Včelaření se v poslední době stalo módním trendem. Noví včelaři ale často umisťují svá včelstva do míst, kde je již dostatek včelstev. Tím přetěžují takzvanou úživnost daného území a nutí včely soupeřit o potravu. Hladové úly jsou ale náchylnější vůči řadě chorob.
V České republice došlo v posledních letech k renesanci včelařství a v zemi je zhruba 61 tisíc včelařů. „Za několik let došlo k nárůstu o 10 tisíc, což je dobře. Jednak je to koníček, ale zároveň potřebujeme mít „zavčelenou“ krajinu. Pokud by bylo málo včel, tak budou málo opylené stromy, a tím pádem i méně ovoce, uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula s tím, že dalším důležitým aspektem je i to, že čeští a moravští včelaři produkují med a pro konzumenty je dobrý právě med z oblasti, kde žijí. „Má to vliv na alergické reakce organismu, protože když někdo citlivější konzumuje med z exotických zemí, tak to může vyvolat alergické reakce. Vždycky je nejlepší včelař z okolí,“ dodal Nekula.
Odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v pražské Ruzyni však před začínajícími včelaři a překotným růstem jejich počtu varují. Mohou se totiž dopouštět závažných chyb. Například když svá nová včelstva umístí na místo, kde již v okolí včelíny jsou. Včely tak v dané lokalitě nemají dost potravy.
„Podvyživená včelstva jsou méně odolná vůči chorobám. Řada včelařů nováčků je bez jakýchkoli odborných znalostí a jejich chovy se často stávají rizikem pro okolní včelaře z důvodu přenosu chorob, jako je mor včelího plodu, nosematóza a včelí viry,“ popisuje problém Jaroslav Salava, vedoucí týmu z výzkumného ústavu, a uvádí další častou chybu nových adeptů včelařství. „Začínající včelaři také často volí pro svá včelstva nevhodná stanoviště, kde nejsou rozmanité zdroje pylu a nektaru. Doporučil bych jim nejdříve se poradit se zkušenými včelaři a s Českým svazem včelařů,“ doplnil Salava.
Uplynulá zima byla ke včelstvům v České republice milosrdnější než ty předchozí. „Chovatelé včel přišli v uplynulé zimě o necelou desetinu včelstev, jde tak o jedny z nejnižších úhynů za několik posledních let. Velké škody jim tentokrát nenapáchala obávaná varroáza. Včelaři se ale loni kvůli chladnějšímu počasí potýkali s nižší produkcí medu,“ zhodnotil výsledky monitoringu úspěšnosti zimování včelstev, který vedou vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Jiří Danihlík z katedry biochemie.
V Česku je evidováno bezmála 700 tisíc včelstev a vědci z olomoucké univerzity díky pravidelným monitoringům zimování včelstev zjistili, že rozsáhlé úhyny včel se v Česku opakují v průměru jednou za dva až tři roky. Do monitoringu se v České republice zapojilo 1154 chovatelů včel.
„Na základě vyhodnocených dotazníků byly letošní ztráty včelstev v tuzemsku vyčísleny na 8,4 procenta a jsou tak jedny z nejnižších za dobu monitoringu v České republice. V předchozím ročníku, který byl zaměřen na zimu 2020/2021, nepřežilo zimní měsíce necelých 15 procent produkčních včelstev,“ dodal Danihlík.
Téměř polovina včelařů v dotazníkovém šetření, které je součástí monitoringu, uvedla, že rok 2021 byl znovu charakteristický nízkou či podprůměrnou produkcí medu, kterou chovatelé zaznamenali i v roce 2020. Pro letošní sezonu jsou však odborníci v otázce produkce medu optimističtí.
„Loni se na produkci medu jednoznačně podepsal vývoj počasí v jarních měsících, kdy bylo chladno a deštivo. Mnozí chovatelé museli svá včelstva dokrmovat v době, kdy obvykle vytáčejí med. Letošní rok má zatím z pohledu produkce medu velmi slibný vývoj,“ řekl Danihlík s tím, že potřebné informace univerzita publikuje na webu Coloss.cz, kde mohou včelaři nalézt návody a články, jak varroáze efektivně předcházet.
