Evropskému výrobci letadel Airbus se ve třetím čtvrtletí podařilo zastavit trvalý odliv hotovosti, se kterým se potýkal od vypuknutí koronavirové pandemie. Naopak jeho americký konkurent Boeing za čtvrtletí „spálil“ přes pět miliard dolarů.
Airbus sice ve třetím čtvrtletí stále zůstal ve ztrátě 767 milionů eur, firmě se ale podařilo po hluboce záporných dvou čtvrtletích dosáhnout ve třech měsících do září kladného volného peněžního toku ve výši 600 milionů eur „díky vyššímu počtu dodávek letadel ve srovnání s předchozím čtvrtletím“.
Airbus ve čtvrtletí předal odběratelům 145 letadel, skoro polovinu z 341 strojů dodaných od začátku roku, a inkasoval s tím spojené doplatky, které se pohybují kolem poloviny kupní ceny letadla.
Firma předpokládá, že volné peněžní toky zůstanou v černých číslech i v posledních třech měsících roku 2020. Je to přitom vůbec poprvé od dubna, co Airbus poskytl nějaký výhled svého hospodaření.
Naopak konkurenčnímu Boeingu se „pálení hotovosti“ stále nepodařilo zastavit. Ve třetím čtvrtletí firma oznámila záporné volné peněžní toky 5,1 miliardy dolarů. Přesto je to méně než 5,6 miliardy v předchozím čtvrtletí a méně, než očekávali analytici. Za čtvrtletí ale Boeing prodělal méně než Airbus, 449 milionů dolarů.
Podle Jakuba Habarty, odborníka na leteckou dopravu společnosti Deloitte, nelze výsledky obou společností přímo porovnat. „Výsledek Airbusu za čtvrtletí je zatížen mimořádnými položkami, například 1,3 miliardy eur na restrukturalizaci nebo 358 milionů eur týkajících se útlumu programu A380,“ upozorňuje. Boeing byl také uvržen do krize už loni kvůli potížím letounů 737 MAX, takže některé tyto náklady promítl do svého hospodaření už dříve, dodává.
Virus brzdí přejímky
Epidemie koronaviru přiměla Airbus vytvořit nové procedury přejímání letadel tak, aby nebyli ohrožení zaměstnanci aerolinek, kteří stroje při předávce kontrolují. V prvních měsících po propuknutí masivního šíření nákazy totiž aerolinky letadla neodmítaly přebírat nejen kvůli tomu, že pro ně neměly využití, ale také v obavě o zdraví svých zaměstnanců, kteří by museli cestovat do Francie.
Nyní Airbus urychlil tempo předávání letadel zákazníkům i díky tomu, že s řadou z nich, kteří nyní objednané stoje nepotřebují, dosáhl dohod o uskladnění letadel.
„Udělali jsme pokrok v přizpůsobení našeho podnikání novému covidovému tržnímu prostředí. Navzdory pomalejšímu obnovování poptávky po letecké dopravě, než jsme očekávali, jsme tomu ve třetím čtvrtletí dokázali přizpůsobit naši výrobu a dodávky,“ uvedl šéf Airbusu Guillaume Faury.
Předávky nových letadel se ale podle zdrojů agentury Reuters mohou opět zpomalit. Některé aerolinky se nyní opět zdráhají posílat své zaměstnance do Francie, která na konci minulého týdne vyhlásila zpřísněná opatření proti šíření nemoci COVID-19.
Objednávky v ohrožení
Jak upozorňuje Habarta, starosti Airbusu nedělají jen předávky hotových letadel, ale i tempo růstu počtu nových objednávek. „Za devět měsíců jich přibylo 300 na celkových 7441 nevyřízených. Vzhledem k aktuálnímu vývoji ale panují obavy, jak velká část těchto objednávek může být zrušena – ať už v momentu, kdy bude leteckým společnostem ‚hrozit‘ jejich přejímka nebo protože určitá část dopravců zkrachuje,“ vysvětluje.
Americký Boeing má 5146 dosud nevyřízených objednávek. Od začátku roku firma předala zákazníkům pouhých 98 letadel. Tíží jej náklady v miliardách dolarů na vývoj opravené verze modelu 737 MAX, který by měl v následujících týdnech dostat zelenou od úřadů a vrátit se do provozu. Nyní má Boeing uskladněno 450 těchto strojů, které ale může předat odběratelům až poté, co na nich provede předepsané úpravy.
Provozovatelům letadel, kteří měli od loňského března globální zákaz létání v důsledku dvou tragických nehod, už výrobce vyplatil kompenzace v hotovosti a další náhrady v hodnotě 3,1 miliardy dolarů a podle jeho odhadů jej odškodnění ještě budou stát dalších šest miliard dolarů.
Boeing nadále předpokládá, že zájem o leteckou dopravu, od nějž se odvíjí poptávka po letedlech, se na předkrizovou úroveň vrátí za tři roky. Předpověď Airbusu je značně nejistá, k obnově má dojít v letech 2023 až 2025.
