Světovému trhu se zbraněmi nadále dominují Spojené státy. V pětadvacítce největších globálních producentů za uplynulý rok je dvanáct amerických firem, jež se celkově podílejí na 61 procentech světových zbrojních kontraktů. Čínské prodeje nejvýznamnějších výrobců stouply téměř o pět procent, uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru SIPRI ve své aktuální zprávě. Ruští výrobci se naopak propadli.
Zbrojní tržby loni meziročně stouply o necelých devět procent na 361 miliard dolarů. Žebříček otvírá pětice amerických firem, které loni prodaly vojenský materiál v hodnotě 166 miliard dolarů. Na šestém místě je čínská společnost Aviation Industry Corporation of China. Celkově je asijská velmoc v první desítce zastoupena třikrát. „Čínské zbrojní společnosti těží z modernizačních programů lidové osvobozenecké armády,“ míní analytik institutu Nan Tian.
Tyto aktivity přitom znepokojují mnohé země v regionu a vyvolávají lokální závody ve zbrojení. Kupříkladu Tchaj-wan, který stále doufá ve schopnost zadržet případný čínský útok díky své izolaci, nedávno oznámil výrobu prvních ponorek domácího původu. Osm kusů by mělo dokončeno v roce 2024.
Ostrov podle čínských informací také od počátku roku utratil zhruba dvanáct miliard dolarů za nákup amerických zbraní. Peking proti tomu vehementně protestuje. „Čína se bude rozhodně bránit všem pokusům podkopávat její hlavní zájmy a vměšovat se do jejích vnitřních záležitostí,“ uvedlo před pár dny čínské ministerstvo zahraničí.
Další zemí, jež bere posilování vojenské síly Pekingu velmi vážně, je Austrálie. V létě uvedla, že po odeznění pandemie očekává zhoršení globálního bezpečnostního prostředí a ohlásila masivní výdaje na armádu a nákupy různých zbrojních systému. Canberra přitom byla podle jiné zprávy SIPRI už loni čtvrtým největším nákupčím vojenského materiálu.
Hra o prestiž v Karabachu
Z aktuálního materiálu ústavu také vyplývá, že ruským zbrojařům se loni dařilo méně, z pětadvacítky dokonce vypadla jedna ze tří v předešlém roce zastoupených firem. Experti to přičítají růstu domácí konkurence a menším výdajům vlády na modernizaci námořnictva.
Po anexi Krymu a následném uvalení sankcí mají navíc ruské firmy velmi ztížené podmínky na mezinárodním trhu. Podle SIPRI poklesl celkový ruský zbrojní export v letech 2015 až 2019 o osmnáct procent oproti předchozí pětiletce. Země však přesto loni zůstávala na druhém místě s více než pětinovým podílem světového trhu.
Moskva navíc podle některých názorů utrpěla určitou ztrátu prestiže po nedávném konfliktu o Náhorní Karabach. Odborníci se totiž domnívají, že Ázerbájdžánu k převaze napomohla větší rozmanitost zbrojních nákupů, konkrétně v Turecku a Izraeli. Arménie se naproti tomu spoléhala z velké míry na ruskou produkci. Není však jasné, jak nové bezpečností prostředí na jižním Kavkaze ovlivní další zbrojní zakázky.
Výsadní postavení Saúdů
Poprvé v historii se do pětadvacítky probojovala firma z Blízkého východu, Na 22. příčku se dostala společnost EDGE ze Spojených arabských emirátů. „EDGE je dobrou ilustrací toho, jak kombinace velké národní poptávky po vojenských produktech a službách a snahy být méně závislý na zahraničních dodavatelích pohání růst zbrojních společností na Blízkém východě,“ vysvětlil ve zprávě Pieter Wezeman ze SIPRI.
Spojené arabské emiráty mají spolu s Katarem a Irákem zastoupení v první desítce největších zbrojních dovozců. Žebříčku vévodí Saudská arábie, která je zároveň největším dovozcem amerických zbraní. Zatímco v letech 2010 až 2014 nakoupila přes sedm procent exportu z USA, v následujícím pětiletém období to byla čtvrtina. Království lační po zbraních zejména kvůli své rivalitě s Íránem, se kterým svádí mocenský souboj například v Jemenu.
Velkým skokanem se loni stala francouzská skupina Dassault Aviation, která se z 38. místa vyhoupla na sedmnácté. Příčinou úspěchu je zájem o stíhačky Rafale. Nově jich osmnáct plánuje nakoupit Řecko, které modernizuje výzbroj kvůli sporům s Tureckem.
