Na čmelácích parazitují nekalí prodejci | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Tisícovka čmeláčích hnízd je vyprodaná za pár minut. Toho zneužívají nekalí prodejci

Nguyen Thuong Ly

Nguyen Thuong Ly

Málokterému hmyzímu druhu se dostává tak láskyplných označení jako čmelákovi. Říká se mu včelí medvídek, brundibár, či dokonce staročesky brumbál. Ke čmelákovi, symbolu mírumilovného hmyzu, mají lidé odjakživa kladný vztah a čím dál častěji si je pořizují na zahradu k opylování. Rostoucímu zájmu zahrádkářů a zemědělců už ale nestačí kapacity jediného chovu českých čmeláků v Troubsku. Do byznysu se tak pouštějí i ti, kteří místním brundibárům spíše škodí.

Výzkumný ústav v Troubsku u Brna prodává hnízda s českými čmeláky už osm let. „Loni to bylo pryč za dvě a půl minuty. Zhroutil se nám systém a trvalo týden, než jsme se z toho vzpamatovali,“ vzpomíná entomoložka Alena Votavová.

Letos se výzkumníkům podařilo navzdory koronaviru prodat kolem tisíce hnízd. „Vytvořili jsme si novou databázi pro rezervace, takže jsme byli připraveni. Ten nápor letos nebyl ale tak velký, protože jsme zvedli cenu i počet nabízených hnízd. Rezervace jsem tak zastavila po patnácti minutách,“ popsala Votavová situaci, kterou si lidé spojují spíše s prodejem lístků na koncerty a sportovní utkání.

Bez lidské práce to nejde

Ještě loni stálo hnízdo pro zahrádkáře 1390 korun, letos se už prodávalo za 2200 korun. „Ten chov je kromě energie nákladný především na lidskou práci, protože je třeba hnízda třikrát týdně obejít, zkontrolovat, jak se vyvíjejí, a dát jim pyl,“ vysvětluje Votavová.

V Rotterdamu vznikne plovoucí drůbežárna, na moři bude žít až sedm tisíc slepic

Výzkumný ústav v Troubsku chová čmeláky laboratorně, snaží se jim  napodobit podmínky v přírodě. Královny přezimují v lednici a po probuzení se o ně výzkumníci v laboratoři starají až do doby, kdy vytvoří hnízdo. Zákazníci si je rezervují několik měsíců dopředu a v dubnu a v květnu si je odebírají. Čmeláčí hnízdo dělá radost zhruba do poloviny léta, pak odlétnou královny a hnízdo uhyne.

Do Troubska letos na jaře zamířili v rouškách nejen nadšení zahrádkáři, ale i zemědělci, sadaři nebo firmy zabývající se šlechtěním rostlin. Pro hnízda si přijeli i ministerští úředníci, poslanci nebo učitelé ze škol. Votavová odhaduje, že zhruba polovinu produkce odeberou profesionální zemědělci.

Ústav prodejem hnízd vydělá jednotky milionů, ale soběstačný není. „Prodeji čmeláků se věnujeme jenom část roku, po zbytek se zabýváme výzkumem,“ řekla entomoložka.

Dovážení čmeláci

Chov čmeláků začal v osmdesátých letech, kdy belgický veterinář umístil hnízdo čmeláků z přírody do skleníku s rajčaty. Dříve se rajčata opylovala uměle speciálními vibračními kartáčky, ale to nebylo ideální. Naopak čmeláci umějí opylit květy přesně tak, jak to rajčata potřebují. Pěstitelé pak dosáhli rekordního výnosu. „To spustilo celý byznys okolo čmeláků,“ sdělila Votavová. Dnes se čmeláci využívají zejména v ovocných sadech a na plantážích či ve sklenících se zeleninou.

V Česku slouží vodní díla stará i přes sto let.  Podívejte se, jak rostly jezy a elektrárny na Vltavě a Labi

Poptávka zemědělců je tak vysoká, že se čmeláci musejí dovážet ze zahraničí. V Česku neexistuje velkochov, nejbližší se nacházejí na Slovensku a v Polsku. Leckdy jsou to ale vyšlechtění výkonnější čmeláci určení přímo do skleníků nebo konkrétních sadů. Jejich hnízda se musejí zničit hned po dokončení úkolu a předtím, než se začnou líhnout pohlavní jedinci. A v tom spočívá kámen úrazu.

Hrozí milionové pokuty

V Česku se objevili prodejci, kteří vyšlechtěné čmeláky prodávali běžným zahrádkářům. Tito čmeláci však podle odborníků mohou ohrozit ty místní, například šířením nemocí či křížením, což narušuje genofond divokých čmeláků.

Česká inspekce životního prostředí právě provádí kontrolu u jednoho z distributorů, který dovážel čmeláky z Polska. Překupník využil neznalosti úředníků. Čmelák je totiž v Česku chráněný a jeho chov a prodej jsou zakázané. Je tedy třeba získat výjimku nejen od krajského úřadu, kde se chov nachází, ale také od všech krajů, kam prodejce dodává.

„Situace není jednoduchá, protože některé krajské úřady výjimky nevydaly a jiné ano,“ uvedla mluvčí inspekce Radka Nastoupilová. Stane se, že úředník není v problematice zběhlý a výjimku v dobré víře udělí. Soukromým osobám při nedodržení výjimek hrozí podle Nastoupilové pokuta až sto tisíc korun, v případě firem až dva miliony korun.

Vlastní bydlení od půl milionu? Češi zkoušejí žít v minidomcích a lodních kontejnerech

Hnízda ze zahraničí teď dodává zahrádkářům podle Votavové jediný překupník. Ostatní dodavatele hnízd pro zemědělce lze podle entomoložky spočítat na prstech jedné ruky.

Ministerský zásah

Na jednotné metodice pro krajské úřady nyní pracuje ministerstvo životního prostředí spolu s rezortem zemědělství. Mělo by to zajistit jednotnější rozhodování úřadů. Vláda chce podporovat zejména chov v Troubsku, který se jako jediný zabývá chovem českých čmeláků.

„Všichni naši čmeláci pocházejí z královen, které byly získány na území České republiky,“ upozorňuje Votavová. Tisíc hnízd ročně však poptávce zemědělců nestačí. „Kapacity laboratoře v Troubsku jsou omezené, chtěli bychom proto pomoci s jejich zvýšením jako prevencí proti dovozu nepůvodních čmeláků,“ sdělila mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Votavová nicméně dodává, že důležitá je osvěta. Lidé si mohou do úlu nalákat i čmeláka z přírody. „Naším cílem není hrnout do přírody miliony hnízd čmeláků, ale chtěli bychom, aby se lidé na našich hnízdech naučili čmeláky chovat a více si jich všímat,“ řekla výzkumnice.

Tak se jezdí po transsibiřské magistrále. Podívejte se, co lze zažít na nejdelší železnici světa

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!