o významné tržní síle, zároveň může obchodní inspekce využívat novely zákona o ochraně spotřebitele, která rovněž platí od začátku roku. Tady jde o boj proti rádoby slevám, kdy řetězec na několik dní zboží výrazně zdraží, a pak poskytne slevu z této uměle navýšené ceny. Ale vydělává stejně, protože cena, například cukru, je stále velmi vysoká. Obchodní řetězce tak dělají ze spotřebitelů hlupáky. Jsem proto, aby slevové akce zůstaly, ale poctivé. Ne klamavé.
Farmáři loni ohlásili výrazný růst zisku o 42 procent. Nemají na zdražování také svůj podíl?
Zemědělci výrazně profitovali u obilí nebo olejnin, ale prodělávali například u produkce vepřového masa. Tam jsou ztráty již třetím rokem. Je zde obrovský problém s cenami u vepřového masa, kdy to drtí české chovatele. A nejen na české, ale i německé, belgické či polské. Viníkem je španělská nadprodukce vepřového. Situace se ale letos změní, protože zemědělci nakoupili drahá hnojiva, ale ceny obilí a olejnin na trzích výrazně klesají. Zhruba na polovinu. Velké problémy měli i ovocnáři a pěstitelé zeleniny. Proto se dá říct, že ne všichni zemědělci jsou vítězové.
Jak se projevují na trhu nové dovozy obilovin z Ukrajiny?
V loňském roce byla obrovská panika, že nebude obilí, mouka a pečivo. Musíme si ale uvědomit, že Česká republika má v obilí obrovskou nadprodukci. Pohybujeme se okolo 150 až 160 procent domácí spotřeby. U pšenice se dokonce jedná o 180 až 200 procent. Tím, jak je válka na Ukrajině, tak její produkce chyběla v zemích Afriky, blízkého Východu i v částech Evropské unie. Například ve Španělsku, které dováželo kukuřici právě pro výkrm prasat. Španělé to nahradili dovozem z Ameriky.
Jednalo se o pomoc Ukrajině. Nezkomplikovalo to ale situaci v Evropě?
Abychom v rámci Evropské unie Ukrajině pomohli, tak se schválily trasy solidarity, aby se část produkce obilovin dopravovala po náhradních trasách do evropských přístavů. To ale vedlo k tomu, že nemalá část produkce zůstala hned za hranicemi. Až třetina exportu obilí zůstávala v Polsku. V příhraničních regionech vznikl obrovský problém, kdy ukrajinské obilí zavalilo polské sklady. Problémy mají i rumunští a bulharští farmáři. Proto jim Evropská komise schválila mimořádnou pomoc.
Co za to může?
Komplikací je oblast kapacitních možností dopravy. Ukrajina totiž má širokorozchodnou železnici a na přepravu obilí disponuje 24 tisíci vagony. Pro představu, tolik vagonů na obilí má celá Evropská unie, ale na užší rozchod. Kapacitně tak chybějí vagony a sklady v příhraničí se zahlcují. Překládka na evropské vagony neprobíhá plynule a třetina obilí zůstává v Polsku.
Ovlivní výrazně situaci v zemědělství to, že malí farmáři nově dostanou více peněz na úkor velkých?
Není to tak, že by někdo dostal peníze na něčí úkor. My jsme po debatě uvnitř koalice, ale i se zástupci nevládních organizací nakonec zvolili možnost podpory menších a středních zemědělců platbou na první hektary a zavedením speciální platby pro malé zemědělce do čtyř hektarů.
Jde jednoznačně o administrativně jednodušší způsob, který efektivně podpoří ty, kteří to potřebují. Současně ale zůstala zachovaná dostatečná podpora pro všechny zemědělce bez rozdílu velikosti, kteří hospodaří v souladu s pravidly.
Důležité hlavně je, že mohou v příštích pěti letech zemědělci, potravináři a další příbuzné obory získat zhruba 200 miliard korun, tedy v průměru 40 miliard korun ročně. Je to výrazně více než v předchozím období, a to díky tomu, že se nám podařilo prosadit navýšení kofinancování takzvaného druhého pilíře z národních zdrojů na 65 procent.
Podpora se tedy ještě zvýší. Zvažuje se například výstavba velkých skleníků se státní podporou, což by pomohlo pěstitelům ovoce a zeleniny?
Ministerstvo zemědělství poskytovalo již v období 2014 až 2020 podpory v rámci Programu rozvoje venkova na opatření, které podporovaly investice do zemědělských podniků, mimo jiné bylo možné čerpat podpory i na výstavby a rekonstrukce skleníků, fóliovníků, včetně souvisejících technologií. V následujícím období bude opět možné čerpat podporu v rámci Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023-2027, a to mírou dotace 40 procent. V případě, že by žadatel byl mladý začínající či ekologický zemědělec, může získat dotaci dokonce až 60 procent.
Bude se nějak obměňovat struktura pěstovaných plodin, případně, jak poroste podíl biozemědělství?
Především chceme a snažili jsme se při nastavování pravidel, aby náš národní Strategický plán nové Společné zemědělské politiky zohledňoval reálnou situaci v našem zemědělství a změnil jej správným směrem. Tedy směrem k lepší péči o půdu a krajinu, ke zdravější vodě a kvalitnějším potravinám. Takže budu rád, pokud pole s jednotlivými plodinami budou menší, dále budeme pokračovat v podpoře citlivých komodit, jako jsou ovoce, zelenina nebo chmel, které jsou pro stav krajiny a půdy taky velice prospěšné. Motivujeme zemědělce ke změně struktury a rozšíření plodinové skladby – nově zavádíme podmínky, které by měly přispět k bohatším osevním plánům.
Bude se tedy dávat větší důraz na ekologické zemědělství, nebo bude v Česku stále popelkou?
S vládou jsme si dali za cíl, že čtvrtina zemědělské půdy se do roku 2030 přesune do režimu ekologického zemědělství s důrazem na ornou půdu. Plocha orné půdy obhospodařované ekologicky se mezi lety 2020 a 2021 rozrostla téměř o 10 procent a mezi roky 2021 a 2022 o dalších deset. Zatímco v roce 2020 bylo ekologicky obhospodařováno přibližně 93 tisíc hektarů orné půdy, na konci roku 2022 to bylo 105 tisíce hektarů. Dále, minimálně desetina zemědělské půdy by měla do roku 2030 aktivně chránit opylovače a celkovou biodiverzitu, tedy meze, nárazníkové pásy, větrolamy, různé typy ochranných pásů nebo úhory. Věřím, že se to daří postupně naplňovat.
Zdeněk Nekula (52)
Od ledna 2022 je ministrem zemědělství Do loňského roku byl za KDU-ČSL starostou obce Těšetice na Znojemsku, kde žije V letech 2012 až 2016 byl zastupitelem Jihomoravského kraje, od roku 2015 do 2018 předsedal představenstvu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu Vystudoval obor provoz a ekonomika na VŠ zemědělské v Brně
.
