Těžaři černého uhlí ve Spojených státech loni zažili nejhorší rok od konce sedmdesátých let minulého století. Vládní Energetická informační agentura odhaduje, že vytěžili jen 674 milionů tun uhlí. To je nejnižší objem od roku 1978. Od vrcholu těžby v roce 2008 je americká produkce skoro o 40 procent nižší.
Čísla ukazující špatnou kondici amerického černouhelného byznysu vyšla jen několik dnů před inaugurací nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten ve volební kampani sliboval, že horníci znovu získají v dolech práci. Nechal se slyšet, že po nástupu do funkce zruší řadu restrikcí, které se na těžbu a spalování uhlí vztahují. Například chce zrušit moratorium na rozšiřování těžby na federální půdě, kde se už teď těží přes 40 procent amerického uhlí.
Američtí experti tvrdí, že Trump sice může těžařům na čas ulevit, ale k bývalé prosperitě upadající odvětví nepřivede. Většina navrhovaných opatření podle nich podpoří nabídku uhlí, ale příliš nehne se spotřebou.
Hlavní ránu pálení uhlí v amerických elektrárnách dal boom levného břidlicového zemního plynu, který vystřídal uhlí jako hlavní fosilní zdroj pro výrobu elektřiny. Loni podíl výroby elektřiny z plynu se 34 procenty poprvé v historii předstihl podíl uhlí, který dosáhl jen 30 procent.
Těžaři se sice z krize pokoušeli dostat zvýšeným vývozem, ale i ten v posledních letech padá. Z vrcholu v roce 2012 se zřítil o 55 procent. Čtyři z největších amerických těžebních společností už spadly do insolvence. Celé odvětví tíží vysoké dluhy z minulosti.
Analytici poradenské společnosti McKinsey spočítali, že v roce 2014 celkové závazky těžebních firem vystoupaly na 100 miliard dolarů. To je trojnásobek hodnoty z roku 2008. Jen na úrocích zaplatí těžaři kolem 10 miliard dolarů ročně. To je při nynější těžbě skoro 15 dolarů na tunu. Přitom marže z prodeje uhlí se loni držely kolem nuly.
Analýza dále uvádí, že ani v době historicky nejvyšších marží, které se v letech 2010 a 2011 pohybovaly nad pěti dolary na tunu, by těžaři nynější dluh neunesli. I když se část firem v insolvenčních řízeních dluhů zbaví, pořád v roce 2020 zůstane v rozvahách těch, kteří přežijí, 70 miliard dluhů. Těžba přitom má v příštích letech dál klesat.
Vše o uhlí čtěte zde >>>
Při přetrvávajících nízkých maržích bude černé uhlí zatížené 45 miliardami dluhu, které firmy nebudou schopny utáhnout. Nejhůře jsou na tom doly v Apalačských horách, kde se kvůli složitým geologickým podmínkám těží uhlí draze v hlubinných dolech.
Lépe jsou na tom povrchové doly třeba ve Wyomingu. Těžaři budou mít podle McKinsey problémy také se získáním peněz i na zavírání ztrátových dolů. Zatím je často dál provozují s prodělkem, protože potřebné miliardy dolarů na útlum nemají. O tom, že by těžařům pomohl s restrukturalizací a útlumem, ovšem Trump nemluví.
