EK navrhuje zastropování plateb, Česku se to nelíbí

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: 7 David Tesar

Čeští zemědělci dnes slyšeli špatnou zprávu z Bruselu. Evropská komise ve svém obsáhlém návrhu reformy společné zemědělské politiky po roce 2013 potvrdila, že mimo jiné navrhuje zavedení stropu pro dotace na jednu farmu ve výši 300 tisíc eur (asi 7,4 milionu korun) ročně, což postihne zejména velké podniky.

Proti zastropování plateb již delší dobu vystupují čeští zemědělci, neboť právě oni by byli jedni z těch, které tento strop poškodí nejvíce. O konečné podobě reformy se nyní strhne tvrdé jednání, neboť jej musí schválit členské země i poslanci Evropského parlamentu.

Podle komisaře pro zemědělství Daciana Cioloşe je nový systém rozdělování spravedlivější, jednodušší a lépe zacílený. Českým zemědělcům se ale návrh nelíbí. Podle jejich propočtů mohou tímto zásahem do dotací EU přijít o zhruba 200 milionů korun, ale také až o 10 miliard. Na výši stropu bude mít totiž vliv i zaměstnanost na dané farmě. Podle dřívějších propočtu ministerstva zemědělství by čeští farmáři při stropu 300 tisíc eur tratili 26 procent z celkových dotací, tedy přibližně šest miliard korun.

„Zastropování ve skutečnosti znamená diskriminaci větších podniků a jednoznačně nerovný přístup k podnikání v rámci EU a povede k větším nárůstu administrace,“ uvedl v reakci viceprezident české Agrární komory Bohumil Belada. Pro zastropování podle něj není jakýkoliv pádný argument. V praxi to znamená, že od jisté velikosti farmy budou moci tyto podniky získat maximálně 300 tisíc eur. Z historického hlediska kvůli násilné kolektivizaci v 50. letech přitom patří české farmy k největším v EU.

Belada také upozornil i na to, že i po možném zastropování není zaručeno, že v dalším procesu nedojde ke snížení rozpočtu a tudíž české farmy mohou teoreticky být bity dvakrát.

Kromě stropu pro dotace navrhuje Evropská komise i spodní hranici 150 tisíc eur ročně, od níž se bude degresivně snižovat. Dotace se podle komise budou týkat pouze aktivních zemědělců.

Pokud se ministerstvu zemědělství, Agrární komoře a dalším zástupcům ČR v Bruselu nepodaří zcela zvrátit zastropování přímých plateb, bude komora trvat na tom, aby se zvýšila hranice stropu na podnik o 100 tisíc euro. Spodní hranice plateb by tak byla 250 tisíc eur, horní pak 400 tisíc eur.

Podpora mladých zemědělců

Komise také navrhuje pro posílení ekologické udržitelnosti zemědělství věnovat 30 procent přímých plateb na ekologicky šetrné postupy. „Těmito jednoduše proveditelnými a ekologicky účinnými postupy jsou: diverzifikace plodin, uchování trvalých pastvin, ochrana ekologických rezerv a krajiny,“ uvedl Cioloş. Komise rovněž chce zavést novou podporu pro mladé zemědělce. Důvodem je, že dvě třetiny zemědělců jsou starší než 55 let a jen sedm procent je mladších 40 let. Podporu by získal zemědělec mladší 40 let na zahájení jeho podnikání během prvních pěti let jejich projektu.

Čeští zemědělci také zásadně nesouhlasí s povinností, aby sedm procent zemědělské půdy daného podniku muselo být zařazeno mimo produkci, tedy aby tento podíl tvořily meze, pastviny, stromy či zalesněné plochy. Komise to navrhuje jako součást podmínek pro ekologicky šetrnou výrobu.

„To je zásadně proti současné situaci v EU, kdy se zvyšuje požadavek na zajištění dostatku kvalitních potravin pro obyvatele EU. Navíc existuje závazek dosažení 20 procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, kde hraje produktivní zemědělská půda nezastupitelnou roli,“ poznamenal Belada.