Pěstitelům vinné révy v Česku dlouhodobě chybějí dělníci a těch pár, které ještě mají, požaduje více peněz. Aktuálním problémem je najímání sezonních brigádníků ze zahraničí. Příčinou je nejistá pandemická situace a v případě ukrajinských pracovníků také složité vydávání víz. Průmyslová automatizace přitom některé ruční práce plně nezastane.
„Nedostatek pracovníků patří mezi největší bolesti tuzemského zemědělství. Práce v oboru není právě vyhledávaná,“ sdělil deníku E15 Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie a ředitel vinařství Bohemia Sekt.
„Jedná se o naprosto nekvalifikované pracovníky s nejistou docházkou, jeden den jsou, jeden den nejsou,“ připojuje se Hana Líbalová, ředitelka Lobkowiczkého zámeckého vinařství. „Lidé jsou opravdu násobně dražší než v minulých obdobích,“ dodává.
Obvykle se najímají sezonní pracovníci z Ukrajiny a ze Slovenska, kterých přijíždí do Česka každý rok kolem dvaceti tisíc. I těch však letos ubylo. „Příčinou je zejména vydávání víz v případě ukrajinských dělníků,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. „Potíže způsobují například problémy s uznáním řidičského oprávnění na traktor a další zemědělské stroje u zahraničních pracovníků, především z Ukrajiny,“ doplňuje prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Pěstitelé vinné révy se potýkají také s nestabilní pandemickou situací. Potvrzuje to Vojtěch Brauner, majitel Vinařství Plenér: „S nedostatkem pracovníků bojujeme nejen během sklizně, ale i v průběhu celé sezony. Covid situaci samozřejmě ještě zhoršuje.“
Kvůli chladnějšímu srpnu se dokončení sklizně v Česku posune alespoň o dva týdny a nejspíš se protáhne do začátku listopadu. Rezort zemědělství odhaduje letošní produkci vína na 620 tisíc hektolitrů, což je o deset procent více než loni.
Úbytek dělníků zatím nebude mít výrazný dopad na sklizeň, uklidňují vinaři. Do budoucna to však může být motivací k průmyslové automatizaci. „Pěstitelé vinné révy využívají speciální kombajny, které dokážou sklízet, chemicky ošetřovat porosty, okopávat, mulčovat a provádět další úkony,“ vysvětluje Doležal z Agrární komory. Samochodné sklízeče již využívá například Bohemia Sekt.
Některé ruční práce však automatizace plně nenahradí, jde o šetrnost k hroznům. „U vinohradu je velkou výzvou opotřebení révy, které mechanizace urychluje. Pokud chce vinohradník spravovat starý a silný vinohrad, tedy starší padesáti let, pravděpodobně sbírá ručně,“ říká vinař Jaromír Dvořáček z Vinařství Medek.
„Pro nás je robotizace z principu nepřijatelná, ruční sběr hroznů je v našem podání také oslavou celé roční dřiny,“ připojuje se Brauner za vinařství Plenér.
Nedostatek pracovníků se objevuje napříč tuzemským zemědělstvím, vyplývá z průzkumu Agrární komory, do kterého se v létě zapojilo přes dvě stě podniků. Přiznalo to devadesát procent z nich. V rostlinné výrobě schází obsluha strojů či ruční práce na polích, vinicích a v sadech. Největší potíže ale mají zemědělci v živočišné výrobě, kterým chybějí zejména ošetřovatelé zvířat.
„Zemědělství má v očích veřejnosti, a především u mladých lidí bohužel velmi nízkou prestiž. Bylo by potřeba seznamovat děti s tím, jak vypadá současná moderní zemědělská praxe,“ říká prezident Agrární komory. „V tom by mohlo pomoci ministerstvo zemědělství a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Zemědělci by dále uvítali pomoc nábory nových zaměstnanců a při praxích studentů na farmách,“ zdůrazňuje.