Bitva o teplo z Temelína vrcholí
Tamní teplárna chce mít jistotu, že se částečný přechod z uhlí na „jaderné teplo“ opravdu ekonomicky vyplatí. Vydělat na dodávkách chce pochopitelně i ČEZ. „Jsou to čistě obchodní jednání. Můžeme pouze potvrdit, že prozatím není nic uzavřeno,“ uvedl mediální zástupce Teplárny České Budějovice Zdeněk Zuntych. Budějovická teplárna, kterou většinově ovládá město, je navíc pod tlakem menšinového soukromého akcionáře, společnosti Forum Energy s patnáctiprocentním podílem.
Ta tvrdí, že českobudějovická teplárna dlouhodobě prodělává na nevýhodných investicích. „Usilujeme o to, aby jednání byla transparentní,“ říká mluvčí Forum Energy Giuliano Giannetti a netají se obavou, že zástupci města, kteří nejsou odborníky, mohou vyjednávačům ČEZ kývnout na nevýhodné podmínky. Už teď je podle Forum Energy cena tepla v Budějovicích ve srovnání třeba s Plzní zbytečně vysoká, na úrovni více než 540 korun za gigajoule.
Horkovod dlouhý 25 kilometrů už povolilo ministerstvo životního prostředí, ČEZ do něj hodlá investovat 1,5 miliardy korun. „Je to dlouhodobě výhodné řešení pro město i pro nás,“ řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Také teplárna vidí případný „velký bonus“ v dlouhodobosti dodávek a eventuální cenové stabilitě, ale záleží na nastavení výchozí ceny za teplo.
„Obecná úvaha, že teplo z jádra je výhodnější než z uhlí, se nabízí, ale je dobré si uvědomit, že teplo z Temelína není teplem odpadním,“ uvedl Zuntych. Jeho výroba by podle něj byla na úkor „nevýroby“ elektřiny v elektrárně a je to tedy zboží jako každé jiné.
Teplo z jaderných elektráren se obecně jeví jako nadějná alternativa spalování uhlí, které bude v Česku zdražovat. České Budějovice ale z tohoto pohledu zřejmě nejsou v časovém presu, mají kontrakt se Sokolovskou uhelnou do roku 2020. Horkovod z Temelína by mohl být hotový v roce 2015.
Dalším velkým městem, které by mohlo odebírat teplo z jaderné elektrárny, je Brno. Tam ale jde o vzdálenější budoucnost. „Zatím nelze říct, zda se projekt tepelného napáječe z Dukovan bude, či nebude realizovat,“ uvedl pro deník E15 generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon. Zatím se podle něj diskutuje o množství tepla, které by mohly teplárny odebírat. Horkovod z Dukovan by se stavěl čtyři až pět let, dodávka tepla by tedy mohla být reálná nejdříve v letech 2018 až 2019.
Obě strany souboje o cenu temelínského tepla – ČEZ ovládaný státem a Teplárna České Budějovice ovládaná městem – se rozcházejí v hodnocení příznivých dopadů „jaderného tepla“ na tamní ovzduší. „Díky teplu z Temelína by teplárna nemusela ročně spálit sto tisíc tun uhlí a emise škodlivých plynů by se tak snížily na polovinu,“ uvádí zástupci jaderné elektrárny. „Toto teplo bude mít příznivý efekt, ale zdaleka ne rozhodující. Zásadní vliv bude mít připravované odsíření uhelných kotlů podle nové evropské legislativy nejpozději do konce roku 2016,“ namítá teplárna. Třeba emise oxidů síry se pak podle ní sníží o více než 80 procent.
