Bitva o uhlí: nejde jen o barony, ale i o státní zájmy

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: 7 Tomas Kubelka

Bitva mezi Pavlem Tykačem či jinými uhlobarony a majiteli pozemků nad zásobami uhlí dostává nový rozměr. Politici, úředníci i odborníci se přou, zda státu nehrozí zablokování přístupu k národnímu nerostnému bohatství. Důvodem je návrh ministerstva průmyslu a obchodu, aby byla z horního zákona vypuštěna možnost vyvlastňovat pozemky kvůli těžbě uhlí. V připomínkovém řízení zazněly námitky, že tím stát ohrožuje vlastní energetickou bezpečnost.

„Odstraněním možnosti vyvlastnění ztratí stát zákonný a účinný prostředek pro hospodárné využívání svého vlastnictví, a to včetně možnosti přístupu k využití zásob strategických surovin,“ varovala ve svém stanovisku například civilní rozvědka – Úřad pro zahraniční styky a informace. Podle informací deníku E15 chce proto s vlastními návrhy přijít ministerstvo životního prostředí. To však zatím oficiálně záležitost nekomentuje, byť připouští, že se jí intenzivně zabývá. „Ministerstvo má k této problematice zadanou studii a analýzu,“ uvedla mluvčí Michaela Jendeková.

Sám ministr průmyslu Martin Kocourek je přitom považován za zastánce budoucího využití uhlí, zákaz vyvlastňování prosazovaly Věci veřejné. Kocourek hledal kompromis, ale ten podle kritiků nesplnil účel. „Státní energetická koncepce sice bude umožňovat prolomení územních limitů těžby, ale nebudou k dispozici nástroje, jak ho realizovat,“ říká energetický odborník Jiří Gavor.

Těžařské společnosti by se sice mohly samy dohodnout s majiteli pozemků a dotčenými obcemi, nabídnout jim slušnou náhradu, ale je pravděpodobné, že by takovou dohodu zablokoval třeba jediný spekulant z řad majitelů pozemků.

Nejde však jen o to, zda se bude uhlí za limity v nejbližší budoucnosti těžit, nebo ne, byť těžařské společnosti o surovinu mají pochopitelně zájem. V případě, že by nastala nouze v energetice a bylo by nutné ve veřejném zájmu nerostné bohatství vytěžit, stát by neměl k dispozici nástroj, jak to udělat. Kocourek sice po chystané „malé novele“ horního zákona hodlá přijít s „velkou novelou“, která by zájmy státu v přístupu k surovinám zajistila. Její přijetí by se však mohlo kvůli politickým sporům donekonečna protahovat podobně jako schvalování aktualizované energetické koncepce. A zdlouhavé by bylo i případné znovuzavedení vyvlastňování, kdyby se náhle ukázalo jako potřebné.

Jako veřejný zájem, který by vytěžení uhlí ospravedlňoval, by teoreticky mohla být definována i záchrana tuzemského systému centrálního zásobování teplem. Prakticky nikdo nezpochybňuje, že ten by bez uhlí zkolaboval. Šéf Hospodářské komory Petr Kužel zase argumentuje mimo jiné tím, že bez těžby uhlí budou lidé v regionu ztrácet práci.

Paradoxem zůstává, že ustanovení o vyvlastnění podle zákona zatím nebylo využito. Podle zastánců této zákonné úpravy je však z hlediska energetické bezpečnosti důležité právě to, že vždy existuje ještě jedna možnost, když selžou všechny pokusy o dohodu.

V návrhu nové energetické koncepce se uvádí, že za územními ekologickými limity na Dolu Bílina je k dispozici dalších zhruba 104 milionů tun uhlí, v případě dolu ČSA je to 280 milionů tun uhlí v takzvané druhé etapě, což společně reprezentuje téměř osminásobek současné roční těžby hnědého uhlí.