Rychleji zdražují potraviny už jen na tureckém tržišti. Proti Česku jde síla řetězců i vyšší moci
Divoce rostoucí ceny potravin zůstávají strašákem číslo jedna českých domácností. Lidé za ně v únoru platili v průměru o 4,4 procenta více než před rokem, a staly se tak nejsilnějším faktorem roztáčejícím inflaci v zemi. Pokud jde o účty za potraviny, Češi navíc drží v rámci Evropy nepříjemný primát. Ceny za jídlo totiž letos poskočily v tuzemsku suverénně nejrychleji z unijních ekonomik. Jedinou zemí na kontinentu, kde potraviny zkraje letošního roku zdražily ještě o něco málo rychleji, je momentálně Turecko. To se však dlouhodobě potýká s růstem cen na prahu hyperinflace.
„Existuje více faktorů, které umožnily cenám potravin v lednu velké přecenění. Na něčem jsme dovozně závislí, někde mohou mít vyšší marže producenti. Ale primárně to asi bude síla řetězců,“ uvedla v rozsáhlém březnovém rozhovoru viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová.
Jak uvádí poslední dostupný údaj Eurostatu za letošní leden, potraviny v Turecku na prahu nového roku podražily o necelá čtyři procenta. Hned na druhém místě bylo s cifrou přesahující tři procenta právě Česko. Evropskou trojkou pak bylo s velkým odstupem se zdražením o 2,5 procenta Bulharsko.
„Potraviny si připisují roli hlavního inflačního faktoru, když stojí téměř za třetinou celého meziročního růstu spotřebitelských cen. Na českém trhu došlo v lednu k výraznému zdražení masa, ovoce a zeleniny ve srovnání s ostatními zeměmi EU. Dalo by se to shodit ze stolu argumentem, že šlo jen o jeden měsíc, ale ani pohled na poslední půlrok nevypadá pro ČR moc dobře,“ zdůrazňuje ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Česko za toto období podle něho dosáhlo nelichotivého stříbra, pokud jde o nejrychlejší zdražování potravin, a to po Maďarsku. „Proč tomu tak je? Asi to bude o konkurenci dodavatelů a obchodníků a v některých případech i o naší dovozní závislosti,“ míří stejným směrem Dufek.
Nepříznivou roli ale hraje i zdražování základních zemědělských surovin, a to těch ze zahraničí i v Česku, v důsledku nepříznivé úrody. „Jedním z faktorů, které k tomu výrazně přispěly, je loňská nižší sklizeň obilovin, luskovin i ovoce. Na zemědělské produkci se podepsaly nepříznivé klimatické podmínky, zejména jarní mrazy. Navíc jde již o druhý rok, kdy se snížila produkce základních plodin,“ uvádí ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
