Spojené státy opět staví hráz ruskému plynu | E15.cz

ANALÝZA: Spojené státy opět staví hráz ruskému plynu

Jan Žižka

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo minulý týden ohlásil budování mezinárodní koalice proti projektu Nord Stream 2. Chystaný podmořský plynovod z Ruska do Německa už je terčem amerických sankcí, politici ve Washingtonu hrozí ještě tvrdšími. Nabízí se historická paralela: americký prezident Ronald Reagan vedl před čtyřiceti lety podobný boj proti plynovodu z ruského Urengoje, na jehož stavbě se podílely západoevropské firmy. Spory mezi USA a Evropou se vyhrotily, plynovod se ale dostavět podařilo.

Kritici kroutí nad dosavadní politikou Berlína nechápavě hlavou. Podpora plynovodu Nord Stream 2 v jejich očích pouze zvyšuje nebezpečnou závislost na dodávkách ruské suroviny. Vzhledem k současné politice Kremlu a především otravě opozičního předáka Alexeje Navalného přibývá i v Německu odpůrců jakékoliv spolupráce s Ruskem. Komentátoři však často pomíjejí zásadní fakt – mnozí němečtí byznysmeni, politici a energetičtí experti považují dosavadní spolupráci s Rusy za úspěšnou. A Moskvu za poměrně spolehlivého partnera.

Zatímco země střední a východní Evropy si v minulosti stěžovaly na přerušené toky ruských surovin, Němci mají jinou zkušenost – Rusové se vždy maximálně snažili o to, aby jakékoliv energetické krize jejich nejvýznamnějšího evropského odběratele nepoškodily. Spor se vede spíše o to, jestli témata jako dodávky plynu a kauza Navalnyj spojovat. Kancléřka Angela Merkelová to zjevně nepovažuje za logické, i když vůči Rusku zastává tvrdý postoj a nechce předem vylučovat žádný scénář – ;ani ohledně Nord Streamu 2.

Kancléř mírotvůrce

První dohodu o dodávkách plynu z bývalého Sovětského svazu uzavřel v roce 1970 západoněmecký kancléř Willy Brandt, který prosazoval novou východní politiku. Jako bývalý starosta Západního Berlína – enklávy uprostřed Německé demokratické republiky – si realisticky uvědomoval, že studená válka přináší jeho rozdělené zemi velké komplikace.

Dodávky plynu byly projektem, který se jevil jako výhodný pro obě strany. Sověti nutně potřebovali příjmy v tvrdé měně, Němci a další Západoevropané chtěli diverzifikovat své zdroje a omezit závislost na nestabilním Blízkém východu. Československo se stalo tranzitní zemí – díky plynovodům na jeho území tekl plyn z Východu do kapitalistické ciziny. A Willy Brandt za svou východní politiku získal Nobelovu cenu míru.

Pokračování článku patří k prémiovému obsahu E15
fotoRoční předplatné1899 Kč
Ušetříte 489 Kč oproti měsíčnímu předplatnému
Objednat
fotoČtvrtletní předplatné499 Kč
Ušetříte 98 Kč oproti měsíčnímu předplatnému
Objednat
fotoMěsíční předplatné99 Kč
Cena 99 Kč platí pro první měsíc pro nové předplatitele. Další následující měsíc stojí 199 Kč.
Objednat
fotoDarujte roční předplatnéNáhled předplatného1899 Kč Objednat
Firemní předplatné
Roční licence pro firmy a instituce
Printová verze E15
Předplatné printového deníku E15

Podpořte E15 v anketě Křišťálová lupa

Deník E15 byl nominován v anketě Křišťálová Lupa 2020 o nejlepší zpravodajský web v Česku. Podpořte nás svým hlasem - ZDE.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!