Armádě hrozí, že nedosáhne na evropské miliardy na výzkum a nové technologie | E15.cz

Armáda může dostat z Evropské unie miliardy na výzkum, musela by ale zvýšit rozpočet

Pavel Otto

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Vesmír, umělá inteligence nebo biotechnologie. To jsou některé z hlavních strategických oblastí, v nichž se NATO hodlá rozvíjet. Nutnosti čelit globálním hrozbám v podobě rostoucích armádních výdajů Ruska a Číny si je vědoma i Evropská unie. Do inovací pro vojáky hodlá do roku 2027 investovat z nového fondu 8,9 miliardy eur, v přepočtu přes 226 miliard korun. Část prostředků by mohly získat také tuzemské univerzity, firmy i rezort obrany.

Aby je však země dokázala plně využít, musela by zvýšit svůj vlastní rozpočet na obranný a bezpečnostní výzkum a vývoj. „Vznikl Evropský obranný fond. Je to úplně nový zdroj financí, kde mají evropské země v příštích sedmi letech na spolufinancování přes miliardu eur ročně,“ řekl deníku E15 náměstek ministra obrany pro průmyslovou spolupráci Tomáš Kopečný.

Rezort obrany už delší dobu vynakládá na vědu a inovace 330 milionů korun ročně. Ty však pokrytí nových oblastí, které v únoru definovalo NATO, ani spolufinancování projektů dotovaných EU nezajistí.

Kopečný odhaduje, že se musí jednat o násobky dosavadní částky. „Pokud chceme hrát zásadnější roli, která by odpovídala našemu výzkumnému, vývojovému a výrobnímu potenciálu, musíme investovat více prostředků. A to jak z národního rozpočtu na vědu a inovace, který činí zhruba 37 miliard korun, tak zvýšením rozpočtu ministerstva obrany,“ dodal.

Šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) obranný výzkum podporuje. „Celkově dáváme na tuto položku méně než před několika lety. Přitom tyto investice pomáhají nejen armádě, ale ekonomice obecně,“ uvedla.

Plány ministerstva se poslancům zamlouvají. „Dávají hlavu a patu. Pokud by peněz na výzkum a zavádění nových technologií bylo více, smysluplně by se využily,“ míní Pavel Růžička (ANO).

Jak celkové české výdaje na armádu, tak rozpočet na obranný výzkum nesplňují doporučení NATO ani evropské sedmadvacítky. Když Česká republika v roce 2017 přistupovala k iniciativě PESCO Rady EU neboli ke Stálé strukturované spolupráci v obraně a bezpečnosti, bylo stanoveno, že členské státy budou dávat na obranný výzkum a vývoj dvě procenta svých vojenských rozpočtů. „Z toho plyne, že letos bychom měli vyčleňovat přes 1,7 miliardy. Považuji za důležité to napravit,“ podotkl náměstek Kopečný.

Ministerstvo nyní hledá vědecká centra a výrobní podniky, které by byly schopné se do výzkumných záměrů, na něž EU hodlá vynaložit miliardy, zapojit. Zatím vytipovalo přes deset vysokých škol a na tři desítky firem. Jména některých soukromých společností však podléhají utajení. Jeden z hlavních projektů plánovaný na letošní rok se týká vytvoření autonomního systému, který dokáže na bojišti vypátrat zraněného vojáka a rychle ho ošetřit. Dále půjde o technologie pro doléčení a rekonvalescenci.

Z oblasti vesmíru a umělé inteligence je ve finální fázi unikátní řešení pro SATCEN, tedy pro Satelitní centrum České republiky, jež zahájilo činnost od loňského ledna. Jde o systém vyvinutý českou firmou na identifikaci objektů a předmětů ze satelitních snímků. Objednal si ho rezort obrany mimo jiné pro potřeby zahraničních misí, kterých se účastní čeští vojáci. 

Oblasti rozvoje nově definované NATO

  • Vesmír
  • Umělá inteligence
  • Biotechnologie
  • Autonomní prostředky
  • Zpracování velkého objemu dat
  • Hypersonické a raketové technologie
  • Kvantové technologie

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah