Za poslední zimu podle Ovocnářské unie zmizelo z krajiny více než tisíc hektarů ovocných sadů. Kromě vysokých cen energií za úbytkem sadů stojí podle unie i trh z Polska, který českým obchodům nabízí jablka za bezkonkurenčně nízkou cenu. Její předseda Martin Ludvík, který na problém dlouhodobě poukazuje, upozorňuje, že ovocné sady ruší především středně velké nebo větší podniky. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Tomáše Prouzy by se ale dané sady stejně musely vykácet, protože by kvůli stáří už dobře neplodily. „Českým ovocnářům by prospělo, kdyby přestali brečet a poučili se od svých úspěšnějších kolegů,“ komentuje situaci.
Pokles v ovocnictví potvrzuje i Agrární komora České republiky a její prezident Jan Doležal. V minulém roce zaznamenala Česká republika skokový růst cen energií s dopadem na konečné odběratele, ale také distributory a dodavatele. „Výsledkem byl krach mnoha menších firem a závažné potíže v energeticky náročných oborech – tedy pěstování ovoce nebo zeleniny, chov prasat či drůbeže,“ uvádí Doležal.
Nejenže vláda ceny energií zastropovala pozdě, ale zároveň na úrovni, která byla vyšší než v okolních zemích.
Dále doplňuje, že za této situace nedokázala česká vláda na rozdíl od okolních zemí pružně zareagovat. „Nejenže ceny energií zastropovala pozdě, ale zároveň na úrovni, která byla vyšší než v okolních zemích,“ kritizuje vládu. Podle Doležala klesly stavy prasat a drůbeže, došlo k poklesu ploch ovocných sadů a také ploch se zeleninou. „Pokud by k zastropování cen nedošlo, mohl být propad ještě horší,“ dodává.
| 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | |
| Celkový počet jabloní (v mil.) | 15,97 | 16,35 | 16,31 | 16,03 |
| Celková sklizeň jablek (v tis. tun) | 253 | 192 | 210 | 207 |
| Výnos jablek (v kg/strom) | 15,86 | 11,75 | 12,87 | 12,93 |
zdroj: Situační a výhledová zpráva ovoce, ministerstvo zemědělství
Většina ovocnářů podle Ludvíka snižuje výměru sadů, aby získala jen takovou produkci, kterou je schopna prodat. „A to hlavně konečnému spotřebiteli na tom nezávislém, ale bohužel v České republice velmi malém trhu,“ dodává. Hlavně se tak farmáři chtějí vyhnout prodeji za ztrátovou cenu.
Obchodní přirážka na jablkách je za posledních pět let průměrně 126 procent,
Cena jablek u pěstitelů činila v minulém roce podle Ludvíka zhruba 13 korun za kilogram, kdežto v obchodech dosahovala 35 až 37 korun. Dodává, že minulý rok všechny potraviny zdražily, ale jablka naopak zlevnila.
Letos v dubnu přitom ministr zemědělství Zdeněk Nekula upozornil, že náklady se ovocnářům nesnížily, spíše naopak. „Ukazuje to bohužel na fakt, že obchodní přirážka na jablkách je dlouhodobě velmi vysoká, za posledních pět let průměrně 126 procent, a rozdělení zisku mezi pěstiteli a obchodníky je tak nerovnoměrné,“ dodal dnes již bývalý šéf rezortu.
Sadařství v číslech
|
Situace v supermarketech
Šéf svazu obchodu Tomáš Prouza se stížnostmi pěstitelů nesouhlasí. V Česku je podle něj spousta ovocnářů, kteří fungují, vysazují nové sady, spolupracují s obchodními řetězci na plánování výsadby odrůd, po kterých je poptávka, a společně investují do moderních třídicích a balicích linek a do marketingu. „Tito ovocnáři jsou úspěšní a ziskoví a zvládají konkurovat i dodavatelům z jiných zemí,“ tvrdí.
To potvrzuje i situace v některých velkých supermarketech. Podíl českých jablek v sortimentu sítě supermarketů Kaufland byl v uplynulé sezoně, tedy září 2022 až srpen 2023, větší než 85 procent. „Cíleně dovážíme ze zahraničí pouze jablka prémiových odrůd, která se v ČR nepěstují,“ uvedl vedoucí nákupu ovoce zelenina Jaroslav Strejc. Dále dodává, že polská jablka poprvé Kaufland dovezl do Česka až v červnu, kdy už nebyla dostatečná zásoba jablek českých.
Podobná situace je i u společnosti Globus. V jejích hypermarketech tvoří česká jablka více než 95 procent celkové nabídky. V období před sklizní českých jablek, kdy už česká jablka nejsou v takovém objemu k dispozici, alternují nabídku italskými a rakouskými jablky. Celkovou nabídku pak doplňují jednou odrůdou ze Slovenska. „Z jiných států, například z Polska, jablka neodebíráme,“ dodala mluvčí společnosti Aneta Turnovská.
Prodeje českých jablek výrazně převyšují počet zahraničních také v prodejnách Albert. „V sezoně a v závislosti na dostupnosti také mimo ni se snažíme nabízet zejména produkci z domácích sadů,“ uvádí ředitel komunikace Jiří Marečka. Zahraniční jablka nabízí Albert zejména ke konci sezony, kdy je nedostatek tuzemských produktů.
„Vloni jsme zvýšili počet českých sadařů, se kterými spolupracujeme,“ přibližuje Marečka. Podle něj to umožňují obnovy sadů a pěstování nových odrůd, které jsou mezi zákazníky velmi oblíbené. Stejně tak ale i investice do opatření, jako je zasíťování proti kroupám, využívání nových technologií či linek na balení. „I přes rozšiřující se skladovací kapacity bychom uvítali větší dostupnost tuzemské produkce hlavně v letních měsících před novou úrodou, kdy jsme ve větší míře nuceni jablka dovážet,“ dodává.
Celkem 90 procent sortimentu jablek tvoří česká produkce v síti obchodů Billa. „Zbývajících deset procent jsou jablka, kterými reagujeme na speciální požadavky zákazníků,“ uvádí mluvčí Dana Bratánková. Dodává, že jde zpravidla o odrůdy, které na našem trhu nejsou tolik k dostání, například Crimson Snow.
„U zahraničních pěstitelů nakupujeme pouze výjimečně, například když nabízíme jablka v promo akcích a tuzemští dodavatelé tuto poptávku nedokážou pokrýt,“ doplňuje. Zahraniční polská produkce je podle ní výrazně levnější – o deset až patnáct procent.
Obchodní řetězce Penny Market a Tesco svůj komentář nestihly do uzávěrky zaslat. Společnost Lidl se odmítla vyjádřit.
Ti druzí
Vedle úspěšných ovocnářů je v Česku podle Prouzy neúspěšná skupina, kterou reprezentuje Ludvík. „Ti, kteří roky kašlali na modernizaci sadů, pěstují odrůdy, které se často hodí tak maximálně na moštování, a logicky nemohou za podřadné ovoce požadovat prémiové ceny,“ kritizuje. Podle něj situace jen ukazuje na problém se zemědělskými dotacemi v Česku. „Jak ostatně roky poukazoval NKÚ – velkozemědělci dotace projídají, místo toho, aby byli nuceni k modernizaci,“ dodává.
Otázku státních dotací přitom aktuálně projednává vláda. Ta v květnu avizovala seškrtání státních dotací v zemědělství ve výši přesahující deset miliard korun. Konkrétní škrty by měly být známy nejdříve na začátku září.
Kdybychom za ovoce dostávali férovou cenu a žádné dotace nepotřebovali, byl by to naprosto ideální stav.
Samotné škrty kritizuje i Doležal. V odvětví pěstování ovoce podle něj nadále rapidně klesají stavy a plochy, kvůli čemuž je Česká republika odkázaná na dovozy. „Odráží se zde nejistota výrobců a zpracovatelů z nejasné budoucnosti, možných scénářů vývoje, neochota nadále investovat do ztrátových provozů,“ tvrdí.
Do toho se podle něj promítá ještě záměr šetřit právě tam, kde jsou největší problémy. „Tedy v rámci systémových národních dotací, které jsou již v letošním roce sníženy na téměř poloviční úroveň, přičemž pro rok 2024 se počítá s dalším výrazným snížením,“ dodává.
Ludvík naopak v první řadě za ovocnáře žádá férové prostředí, které není ovládané monopolem supermarketů. „Kdybychom za ovoce dostávali férovou cenu a žádné dotace nepotřebovali, byl by to naprosto ideální stav,“ uvádí.
Konkrétně se k navrhovaným škrtům Ludvík odmítl vyjadřovat s tím, že čeká na finální podobu vládního návrhu. Katastrofální by pro odvětví ovocnictví bylo ale podle něj seškrtání investičních dotací především na výsadby nových sadů.
