Barraová stanula v čele GM teprve letos. Nahradila penzionovanou legendu společnosti Dana Akersona. Jenže teď za něj musela vysvětlovat, jak ke všemu došlo. Ve dvouhodinové výpovědi přiznala, že společnost udělala „neakceptovatelné“ chyby. Zaručila se, že interní vyšetřování GM zjistí, jak k pochybením došlo, a tvrdí, že odpovědi ji zajímají právě tak jako členy výboru Sněmovny reprezentantů.
Potíže začaly už v roce 2001
„Zlobí mě, že trvalo celé desetiletí, než se situace začala řešit,“ řekla později reportérům. Barraová se o problému dozvěděla až týdny poté, co se ujala řízení koncernu.
Před členy výboru vypovídal i David Friedman, šéf Národního úřadu pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA). Zákonodárci ho tlačili k odpovědi, proč jeho agentura nezjistila již dříve, že vadné přepínače zapalování vozů stály za tím, že se při haváriích neaktivovaly airbagy. Bránil se tvrzením, že za nehodami mohly být i jiné faktory. Ani statistické údaje v minulosti nepotvrzovaly, že by vozidla koncernu GM byla „problematičtější“. Navíc prý GM nespolupracovaly, nedodaly včas všechny potřebné informace. V takovém případě by NHTSA zareagovala rychleji.
Vývoj akcií General Motors za poslední tři měsíce
Tyto odpovědi a četné omluvy se ale příliš nezamlouvaly příbuzným pozůstalých, kteří se slyšení účastnili. Nejen oni se podivovali nad tím, že GM začaly se svoláváním vozů k opravě až letos v únoru. První příznaky potíží se přitom objevily již v roce 2001. Je zdokumentováno, že nejméně ve 133 případech si majitelé vozů stěžovali prodejcům GM na vadné přepínače.
Do servisů je nyní svoláváno 2,6 milionu vozů, v nichž jsou nespolehlivé přepínače zapalování zabudované. Ty se za souběhu okolností, například při přejezdu brzdicích pásů, mohou samovolně vypnout. V tu chvíli se zastaví motor a vyřadí většinu systémů napájených elektřinou včetně airbagů a posilovačů řízení a brzd.
