„V důsledku nekontrolovatelného spouštění bioplynových stanic by podle našich predikcí došlo ke zvýšení dodatečných nákladů na megawatthodinu elektřiny o 66 korun,“ uvedl Kocourek. Tím by se podle něj dodatečné náklady na podporu bioplynových stanic v příštím roce zvedly proti původním předpokladům o 4,6 miliardy korun.
Podle Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje by měl instalovaný výkon bioplynových stanic růst o zhruba 30 MW ročně. „Růst výkonu je ale mnohem rychlejší,“ upozornil ministr. Kocourek dále řekl, že současný stav je nutné změnit. Chce například centrální registr plánování energetických zdrojů a lepší koordinaci dotačních programů.
„Poučili jsme se ze solárního boomu. Zajistíme, že se nic podobného již nikdy nebude v České republice opakovat. Dodržíme vyjednané eurohujerské závazky v oblasti obnovitelných zdrojů, ale nedopustíme jejich sebemenší překročení,“ dodal Kocourek.
Přísnější pravidla pro bioplyn chce i ERÚ
V současnosti činí výkon připojených bioplynových stanic v Česku 128 MW. MPO zároveň eviduje dalších 40 žádostí o dotace na projekty ve výši 1,1 miliardy korun. Bioplynové stanice mají v distribuční síti na rok 2012 rezervovaný výkon 423 MW. To je více než předpokládá Národní akční plán, v rámci kterého se Česko jako člen Evropské unie zavázalo v roce 2020 produkovat 13 procent energie z obnovitelných zdrojů.
MPO podporuje výstavbu bioplynových stanic programem Ekoenergie. V minulosti na 39 projektů poskytlo 733 milionů korun, další peníze ale žadatelé již podle Kocourka nedostanou. Zároveň se zpřísní podpora biomasy.
Dotace pro bioplynové stanice zastavilo již dříve také ministerstvo zemědělství, které je podporovalo v rámci programu Rozvoj venkova. Dosud na 146 projektů bioplynových stanic poskytlo 2,6 miliardy korun. Nyní registruje žádosti o dotace na dalších zhruba 105 projektů.
Podobný pohled na bioplyn jako ministerstva má i nová předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková, která v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedla, že je třeba zavést přísnější pravidla pro „zelené elektrárny“, především pro zdroje na bioplyn a biomasu.
Proti rušení dotací jsou zemědělci i investoři
Proti zrušení dotací na bioplynové stanice protestují zejména zemědělci. Agrární komora a Spolek pro obnovu venkova vyzvaly ministra zemědělství Ivana Fuksu, aby své rozhodnutí přehodnotil. Stanice jsou podle signatářů výzvy přínosné pro zemědělce i celý venkov.
Zemědělci vyzdvihují fakt, že bioplynové stanice produkují jak elektřinu pro energetickou soustavu, tak teplo pro potřebu obcí. „Jako příklad, do jaké míry se může tato spolupráce rozvinout, nám poslouží hustá síť bioplynových stanic v obcích sousedního Bavorska,“ uvedli v prohlášení adresovaném ministrovi.
Zemědělským podnikům prý také hrozí z rozjetých projektů mnohamilionové škody. Česko by podle agrárníků také mohlo přijít o peníze z Bruselu, protože ukončení dotací je v rozporu s dlouhodobým vládním plánem. Verdikt ministerstva zemědělství kritizovali také investoři, kteří výstavbu bioplynový stanic spolufinancují.
„Pozastavení investičních dotací neznamená zákaz stavby bioplynových stanic. Znamená jen, že na tyto podnikatelské projekty již nebude stát přispívat ze svého napjatého rozpočtu,“ uvedla mluvčí ministerstva Tereza Dvořáčková.
Peníze, které měly původně směřovat na podporu výstavby bioplynových stanic, podle ní budou využity na jiné účely ve prospěch českého zemědělství.
