Analýza: Saúdská Arábie testuje Bidenovu Ameriku | E15.cz

ANALÝZA: Saúdská Arábie testuje Bidenovu Ameriku. Zbrojní obchod mezi zeměmi kvete dál

Jan Žižka

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Pohled na světový obchod se zbraněmi přináší jedno z vysvětlení, proč bývalý americký prezident Donald Trump tak sázel na spojenectví se Saúdskou Arábií. Světovému vojenskému průmyslu dominují Spojené státy a jsou i největším exportérem. Saúdové si díky svému ropnému bohatství udržují pozici lídra mezi dovozci zbraní.

V letech 2015–2020 se Američané s arabskou monarchií dohodli na dodávkách zbraní za více než 64 miliard dolarů. Pro politiky a obchodníky, kterým příliš nezáleží na prosazování hodnot a ideálů, je spojenectví mezi Washingtonem a Rijádem samozřejmou věcí. K podobným závěrům dojdou, když svoji pozornost přesunou také k obchodu s ropou.

Role Saúdské Arábie je i v ropném odvětví stále klíčová – Rijád je největším blízkovýchodním vývozcem ropy a udává tón politice kartelu exportujících zemí OPEC. Amerika se sice díky těžbě z břidlic stala jejím velkým konkurentem, ale zároveň je v žebříčku jednotlivých zemí největším světovým spotřebitelem této strategické suroviny, jejíž cena se rodí na globálním trhu. Washington má přirozený zájem na tom, aby Saúdové pomáhali světový trh stabilizovat. Donald Trump je k tomu přímo vybízel. Dokázal zavírat oči nad porušováním lidských práv v arabské monarchii včetně vraždy novináře Džamála Chášukdžího.

Nynější prezident Joe Biden v loňské předvolební kampani Trumpovu politiku ostře kritizoval. Prohlašoval, že k Saúdské Arábii je třeba přistupovat jako k „páriovi“ – vyvrheli, který se chová odpudivě nejen k vlastním občanům, ale také svými vojenskými operacemi v Jemenu způsobil nejhorší humanitární katastrofu současné doby. Mimo jiné „zásluhou“ dodávek amerických zbraní. Zároveň však bylo jasné, že reálná politika Bidenovy administrativy se od předvolebních proklamací může dost lišit.

Zapomeňte na Trumpa

Faktem je, že Washington nyní přichází s kroky, které jsou razantní změnou oproti éře Donalda Trumpa. Zveřejnil zprávu amerických tajných služeb, podle níž je za vraždu Chášukdžího zodpovědný přímo korunní princ Muhammad bin Salmán, a pozastavil vývoz útočných zbraní do Saúdské Arábie.

Bidenova administrativa ale není partou snílků, kteří pomíjejí blízkovýchodní realitu, a přijatá opatření mají své jasné limity – vyhlášené sankce proti saúdským činitelům se přímo korunního prince netýkají a vlastně nic nebrání tomu, aby zbrojní obchod mezi oběma zeměmi kvetl dál. Jen se má týkat těch zbraní, které slouží k obraně stále klíčového amerického spojence na Blízkém východě, nikoliv k jeho útočným válkám.

Biden mluví o „rekalibraci“ vztahů, nikoliv jejich zmrazení. Kromě ropy a zbraní má Biden na paměti rovněž regionální mocenskou partii – Saúdská Arábie má dál vyvažovat vliv Íránu, i kdyby se jeho vztahy s Washingtonem zlepšily, a napomáhat sbližování Izraele s arabskými státy.

Důležitá je také spolupráce saúdských a amerických tajných služeb v boji proti terorismu. Zastánci rázné roztržky se Saúdy mohou na druhé straně argumentovat tím, že v ekonomice a energetice už monarchie pro Američany není takovým lákadlem jako dřív. Spojené státy jsou dnes samy čistým vývozcem ropy i zemního plynu. A velkolepé plány výstavby saúdských jaderných elektráren, které mohly být velkou příležitostí pro americké firmy, se postupem času scvrkávají.

Přístup k veškerému digitálnímu obsahu

Předplatit E15 Premium

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.