Ani mimořádné zisky výrobců munice, palných zbraní, těžké vojenské techniky nebo protidronových systémů a radarů nastartované rozsáhlou válkou na Ukrajině zatím nepřiměly banky k užší spolupráci s tímto odvětvím. Obranný průmysl nadále jen obtížně získává peníze především od zahraničních soukromých bankovních domů včetně překlenovacích úvěrů na nákup vstupních surovin a materiálů. Dokonce má omezený přístup k běžnému platebnímu styku. Z velkých finančních korporací působících v Česku má podle informací e15 zdaleka nejtvrdší přístup ke zbrojařům ČSOB. Česká spořitelna a Komerční banka jsou vstřícnější.
Kromě etických důvodů spojených s provozem zbrojních podniků a krytím jejich vývozů se banky často odvolávají na klasifikaci takzvaných udržitelných činností Evropské unie neboli EU taxonomii či na pravidla pro společensky odpovědné a ekologicky udržitelné chování označovaná zkratkou jako ESG. V evropském měřítku se vztahují i na takové koncerny, jako je německý Rheinmetall nebo italské Leonardo.
Výklad taxonomie a ESG, který podle českých ministerstev financí a obrany výslovně nebrání bankám financovat výrobce smrtících i nesmrtících prostředků a systémů, je příliš restriktivní.
„S uplatňováním politiky udržitelnosti odmítají banky provést připsání platby za vojenský materiál, a to bez ohledu na to, zda je smrtící, nebo nesmrtící. U některých firem jde až o několik takových případů týdně,“ píše se v materiálu, o němž koncem února jednala šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS) se zbrojaři.
Podle dokumentu razí už dvě desetiletí tvrdou a neměnnou politiku ČSOB, která měla nedávno jednomu velkému českému výrobci vojenské techniky uzavřít účty. U plateb, které v posledních dvou letech chodí z Ukrajiny, měly firmy jednu dobu problémy také s Komerční bankou a na jaře 2022 po bezprecedentní ruské invazi i s Českou spořitelnou. Platební styk je navíc omezen i v rámci zemí EU a NATO.
„Financování je pro nás problém, ale poslední dobou se to lepší. Doufáme, že tento trend bude dále pokračovat a prostředky, které máme vázány na nákup surovin, budeme moci investovat do rozšíření výroby,“ říká generální ředitel STV Group David Hác. Uskupení je jediným ryze českým producentem velkorážové munice do děl, tanků, minometů a ručních protitankových zbraní.
Na další potíže narážejí podniky při žádostech o finanční služby, které jsou v civilních odvětvích zcela běžné. Jsou to například bankovní záruky. Aby na ně dosáhly, musejí předkládat řadu dokumentů. Jejich obsah, zvláště u obchodů s Ukrajinou, je přitom s ohledem na bezpečnost právnických i konkrétních fyzických osob velmi citlivý. Dovozy sledují ruské tajné služby.
Jsme vstřícnější, ujišťují banky
„Přehodnocujeme náš postoj k obrannému průmyslu zaměřenému na armádní složky nebo policii a předpokládáme naše širší zapojení. V této chvíli už pracujeme na několika projektech v této oblasti,“ uvedla mluvčí ČSOB Michaela Průchová. Banka si je podle jejích slov vědoma svojí role a povinnosti pomáhat bránit hodnoty svobodné demokratické společnosti. „S ohledem na aktuální mezinárodní geopolitickou situaci je zřejmé, že k tomu patří i podpora obranyschopnosti České republiky a Evropy,“ dodala Průchová.
Názor, že obranný průmysl je „špinavý byznys“ jak eticky, tak vůči životnímu prostředí, převládá také v centrálách velkých finančních institucí. Třeba belgická KBC Bank, vlastník ČSOB, si už v minulosti sestavila černou listinu, kam mimo jiné zařadila výrobce pěchotních zbraní. Striktní přístup uplatňuje i česká odnož UniCredit Bank, která spadá pod italské majitele.
Česká spořitelna (ČS) ubezpečuje, že výrobce zbrojního materiálu nijak neomezuje. „Standardně financujeme dodávky směřující na Ukrajinu. Vždy pochopitelně dobře prověřujeme, aby námi financovaný materiál neskončil v rukou ruské armády a jiných teroristických skupin,“ řekl mluvčí ČS Filip Hrubý. Banka podle něj dlouhodobě patří k hlavním finančním partnerům českých zbrojovek.
ČS je nicméně subjekt podléhající nařízením pro finanční sektor, a proto musí respektovat stanoviska a doporučení Evropské komise týkající se EU taxonomie a ESG reportingu. Banka by podle Hrubého přivítala jakoukoliv iniciativu Bruselu nebo Evropské investiční banky, která by umožnila přispět ke zvýšení obranyschopnosti Ukrajiny.
Komerční banka (KB) vyzdvihuje především spolupráci s Czechoslovak Group a Colt CZ při snaze těchto uskupení o mezinárodní expanzi. „Máme expozici vůči českému obrannému průmyslu ve výši téměř 11 miliard korun. Po desetiletí jsme hlavní bankou například Aera Vodochody, což je největší zbrojovka v Česku,“ uvedla mluvčí KB Šárka Nevoralová.
Ještě loni banky s ohledem na své etické kodexy větší sblížení se zbrojaři vylučovaly, připouštěly jen financování dodávek nesmrtících prostředků nebo výzbroje policejních sborů. Jejich nynější tvrzení o hladké spolupráci ale zpochybňují zájmové organizace firem.
„Při jednáních s bankami jsem byl ujišťován, že je všechno v pořádku. Lednové šetření mezi našimi členy ale ukázalo, že diskriminace trvá,“ řekl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Za hlavní důvod považuje „obrovskou setrvačnost“ v uvažování centrál velkých bank, které zároveň limitují evropské předpisy.
„Svazuje nás také to, že Evropská investiční banka nadále deklaruje zbrojní výrobu jako obtížně financovatelné odvětví. Jestli nebudeme mít přístup k běžným bankovním službám, nemáme šanci se rozvíjet,“ varoval šéf Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory Lubomír Kovařík.
Brusel připravuje podporu zbrojovek
Podle šéfa rezortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) musí co nejdříve vyslat soukromým bankám silný, jasný a pozitivní signál Evropská komise (EK). „Určitě je tu prostor pro to, aby byla aktivnější a motivovala finanční instituce k podpoře evropského obranného průmyslu,“ uvedl Stanjura na únorovém jednání ministrů financí EU v Belgii.
EK si je podle svých představitelů za současné bezpečnostní situace vědoma přežitých bariér a slibuje změny. Minulý týden navrhla vznik nového programu EDIP (European Defence Industry Programme) na podporu zbrojovek za 1,5 miliardy eur, který bude v letech 2025 až 2027 financován z rozpočtu EU.
Má to být signál právě investorům a bankám, že Brusel stojí za tímto odvětvím. „Po desetiletích nedostatečných výdajů musíme více investovat do obrany a musíme to dělat lépe a společně. Musíme také navýšit naši vojenskou podporu Ukrajině, včetně podpory jejího obranného průmyslu,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
