Spojené státy opět staví hráz ruskému plynu | E15.cz

ANALÝZA: Spojené státy opět staví hráz ruskému plynu

Jan Žižka

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo minulý týden ohlásil budování mezinárodní koalice proti projektu Nord Stream 2. Chystaný podmořský plynovod z Ruska do Německa už je terčem amerických sankcí, politici ve Washingtonu hrozí ještě tvrdšími. Nabízí se historická paralela: americký prezident Ronald Reagan vedl před čtyřiceti lety podobný boj proti plynovodu z ruského Urengoje, na jehož stavbě se podílely západoevropské firmy. Spory mezi USA a Evropou se vyhrotily, plynovod se ale dostavět podařilo.

Kritici kroutí nad dosavadní politikou Berlína nechápavě hlavou. Podpora plynovodu Nord Stream 2 v jejich očích pouze zvyšuje nebezpečnou závislost na dodávkách ruské suroviny. Vzhledem k současné politice Kremlu a především otravě opozičního předáka Alexeje Navalného přibývá i v Německu odpůrců jakékoliv spolupráce s Ruskem. Komentátoři však často pomíjejí zásadní fakt – mnozí němečtí byznysmeni, politici a energetičtí experti považují dosavadní spolupráci s Rusy za úspěšnou. A Moskvu za poměrně spolehlivého partnera.

Zatímco země střední a východní Evropy si v minulosti stěžovaly na přerušené toky ruských surovin, Němci mají jinou zkušenost – Rusové se vždy maximálně snažili o to, aby jakékoliv energetické krize jejich nejvýznamnějšího evropského odběratele nepoškodily. Spor se vede spíše o to, jestli témata jako dodávky plynu a kauza Navalnyj spojovat. Kancléřka Angela Merkelová to zjevně nepovažuje za logické, i když vůči Rusku zastává tvrdý postoj a nechce předem vylučovat žádný scénář – ;ani ohledně Nord Streamu 2.

Kancléř mírotvůrce

První dohodu o dodávkách plynu z bývalého Sovětského svazu uzavřel v roce 1970 západoněmecký kancléř Willy Brandt, který prosazoval novou východní politiku. Jako bývalý starosta Západního Berlína – enklávy uprostřed Německé demokratické republiky – si realisticky uvědomoval, že studená válka přináší jeho rozdělené zemi velké komplikace.

Dodávky plynu byly projektem, který se jevil jako výhodný pro obě strany. Sověti nutně potřebovali příjmy v tvrdé měně, Němci a další Západoevropané chtěli diverzifikovat své zdroje a omezit závislost na nestabilním Blízkém východu. Československo se stalo tranzitní zemí – díky plynovodům na jeho území tekl plyn z Východu do kapitalistické ciziny. A Willy Brandt za svou východní politiku získal Nobelovu cenu míru.

Přístup k veškerému digitálnímu obsahu

Předplatit E15 Premium

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah