Ústupky vládní koalice u většiny opatření z balíčku na snížení rozpočtových schodků jsou spíše kosmetického rázu. Například ze skokového zdražení náplní do e-cigaret o dvě stě procent kabinet vycouval, za pár let však vapeři uvalení spotřební daně pocítí v plné síle. Kolik na tom vydělá přeshraniční nebo černý trh, se možná ukáže už příští rok. Lidé si také připlatí za balené vody, které zatíží nejvyšší, 21procentní sazba DPH. A výrazněji než vláda na jaře zamýšlela stoupne zdanění tvrdého alkoholu.
„Princip postupného nárůstu spotřební daně u náplní do e-cigaret vítáme, ale její konečná výše je nesmyslně vysoká. V Česku bude tato daň nejvyšší v celé Evropské unii,“ řekl šéf Komory elektronického vapování Robert Hrdlička.
Vapeři budou jezdit do Polska
Pro mírnější nastavení byli mimo jiné zástupci Starostů a nezávislých. „Na Slovensku a v Rakousku není spotřební daň na e-cigarety žádná a v Polsku je mnohem nižší,“ argumentoval před dohodou koaličních stran o úpravě konsolidačního balíčku poslanec STAN Josef Flek.
Daň bude od ledna 2024 činit dvě koruny a padesát haléřů za jeden mililitr náplně, avšak v dalších třech letech naroste na původně navrhovanou desetikorunu. „Úmysl prosadit enormně vysokou daň koalice neopustila, jen ho částečně oddálila,“ dodal Hrdlička.
Pokud se předloha nezmění, podle komory hrozí, že tuzemský trh s e-cigaretami zanikne na úkor přeshraničního nebo černého trhu. „Současný návrh pouze problémy oddálil. První rok přežijeme, možná i ten druhý. Ale od roku 2026 bude daň násobně vyšší, než kolik navrhuje ve své směrnici Evropská komise. Pokud se do té doby vláda neumoudří, trh se rozpadne,“ podotkl Hrdlička. Poukázal rovněž na to, že balíček nepočítá s nižším zdaněním slabších, a dokonce ani beznikotinových náplní.
Po prosazení záměru by řada vaperů zřejmě uspokojovala své potřeby nákupem v okolních zemích. V Polsku či na Slovensku lze běžně obstarat i litrové balení náplně do e-cigaret, které vystačí na dlouhou dobu. Podle některých propočtů může státní rozpočet přijít o více než čtyři sta milionů korun ročně.
Potraviny zlevní, ale voda zdraží
Kritičtí vůči kabinetu jsou i výrobci balených vod, které hodlala Pirátská strana přesunout do snížené, 12procentní sazby DPH. Krok se jevil jako logický, protože nižší zdanění má platit pro veškeré ostatní potraviny včetně různých pochutin a cukrovinek.
„Rozumíme potřebě získat pro státní rozpočet více financí, ale uniká nám smysl toho, proč je chce vláda vytáhnout z kapes spotřebitelů, kteří podporují svůj organismus zdraví prospěšnými přírodními minerálními vodami, nebo jako kojenci nemají jinou možnost, jak se při nedostatečné kvalitě pitné vody z veřejných zdrojů hydratovat,“ uvedla předsedkyně Svazu minerálních vod Jana Ježková.
Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) jsou však debaty o kojenecké vodě nesmyslné. „Kolik kojenecké vody kdo potřebuje? Pokud si někdo nemůže vzít vodu z kohoutku, případně si ji převařit a kupuje si kojeneckou, náklad bude minimální. To, že se sazba zvedne na 21 procent, bude znamenat nárůst v řádu jedné koruny za balení,“ řekl Výborný.
Ministr považuje za mnohem důležitější jiné položky. „Sunar, který se vaří dětem, zůstává ve snížené sazbě 12 procent. Stejně jako další výživové prostředky pro děti nebo například dětské autosedačky,“ zdůraznil.
Zánik hrozí pětině pálenic ovoce
Zatímco čeští vinaři a také dovozci vína ze zahraničí si mají nadále užívat daňové prázdniny, přesněji nulovou spotřební daň, o to více se stát hodlá „zahojit“ na producentech tvrdého alkoholu. Přitom víno i lihoviny obsahují úplně stejný alkohol.
Oproti původnímu konsolidačnímu balíčku se má navyšování spotřební daně z lihu zrychlit. Podle dřívějšího návrhu měl odvod vzrůst příští rok o deset procent a v následujících třech letech vždy o pět procent. Nyní má k desetiprocentnímu zvýšení dojít v letech 2024 a 2025. Až další rok daň stoupne o pět procent.
„Lze očekávat, že stát po této změně vybere až o miliardu korun ročně méně. Podobná situace nastala po posledním růstu spotřební daně v roce 2020, i tehdy bylo inkaso nižší,“ uvedl tajemník Unie destilatérů Jakub Gottwald.
Odhaduje, že zvyšování spotřební daně na lihoviny zasáhne hlavně pěstitelské pálenice, které slouží k výrobě destilátu pro soukromou spotřebu. Skončit by jich v následujících letech mohla podle unie až pětina, v současnosti je v Česku takových podniků asi pět stovek.
