„Chci se zástupci obchodníků dál jednat, jak nepřiměřené marže upravit, což by mělo mít vliv i na snižování ceny biopotravin, po kterých stále roste poptávka,“ řekl Jurečka. Zdeněk Juračka ze Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) následně připustil, že řada obchodníků si u biopotravin dává vyšší marži, než je v maloobchodě průměrných zhruba 23 procent. Důvodem je však podle něj i vysoká cena bioproduktů od zpracovatelů.
Pokud by obchodníci snížili své marže, nemusí to přesto podle Jurečky znamenat nižší spotřebitelské ceny potravin. Aktuální průzkumy veřejného mínění podle něj ukazují, že spotřebitelé se při nákupu potravin neorientují již pouze podle ceny, ale také kvality a původu výrobků. „A to je fenomén, se kterým je třeba pozitivně pracovat,“ poznamenal.
Jurečka: Maximální pokuty vzrostou na 50 milionů
Kromě jakosti potravin se chce Jurečka zaměřit i na etiku obchodování. Ke zlepšení situace na trhu mají napomoci mimo jiné častější kontroly inspekcí u obchodníků. Dozorové orgány by podle něj měly také přitvrdit při stanovování výše pokut. Maximální pokuty při porušení požadavků na kvalitu či označování zboží mají podle novely zákona o potravinách od příštího roku stoupnout ze současných tří na deset milionů korun. U zdravotně závadných a nebezpečných potravin může pokuta dosáhnout až 50 milionů korun.
„Budu prosazovat, aby v případě opakovaných prohřešků kontroloři neváhali a maximální pokuty udělili,“ uvedl ministr. Podíl českých potravin na prodejích největších obchodních řetězců působících v Česku se pohybuje mezi 40 až 75 procenty. Vyplývá to z interních údajů řetězců. Nejvyšší podíl domácích produktů mají družstevní prodejny Coop, Globus, Penny Market a Tesco.
Dalším tématem dnešního jednání mezi státem a řetězci bylo podle MZe plýtvání a efektivní využívání potravin těsně po datu trvanlivosti. Jurečka chce, aby se takové zboží nevyhazovalo, ale dostávalo do potravinových bank, které je rozdělí mezi lidi v hmotné nouzi.
