Z včelaření je móda, úly lze spatřit už i na střechách bank a obchodních center

Jan Matějka chová včely v Posázaví

Jan Matějka chová včely v Posázaví Zdroj: E15 Anna Vacková

Jan Matějka chová včely v Posázaví
Jan Matějka chová včely v Posázaví
Jan Matějka chová včely v Posázaví
Jan Matějka chová včely v Posázaví
Jan Matějka chová včely v Posázaví
15
Fotogalerie

Tato země oplývá mlékem a medem, pravil podle báje praotec Čech, když se kdysi rozhlédl z hory Říp. Na přelomu tisíciletí to sice vypadalo, že Česko medem oplývat přestane, ale situace se obrátila a včelaření se ve velkém stylu vrací.

Včelaření zažívá renesanci. O včely projevila zájem nová generace a za uplynulý rok přibyly v Česku dva tisíce včelařů. K letošku je jich už 53 tisíc. Rychle se zvyšuje také spotřeba medu, od roku 2008 se více než zdvojnásobila. Podle Českého statistického úřadu ho průměrný Čech loni zkonzumoval zhruba kilo.

Nová generace bere včelaření jako ideální vedlejší činnost k hlavní profesi. „Začíná s tím spousta byznysmenů, protože je to uklidňující práce. Když přistupujete k úlu, musíte být absolutně soustředěni jen na to, co právě děláte. Nervozitu nebo roztěkanost včely okamžitě vycítí,“ říká spolumajitel agentury Influencer.cz Miroslav Buchta, který sám začal včelařit před třemi lety, aby vyvážil stres z podnikání.

„Na cvrkot u úlů by se dalo dívat hodiny. Je to úžasně uklidňující,“ souhlasí exministr a senátor Jiří Dienstbier, který chová šest včelstev v centru Prahy.

„Z včelaření se teď stává trošku i móda,“ podotýká Buchta. Sám má v podhůří Orlických hor šest úlů, ovšem z jednoho včelstva stáčí zatím jen 10 kilogramů medu ročně. Za vhodných snůškových podmínek se dá přitom získat i přes 40 kilo.

Pětina medu jde na vývoz

Čeští včelaři vyprodukují celkem sedm až osm tisíc tun medu ročně. To zhruba odpovídá tuzemské spotřebě. Česko by tedy mohlo být soběstačné. Ovšem asi pětina sladkého produktu směřuje na vývoz.

Naopak kolem dvou tisíc tun Česko ročně doveze. Především z Ukrajiny, která se na importu podílí asi 40 procenty. Její vliv se možná ještě zvedne od příštího měsíce, kdy začne platit dočasné rozšíření bezcelního dovozu, které pro některé zboží včetně medu schválila Evropská unie. Cílem je pomoci Ukrajině dostat se z hospodářského útlumu.

Dalšími velkými dovozci jsou Čína a jihoamerické země Chile a Uruguay.

Včelaři se snaží obejít obchodníky

Někteří podnikatelé přišli s projekty na prodej medu bez mezičlánku přímo od včelařů k zákazníkům. „Když sáhnete v supermarketu do regálu, nevíte, co za med vlastně kupujete. My chceme podpořit regionální výrobce, u nichž spotřebitel přesně ví, z jaké oblasti potravina pochází, a že je med čistý,“ říká Radim Košař ze severomoravských Kozlovic, který spustil projekt Med přímo od včelaře. Propojuje lokální chovatele a domácnosti. „Zaregistrovalo se už asi 400 včelařů,“ říká Košař.

Podobný projekt chce v Posázaví rozjet podnikatel a začínající chovatel včel Jan Matějka. „Je mi líto starších včelařů. Často se stydí říct si od stálých odběratelů o více peněz. Chystám webovou stránku, kde budou moci tradiční včelaři nabídnout svůj med a bude to spojeno i s jejich konkrétním příběhem,“ vysvětluje Matějka.

Podle něho se slušná cena pohybuje kolem 150 korun za kilogram, ovšem chovatelé často prodávají pod touto cenou.

Profesionálové mají přes 150 včelstev

Otázkou je, při jakém počtu úlů lze už chovatele označit za podnikatele, který se živí prodejem medu na hlavní úvazek. „Evropské předpisy hovoří o hranici 150 včelstev,“ uvádí tajemník Českého svazu včelařů Petr Šerák. Přes 150 úlů přitom loni provozovalo v Česku jen něco přes sto chovatelů.

Podle Šeráka je ale ve skutečnosti včelařů-profesionálů více. „Jsou podnikatelé, kteří se uživí třeba i se 40 včelstvy, pokud dokážou stáčet hodně medu. Také mohou prodávat vedlejší produkty – svíčky, vosk,“ uvádí Šerák.

Dotace jsou i na léky proti varoáze

Vstupní investice na včelaření přesáhne i 100 tisíc korun. „Pro začínající včelaře mohou být překážkou náklady na pořízení úlů, včelstev nebo medometu,“ potvrzuje Jiří Dienstbier.

Pro ulehčení startu lze využít dotace, například na úly nebo léky proti včelí nemoci varoáze. „V každém kraji jsou dotace jiné. Roli hraje i to, zda jde o začínajícího chovatele,“ říká koordinátor Klubu střešních včelařů Jiří Cafourek. Třeba Jihomoravský kraj letos vyčlenil na podporu včelařů celkem tři miliony korun, Karlovarský kraj 1,4 milionu korun.

Dotace nejsou rozhodující částkou, spíš jen výpomocí. „Jako začínající včelař jsem mohl zažádat o tisíc korun na úl. Ale nemám rád papírování, přiznám se, že jsem si nakonec o dotaci nepožádal,“ říká Miroslav Buchta.

Produkci snížilo studené jaro

Nástup nové generace včelařů některé tradiční chovatele dokonce zlobí. Kvůli módnímu trendu by totiž mohly být některé regiony i převčeleny. Počet zimovaných včelstev vrostl ze 450 tisíc v roce 2008 na loňských víc než 630 tisíc.

Větší konkurence by se sice měla promítnout do snížení cen, letos se ale očekává naopak zdražení medu. Kvůli chladnějšímu jaru bude zřejmě celková produkce menší než loni.

VčelařstvíVčelařství|E15

Úly si daly na střechu hotely i nákupní centra

Trendem je instalace úlů na ploché střechy městských budov. Dávají si je tam hotely, restaurace, obchodní centra i banky. Získaný med buď nabídnou strávníkům, nebo dají sladkost z vlastní produkce partnerům jako netradiční dárek, který dokladuje, že společnost nezapomíná na ekologii.

Včely bzučí třeba na střeše budovy Raiffeisen stavební spořitelny v Praze, hotelu International v Brně nebo zábavního centra City Park v Jihlavě.

„Včelaření ve městě má dost předností. Na střechách jsou úly uchráněny před vandaly a zloději. Také tam nejsou mravenci, s nimiž na zemi problémy bývají,“ uvádí koordinátor Klubu střešních včelařů Jiří Cafourek.

Podle něho mají včely ve městě bohatý výběr květin. „V parcích je velmi pestrá směsice druhů. A například v Praze kytky kvetou o 14 dní dříve než na venkově, v budovách se akumuluje teplo,“ podotýká Cafourek.

„Ekonomicky je ale včelaření výnosnější na venkově, v blízkosti řepkových polí. Až 75 procent českého medu je med řepkový,“ připomíná. Nevýhodou je také těžší přístup na střechy a omezený prostor, takže většinou nelze mít na jedné budově více než 10 úlů.