Sucho působí potíže i chovatelům zvířat, neboť se výrazně snižuje úroda pícnin pěstovaných jako krmivo. „Dopadem počasí jsou zasaženy prakticky všechny polní plodiny,“ říká mluvčí Agrární a Potravinářské komory Dana Večeřová. „Sucho a vysoké teploty jsou pokračováním dlouhodobé situace, kdy chyběla voda v rozhodujících fázích vegetačního období. Některé plodiny také hůře klíčily kvůli půdnímu škraloupu. Závislost je zde také na typu půdy a její schopnosti zadržet vodu,“ dodala.
Aktuální odhady komory a profesních svazů hovoří o snížení úrody u většiny zásadních komodit. U chmele je to o zhruba 30 procent, u cukrovky o asi čtvrtinu, u kukuřice v některých krajích až o polovinu. Podle odhadu ministerstva zemědělství je možné očekávat i propad produkce brambor o 20 až 30 procent. To představuje tržby v řádech stovek milionů korun.
Mapa republiky zobrazuje intenzitu sucha v půdním profilu do hloubky 100 cm
Ministerstvo odhaduje ztráty u zeleniny na 600 až 700 milionů, u vína pak přímá ztráta vlivem nesklizených hroznů dosáhne asi 700 milionů. „Poškozeny budou však i samotné vinohrady, což pro vinaře představuje finanční zátěž do budoucna, obdobná situace je u chmele a chmelnic,“ podotkla mluvčí komory.
Škody na úrodě se liší regionálně. Významně bude podle Večeřové postižen Jihomoravský kraj v úrodě ovoce. U zeleniny pak opět Jihomoravský kraj, Olomoucko, střední Čechy a Opavsko, kde v posledních týdnech nebylo vůbec možné zavlažovat.
Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu panuje sucho v půdě do hloubky 20 centimetrů na naprosté většině území s výjimkou horských poloh. Sucho na většině území převládá i v hlubších vrstvách půdy. Nejvíce zasažené jsou oblasti na jihu Moravy a také v části Polabí. „Někdo srovnává současné sucho s rokem 1947, ale rozdíl je v tom, že letošní sucho nemá tak negativní vliv na úrodu obilovin jako v roce 1947. Alespoň toto je pro zemědělce pozitivní,“ říká šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha.
Jaro a léto. Běžný stav řeky Moravy v Lukavici u Mohelnice ukazuje snímek z letošního jara vlevo
I podle Pýchy se současné sucho nejvíce projevuje v rostlinné výrobě, ovlivní ale i tu živočišnou. „Kvůli nedostatku píce se může projevit také v živočišné výrobě, především v chovu přežvýkavců. Tady v kombinaci s nízkou cenou mléka vnímáme vážné riziko poklesu stavu krav, neboť zemědělci v některých regionech nebudou mít čím krmit,“ míní.
Zemědělci uznávají, že stát jim ztráty může jen částečně kompenzovat. Suchem se podle Pýchy začala systematicky zabývat až současná vláda přípravou materiálu opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha, jehož cílem je zpracování dlouhodobé strategie. Pokud se to podaří, mělo by mít Česko strategii v roce 2017. „Je to alespoň první snaha na tento vývoj reagovat. Minulé vlády se na problémy se suchem úplně vykašlaly. Zemědělcům by v případě sucha mohl také v budoucnu pomáhat Fond nepojistitelných rizik, který ale bude fungovat až od příštího roku,“ míní Pýcha.
Také komora se vzhledem ke stále extrémnějším projevům počasí přiklání k systémovému řešení situace. „S ministerstvem zemědělství komunikujeme. Chceme směřovat k tomu, aby se voda v krajině lépe využila, rozlila, zadržela. Jde tedy o komplex opatření, který začíná u každého zemědělce,“ říká mluvčí komory s tím, že do takových projektů by mělo směřovat nastavení státních a unijních podpor.
Podle mluvčího ministerstva zemědělství Hynka Jordána jsou již nyní pro zemědělce připraveny podpory a další opatření, kterými lze ekonomické následky sucha omezit. Začátkem ledna 2014 byl notifikován Rámcový dotační program pro poskytování státní podpory řešení rizik a krizí v zemědělství, který umožňuje okamžitou kompenzaci finančních ztrát při živelních katastrofách. Na program byla odsouhlasena částka až 12,25 miliardy korun využitelných v letech 2014 až 2020.
„Rozpočet programu není stanoven, neboť jde o rámcový program. Finanční prostředky by měly být vyčleněny až na základě výskytu události a odhadu skutečně vzniklých škod. Po výskytu mimořádné události rozhodne o spuštění programu vláda,“ uvedl Jordán.
| Důsledky počasí |
|---|
| Vedro působí nárůst požárů |
| V pondělí 10.8. hasiči vyjeli ke 199 požárům, což bylo nejvíce za jeden den od roku 2010 a čtyřikrát více, než je průměr. V úterý hasili jen o šest požárů méně. Kvůli vyprahlým porostům proto již dvanáct krajů s výjimkou Prahy a Olomouckého kraje vyhlásilo zákaz rozdělávání otevřeného ohně ve volné přírodě, zákaz jízdy parních vlaků a pořádání ohňostrojů. |
| Vodu z toků nelze používat |
| Kvůli absenci srážek výrazně klesly hladiny řek. Povodí Moravy kvůli dosažení hranice sucha na mnohých tocích svolalo krizový štáb. Řada měst a obcí, například na Karvinsku, Přerovsku či Karlovarsku, zakázala veřejnosti odebírat vodu z toků a nádrží za účelem mytí aut, zalévání záhonů a hřišť či napouštění bazénů. |
| Červenec byl třetí nejteplejší |
| Průměrná měsíční teplota dosáhla v červenci 20,2 stupně Celsia. Uplynulý měsíc tak byl podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu třetím nejteplejším (po letech 1994 a 2006) od roku 1961, kdy se průměry začaly počítat. Zároveň byl pátým nejsušším. A například v Českých Budějovicích byl červenec nejteplejším měsícem za 130 let měření v jihočeské metropoli. |
| Stoupá riziko vzedmutí kolejí |
| Pražský dopravní podnik začal bedlivě monitorovat vytipovaná místa na tramvajových tratích, u nichž kvůli vysokým teplotám stoupá riziko vzdouvání kolejnic. K tomu jsou náchylnější starší tratě s betonovým podkladem než nové vedoucí v trávě. Případné potíže tak hrozí například na předmostí Hlávkova mostu či v oblouku na Chodovské ulici i jinde. |
| RWE má mimořádná opatření |
| RWE přijala mimořádná bezpečnostní opatření při činnostech na údržbě a opravách plynárenských zařízení. Práce na nich se ani v době vysokých teplot, dlouhotrvajícího počasí beze srážek nemohou zastavit. „Snažíme se důsledně odstraňovat přeschlou vegetaci v okolí našich staveb, vytváříme nehořlavé bariéry a zvýšili jsme vybavenost pracovníků hasicími prostředky,“ uvedl jednatel RWE Distribuční služby Pavel Káčer. |
Horko dělá divy na trhu s elektřinou
Rekordy nelámou jen teploty. V tomto ročním období nevídaných hodnot dosahuje i cena elektřiny na krátkodobých trzích. Dva tropické červencové týdny vyhnaly cenu elektřiny na úroveň, která je obvyklá pro zimní měsíce. Nejdražší byla elektřina v úterý 21. července v 18 hodin, kdy se platilo 95,01 eura za megawatthodinu. Tak vysoko se elektřina naposledy dostala v prosinci 2013, kdy přeskočila 100 eur.
„Spojilo se horko a z toho plynoucí vyšší spotřeba s tradičními plánovanými odstávkami elektráren, a to v celé Evropě. V Česku se to projevilo cenovými špičkami, které nejsou standardní. Také nás to překvapilo,“ říká Jan Škampa, šéf obchodníků s elektřinou ve společnosti Nano Energies.
Ve výrobě a přenosu elektřiny zatím letošní horko příliš škod nenapáchalo. Výjimkou jsou malé vodní elektrárny, které musely kvůli nízké hladině řek výrazně omezit výrobu. „Naše malé vodní elektrárny v červenci vyrobily 8,1 gigawatthodiny elektřiny, což je 46 procent dlouhodobého průměru. Výroba ve velkých vodních elektrárnách byla mírně vyšší než loni, i tak ale byla na 70 procentech dlouhodobého průměru,“ vysvětluje Martin Schreier, mluvčí ČEZ.
Na tepelných elektrárnách ČEZ potíže nezaznamenal. „Jsou chlazené pomocí chladicích věží. V Německu nebo Francii mají velké řeky, takže elektrárny chladí přímo vodou z řeky a v létě mají občas problémy z důvodu teplé vody nebo jejího nedostatku,“ dodává Schreier.
Česko naopak pomáhá hasit pomyslný požár v Polsku. Tam je síť přetížená a polský provozovatel přenosové soustavy už musel přistoupit k omezování dodávek. „Polsku chybí asi tři tisíce megawattů výkonu v elektrárnách. Česká přenosová soustava, kde je navzdory horku výkonu dostatek, se snaží Polsku pomoci havarijními dodávkami,“ říká Barbora Peterová, mluvčí společnosti ČEPS, která českou síť provozuje.
Kvůli teplotám zatím ČEPS nemusel řešit mimořádný výpadek. „Během veder ovšem nelze některá vedení tolik zatěžovat,“ dodává Peterová.
