Proč investovat do startupů? Protože mají větší vliv, než by se mohlo zdát. Čeští investoři ale stále váhají

Počet start-upů za posledních pět let vzrostl z 2,8 na 4,2 tisíce, a přestože téměř dvě třetiny z nich nemají víc než deset zaměstnanců, dávají práci přibližně 160 tisícům lidí, což odpovídá zhruba čtyřem procentům všech zaměstnaných v Česku.

Počet start-upů za posledních pět let vzrostl z 2,8 na 4,2 tisíce, a přestože téměř dvě třetiny z nich nemají víc než deset zaměstnanců, dávají práci přibližně 160 tisícům lidí, což odpovídá zhruba čtyřem procentům všech zaměstnaných v Česku. Zdroj: Shutterstock

Kamila Ondráčková
Diskuze (1)

Startupy jsou klíčovými hráči v tvorbě nové ekonomiky vyspělého světa. V Česku však stále narážejí na nedostatečný zájem investorů. Ve srovnání s Evropou, přepočteno v průměru na obyvatele, jde do této oblasti pouhá pětina, dvacet eur. A americký průměr 800 eur je už z kategorie sci-fi. Českých startupů přesto přibývá a některé už i od tuzemských investorů získaly nemálo peněz.

Mnoho lidí si pořád neuvědomuje, jak zásadní makroekonomický dopad startupy mají, a hlavně mohou mít. Podle odhadů Smart Market Reportu 2025 se nyní podílejí na výkonu českého hospodářství asi z pěti procent. Tuzemská ekonomika v posledních pěti letech zažila výkyvy a období stagnace, startupová scéna si ale udržela růstovou dynamiku.

Počet startupů za posledních pět let vzrostl z 2,8 na 4,2 tisíce, a přestože téměř dvě třetiny z nich nemají víc než deset zaměstnanců, dávají práci přibližně 160 tisícům lidí, což odpovídá zhruba čtyřem procentům všech zaměstnaných v Česku.

Přesto zůstávají tuzemské startupy stranou hlavního zájmu investorů. Podle údajů Jihomoravského inovačního centra (JIC) se v Česku do startupů investuje v průměru dvacet eur na obyvatele, přitom průměr EU je 100 eur a v USA v přepočtu až 800 eur na obyvatele. „Vidíme, že stejně zaměřené české či evropské startupy mohou prohrávat soutěž s americkými čistě v oblasti množství disponibilních peněz,“ komentuje data tisková mluvčí JIC Jana Pokorná. Přesto se podle ní minulý rok realizovalo poměrně velké množství investic a někteří klienti centra si z investičních kol odnesli i podporu mezi deseti a dvaceti miliony eur.

Podle Zuzany Pickové, výkonné ředitelky Czech Private Equity & Venture Capital Association, český trh startupových investic roste a určitě bude nadále růst, zůstává však pořád daleko za zeměmi západní Evropy. „V penzijních fondech jsou miliardy, z nichž i malá část investovaná do venture capital fondů a jejich prostřednictvím do inovací by trhu pomohla. Pomalé postupné zapojení vidíme u bank a pojišťoven, ale stále je to naprostý zlomek toho, kolik financí by mohlo do ekosystému přijít,“ popisuje situaci Picková a připomíná, že pomoci by mohly i mnohokrát zmiňované zaměstnanecké akciové opční plány a jejich letos schválená právní úprava.

Investice míří do AI i do obranných technologií

Hlavní roli v transformaci firem a rozvoji tuzemského startupového ekosystému nadále hrají private equity a venture capital fondy a andělští investoři. Ti podle aktuálního průzkumu investiční skupiny Depo Ventures projevili největší zájem o umělou inteligenci. AI zaujala podle průzkumu 77,6 procenta z nich, což zcela odpovídá celosvětovým trendům a souvisí také s rostoucím počtem AI startupů. Další technologické obory, které andělské investory zaujaly, byly velká data (51 procent investic) a analýza dat (45,9 procenta), jež s umělou inteligencí úzce souvisejí.

Zvýšený zájem všech investorů pocítily kybernetická bezpečnost (44,9 procenta), strojové učení (33,7 procenta) a kvantové technologie (17,3 procenta). Z technologických odvětví drží v Česku dlouhodobě prvenství SaaS, tedy používání především cloudových služeb na základě předplatného (53,1 procenta), dále fintech (48 procent) a healthtech (46,9 procenta). Výrazně se zvýšil zájem o sektor obranných technologií (33,7 procenta).

„Vidíme rostoucí zájem o investice do umělé inteligence a obrany. Je to pochopitelné. Investoři si uvědomují, jak klíčové jsou investice pro budoucnost. A samozřejmě vnímají i obrovské příležitosti, které se v této oblasti otevírají, protože finanční motivace zůstává dlouhodobě tím, co investory přitahuje nejvíc,“ vysvětluje Petr Šíma, generální partner Depo Ventures a člen představenstva CBAA. Pozici si udržuje také e-commerce (24,5 procenta) nebo mobilita (24,5 procenta). Téměř čtvrtina investorů se nezaměřuje na žádný konkrétní sektor.

Co přesvědčí investora

Pro startupového investora jsou zásadní dvě věci: zaprvé osoba zakladatele či zakladatelů a stabilita týmu a zadruhé otázka, zda to, co startup vytváří, řeší smysluplně reálný problém a toto řešení má potenciál získat zákazníky. Podle Jany Pokorné z JIC investoři dále požadují globální ambici, silnou technologii, zaměření na perspektivní, rostoucí trh, velkou míru škálovatelnosti a také ověřený zájem klientů. „Trendem je více investic do složitějších oborů typu hardware nebo software, deep tech a podobně,“ dodává Pokorná.

„Co dnes chtějí investoři slyšet? Jak startup pomůže vyřešit palčivé problémy současnosti pomocí nových přístupů a technologií a jak vyroste do stonásobné velikosti během několika let,“ vysvětluje ve zkratce Martin Jiránek, předseda České startupové asociace, která byla založena koncem loňského roku a má za cíl zastupovat zájmy českého startupového ekosystému v dialogu s vládou, parlamentem a s politickými stranami.

Odborníci se ale shodují, že startupy si někdy cestu k investorským penězům komplikují samy i špatným načasováním. Obecně platí, že ve chvíli, kdy už startupu docházejí vlastní peníze, může být pozdě na to začít hledat investora, ať už andělského, nebo fond. „Zakladatelé by měli hledat peníze ještě předtím, než je skutečně potřebují, budovat kontakty s investory by měli začít ideálně půl roku dopředu,“ radí Petr Šíma z Depo Ventures.

Finance startupům nabídne také stát

Podpořit mezinárodní konkurenceschopnost českých startupů nyní plánuje prostřednictvím I. výzvy aktivity Poradenství – CzechInvest také Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO). Výzva Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) je určena na podporu projektu Akcelerace startupů OP TAK agentury CzechInvest. Alokováno je 120 milionů korun.

Podle MPO je účelem výzvy podpořit růst počtu startupů a jejich úspěšné začlenění do podnikatelského prostředí, zlepšit manažerské schopnosti podnikatelů, prohloubit jejich znalosti o mezinárodních trzích a přinést do České republiky odborné znalosti. Iniciativa by rovněž měla zvýšit motivaci startupů k dalšímu rozvoji jejich produktů, získávání obchodních partnerů, zákazníků nebo investorů a zjednodušit přístup k alternativním možnostem financování.

„Inovace, růst a globální expanze startupů jsou klíčem k posílení naší ekonomiky a konkurenceschopnosti. Naším cílem je, aby měly české startupy přístup k mezinárodnímu know-how, rozvíjely klíčové manažerské dovednosti a otevíraly se jim díky tomu možnosti na světových trzích. Proto jsme spustili novou výzvu z OP TAK, která startupy nakopne a pomůže jim s jejich rozvojem,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

CzechInvest hodlá v rámci nové výzvy představit projekt, který naváže na dřívější program Podpora startupů z let 2016–2022. Projekt se zaměří na tři hlavní oblasti: účast malých a středních firem na světových startupových akcích, akcelerační kurzy v zahraničí a poskytování poradenství k rozvoji inovativních podniků vedených ženami.

„Jedná se o nový, navazující program agentury CzechInvest podporující propojování českých startupů se zahraničními aktéry a jejich expanzi do zahraničí. To je pro startupy klíčové jak z pohledu vyhledávání nových klientů, tak z hlediska zvyšování možností inovovat a dostat se k patřičnému know-how či k dalším potenciálním investorům,“ doplňuje generální ředitel agentury CzechInvest Jan Michal.

Menší a středně velké firmy mají možnost čerpat podporu prostřednictvím zvýhodněných služeb, přičemž nejvyšší částka, kterou mohou obdržet, je 3,5 milionu korun. Tato suma se liší v závislosti na vybraných aktivitách a nemůže být překročena, i když jeden žadatel participuje na více aktivitách současně. Výše podpory se pohybuje od 75 až do 100 procent způsobilých nákladů.

Vstoupit do diskuze (1)