Takový nedostatek slámy šéf stájí v hamburském jezdeckém sdružení za svůj život ještě nezažil. „A to s koňmi pracuji od 15 let věku,“ řekl šedesátiletý Dieter Becker deníku Welt. Beckera coby dlouholetého odběratele zatím stále ještě zásobuje jeho dodavatel z baltského ostrova Fehmarn. Jestli to ale vydrží celou zimu – to těžko říci.
Letošní sklizeň poznamenalo špatné počasí, sklizeň obilí byla zlá, sláma se kvůli vlhkosti často nedala pořádně stlačit. Ceny slámy stouply: za 400 kilový kvádr slámy, který se dá jinde pořídit za 30 eur, nyní v Hamburku či Brémách zaplatíte 80 až 100 eur. Podle informací zemědělského trhu v Bonnu se ceny slámy více než zdvojnásobily i na spolkové úrovni.
„Někteří nakupují slámu v Dánsku, ale tam mají sami málo,“ potvrdil Peter Raabe z westernového ranče Witmorranch. Jeho koně se zatím pasou na louce, ale v listopadu budou muset do stáje. „Mnoho lidí si neuvědomuje vážnost situace. Máme před sebou ještě deset měsíců do další sklizně,“ říká Malte Graf, obchodník se slámou z firmy Peer-Span. Sláma se používá jako podestýlka i jako krmivo. Část sedláků už ale vozí slámu až z dalekého Polska a Česka, řekl listu Welt Graf.
Příčinou nezvyklého nedostatku slámy je hlavně katastrofální sklizeň pšenice, shodují se zemské ministerstvo zemědělství i sdružení sedláků. Zvýšil se také podíl polí, na kterých se pěstuje kukuřice, od roku 2003 až dvojnásobně. Kukuřice se těší podpoře proto, že za ekologický elektrický proud, na jehož výrobu se kukuřice používá, je vykupován za garantované ceny. Kolem poloviny sklizně kukuřice se zpracovává na bioplyn, který se pak použije k výrobě elektřiny.
