Průměrný plat se blíží 25 tisícům, reálně ale stoupl jen nepatrně

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Tomas Kubelka, Mlada fronta E15

Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 322 korun na celkových 24 836 korun. Po odečtení inflace se ale mzda zvýšila jen nepatrně o 0,1 procenta.

Zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší, než je celostátní průměr, uvedl Český statistický úřad. Analytici očekávali ve třetím čtvrtletí o něco vyšší růst výdělků.

Medián mezd proti loňskému třetímu čtvrtletí stoupl o 1,5 procenta na 21 331 korun, přičemž u mužů byl 23 197 korun a u žen 19 061 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení. To znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 10 837 a 39 603 korunami, doplnili statistici.

V podnikatelské sféře statistici zaznamenali ve sledovaném období zvýšení průměrné nominální mzdy o 1,4 procenta, reálně stoupla o 0,2 procenta. V nepodnikatelské sféře vzrostl výdělek nominálně o 0,8 procenta, naopak po odečtení inflace klesl o 0,4 procenta.

Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 1,2 procenta, objem mezd stoupl o 0,1 procenta, naopak počet zaměstnanců se snížil o 1,2 procenta.

Průměrná měsíční mzdaPrůměrná měsíční mzda|CSU

Praha skončila znovu první, i když rostla nejpomaleji

V Praze průměrná mzda ve třetím čtvrtletí vyrostla o 102 korun na celkových 32 278 korun. Metropole tak zaznamenala nejnižší růst průměrného platu ze všech krajů v zemi, a to o pouhé tři desetiny procenta. S dosaženou průměrnou mzdou však zůstává Praha i nadále nejvýše ze všech regionů České republiky. Pražský průměr mezd přesáhl celorepublikový průměr téměř o třetinu. V žádném jiném regionu nepřesáhla průměrná mzda 25 tisíc korun. Nejnižší průměrné platy mají opět v Karlovarském kraji, konkrétně 21 249 korun.

Mzdy se odrážejí na nízké spotřebě

Nevýrazný růst reálných mezd se odráží na nízké spotřebě domácností, uvedl web patria.cz. Domácnosti sice utrácejí za zboží dlouhodobé spotřeby, tyto nákupy se kompenzují šetřením na zboží běžné spotřeby.

Nižší reálnou kupní sílu domácností vlivem růstu mezd a o něco vyšší inflace potvrzuje i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Domácnosti si podle ní nemohou dovolit výrazněji utrácet. „Impuls v podobě slabší koruny do spotřeby se podle mého názoru projeví jen přechodně a to na konci roku, kdy domácnosti si dopřejí bohatší Vánoce v obavě před nastávajícím zdražením,“ dodává Horská v narážce na nedávné intervence České národní banky s tím, že na počátku příštího roku začnou domácnosti opět šetřit. Spotřebu budou držet znovu na uzdě, dokud jim nezačnou výrazněji růst vyplácené mzdy.

Jak doplňuje analytik Citfin Jiří Šimek, firmy zůstávají v otázce platů opatrné a nominální růsty mezd jsou minimální. „I v nejbližší době zůstanou firmy zřejmě opatrné, k mírnému zlepšení na trhu práce by ale mohlo dojít v průběhu příštího roku,“ uvádí Šimek.

Vývoj průměrné měsíční mzdyPrůměrná měsíční mzdaPrůměrná měsíční mzda|CSUZdroj: ČSÚ

Analytik: Lidé se bojí o práci, tlak na růst mezd budu slabý

Podle Libora Stodoly, odborníka na řízení lidských zdrojů PwC ČR, za celý letošní rok vyrostou průměrné mzdy o 2,8 procenta. „Průměrné číslo však navyšují obory, kterým se nadprůměrně daří a kde je poptávka po technických specialistech, jako jsou IT či telekomunikace, kde se mohou těšit i na více než pětiprocentní nárůst mezd. V ostatních oborech se přidává nejčastěji okolo dvou procent, a to ještě ne každému,“ vysvětluje Stodola.

„Poslední data ukazují, že ekonomika má to nejhorší za sebou. To ale neznamená, že by na tom byla dobře. V ekonomice chybí větší poptávka po všem včetně zaměstnanců. Nezaměstnanost zůstane vysoká,“ uvádí Vladimír Pikora z NextFinance. Podle jeho slov navíc průzkumy ukazují, že se lidé bojí o práci, tlak na vyšší mzdy bude proto utlumený. „V letošním roce počítá náš model s průměrným růstem mezd za celý rok o 1,1 procenta. V roce následujícím počítá s růstem o 1,5 procenta,“ dodává Pikora.

Dorovnání německých platů? Nejdříve v roce 2037

Přestože mzdy soustavně rostou, „dotahování“ západní Evropy půjde pomaleji. Nejoptimističtější výpočty ukazují na rok 2037, kdy bychom měli brát stejnou mzdu jako Němci. „Existují však i teorie, že dotahování bude ještě výrazně delší,“ upozorňuje Pikora z NextFinance. „Problém je na naší straně. Mzdy odráží konkurenceschopnost. Ta odráží zase stav institucí a právního a podnikatelského prostředí. O tom rozhodujeme my. Bohužel ani jedna z těchto položek se u nás nezlepšuje,“ uzavírá Pikora.