Opuštěné ropné vrty – ekologická hrozba i byznysová příležitost

Těžba ropy

Těžba ropy Zdroj: profimedia.cz

Těžba ropy
Ropný vrt
Ropný vrt v Uzbekistánu
Ropný vrt firmy Petrobras
Těžba ropy
6
Fotogalerie

Těžaři po celém světě po sobě po skončení činnosti často nechávají nedostatečně zabezpečené vrty. Z nich pak do životního prostředí unikají látky, které škodí přírodě a představují riziko pro lidi v okolí. Náprava bývá nákladná a většinou se k ní nikdo nemá. Navíc teď v USA kvůli pandemii a nízkým cenám ropy zkrachovaly desítky firem z oboru. Některé země už ale zkoušejí, zda lze staré vrty využít jako zdroje geotermální energie.

Po více než stovce let těžby ropy a plynu zůstávají na planetě miliony opuštěných vrtů a z mnoha z nich unikají látky jako metan či sirovodík. Jen v USA je takových vrtů kolem 3,2 milionu. Není přitom výjimečné, že farmáři na svých pozemcích zjišťují zápach nebezpečných látek či znečištění půdy a vody. V extrémních případech hrozí exploze.

Po pádu cen ropy a v důsledku koronaviru v USA také přibylo krachujících firem. Jen loni jich podle Houston Chronicle padla více než stovka. Další bankroty se čekají poté, co prezident Joe Biden pozastavil pronajímání federální půdy k těžbě a zřejmě podnikne další kroky k útlumu konvenčních zdrojů energie.

„V důsledku útlumu jsme v ropném a plynárenském průmyslu svědky něčeho, co jsme ještě nezažili a co po sobě zanechá nepořádek, jehož úklid bude stát miliardy dolarů,“ sdělila listu The Guardian Jill Morissonová, která se ve státě Wyoming dlouhodobě věnuje ochraně životního prostředí.

Teoreticky by měly být všechny americké vrty po ukončení těžby utěsněny. Podle odborníků se však pravidla velmi různí, pojistky na budoucí likvidaci zdrojů jsou nízké a postihy za nezabezpečení vrtů minimální. Společnosti tak k úklidu nemají pádnější důvod. Těžba ostatně často ani formálně neskončí, i když se už v lokalitě nic neděje.

Americká agentura na ochranu životního prostředí EPA uvedla, že roční únik metanu z opuštěných vrtů jen ve Spojených státech působí přinejmenším takové ekologické škody jako zplodiny, které v zemi vzniknou během průměrné denní spotřeby ropy.

Think-tank Carbon Tracker odhadl, že revitalizace krajiny by stála až 280 miliard dolarů. Vládní odhady ceny bezpečného utěsnění všech zdrojů se pohybují v širokém rozpětí od 60 miliard do 435 miliard dolarů.

Kupříkladu Kanada však podle loňské analýzy agentury Reuters čelí podstatně menšímu problému, jelikož se většina ropy těží z písků, nikoli z klasických vrtů. Agentura zjišťovala, jak situaci řeší další těžařské velmoci, jako jsou Rusko či Saúdská Arábie, ale nepodařilo se jí získat odpovědi. Odhaduje však, že na světě může být na třicet milionů opuštěných vrtů, které ročně způsobí celkové škody na klimatu odpovídající třem týdnům americké spotřeby ropy.

Stále častěji se však hovoří o tom, zda by se opuštěné vrty nedaly ještě využít. Vhledem k rostoucí oblibě geotermální energie se nabízí možnost nevrtat do země draze nové díry, když už jich je tolik. Problémem podle webu Oilprice.com však je, že staré vrty často nejsou příliš vhodné jako zdroje elektřiny. I tak ale mohou najít lokální uplatnění.

„Ukazuje se, že opuštěné vrty mohou nejlépe posloužit jako zdroje tepla pro vytápění přilehlých budov a objektů. Vzhledem k tomu, že v Británii je většina ropných vrtů nedaleko farem, skvěle se to hodí,“ píše expertka na těžební průmysl Irina Slavová. Takovéto projekty k využití osiřelých zdrojů se rozjíždějí už v několika regionech, například v kanadské Albertě.